30 C 308/2021-60 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 17. 8. 2021 ve znění jeho doplnění ze dne 9. 11. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že jako úvěrující uzavřela dne 8. 11. 2019 s žalovaným jako úvěrovaným smlouvu o kontokorentním úvěru [anonymizováno], na základě které žalovanému poskytla revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 50 000 Kč, který se žalovaný dle článku III. smlouvy zavázal nepřekročit. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 19,90 % ročně. Pro případ překročení úvěrového rámce byla žalobkyně oprávněna úročit dlužnou částku smluvním úrokem z prodlení ve výši 30 % ročně. Žalovaný pak čerpal kontokorentní úvěr, avšak tento řádně a včas nesplácel, proto žalobkyně ke dni 2. 7. 2021 prohlásila celý úvěr za splatný a vyzvala žalovaného k jeho úhradě, když celková dlužná pohledávka sestává z načerpané jistiny úvěru ve výši 58 961,45 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 943,70 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 208,56 Kč a 93,12 Kč a poplatky ve výši 1 500 Kč a 1 200 Kč za překročení úvěrového rámce, resp. upomínání k úhradě dluhu. Žalovaný i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 42 a n. o. s. ř. na adresu sídla uvedenou v živnostenském rejstříku. 3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě. 4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci, kdy soud vycházel ze smlouvy o úvěru, platební historie, výpisu o čerpání, výzev žalobkyně a dopisu o zesplatnění, dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla platně sjednána smlouva o úvěru (podnikatelském), ve smyslu ustanovení § 2395 a n. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Žalobkyně svoji povinnost ze shora uvedené smlouvy řádně splnila, když žalovanému umožnila čerpat revolvingový úvěr až do výše úvěrového limitu 50 000 Kč. Protože žalovaný úvěr nehradil řádně a včas, kdy tento dokonce přečerpal, žalobkyně celý úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. S ohledem na shora uvedené tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 637 Kč, ze tří úkonů právní služby po 3 740 Kč (tj. 11 220 Kč) dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 2 545 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně přestavuje částka 17 302 Kč Lhůtu k plnění soud opětovně stanovil jako třídenní ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.