30 C 352/2020-36 — Okresní soud Plzeň-město

1.) Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 7. 10. 2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost specifikovanou ve výroku I. Návrh odůvodnila tím, že jako úvěrující s žalovaným jako úvěrovaným uzavřela dne 22. 2. 2017 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] když před jejím uzavřením zároveň posoudila schopnost žalovaného schopnost úvěr splácet. Nedílnou součástí shora uvedené smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky. Na základě shora uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr do výše 10 000 Kč s tím, že žalovaný úvěr mohl čerpat opakovaně vždy do vyčerpání úvěrového limitu. K čerpání úvěru žalovaného došlo bezhotovostně dne 22. 7. 2017 ve výši 10 000 Kč. Následně ze strany dohody o navýšení úvěrového limitu na částku 20 000 Kč, a to na základě dodatku ze dne 15. 3. 2017. Žalovaný úvěr čerpal s úrokem ve výši 16,90 % ročně, když tento se zavázal hradit v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla uzavřena předmětná úvěrová smlouva, tedy od 20. 3. 2017. S ohledem na navýšení úvěrového limitu na částku 20 000 Kč na základě dodatku specifikovaného shora, pak byla věc dodatku specifikovaného shora, pak byla navýšena splátka na 1 000 Kč měsíčně. Zároveň bylo sjednáno pojištění úvěru. Žalovaný pak úvěr nehradil řádně a včas, když neuhradil splátky za měsíc září, říjen a listopad 2019, a to ani přes výzvy žalobkyně, takže ke dni 25. 12. 2019 žalobkyně celý úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. Ke shora uvedenému dni činila celková dlužná pohledávka 24 358,77 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 379,30 Kč, poplatku za vedení účtu ve výši 2 949 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 30,47 Kč. Žalovaný i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradil. 2.) Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45a n. o. s. ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. 3.) Podle ustanovení 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě. 4.) Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z úvěrové smlouvy a dodatku k ní bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 22. 2. 2017 mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jak úvěrovaným, kdy na základě shora uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr až do výše 10 000 Kč, který byl následně zvýšen na částku 20 000 Kč, když úvěr byl čerpán na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], a to v plné výši. Žalovaný se úvěr zavázal spolu s úrokem ve výši 16,90 % ročně, poplatků za vedení účtu a pojištěním hradit v pravidelných měsíčních plátkách ve výši 500 Kč, resp. následně 1 000 Kč měsíčně. Z platební historie dále vyplynulo, že žalovaný úvěr nehradil řádně a včas, tedy že neuhradil mimo jiné splátky za měsíce září, říjen a listopad 2019. Z dopisu žalobkyně bylo dále zjištěno, že tato celý úvěr ke dni 25. 12. 2019 zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. Z platební historie bylo dále zjištěno, že ke dni zesplatnění činila celková dlužná pohledávka 24 358,77 Kč, když tato sestávala z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 379,30 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 30,47 Kč a poplatku za vedení účtu ve výši 2 949 Kč. 5.) Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžení prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6.) Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7.) Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená. 8.) Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena úvěrová smlouva ve znění jejího dodatku, a to ve smyslu ustanovení § 2395 a n. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 Smlouva splňuje veškeré náležitosti, které s platnou smlouvou o úvěru spojuje občanský zákoník stejně jako zákon o spotřebitelském úvěru. Zároveň má soud za prokázané, že žalovaný úvěr čerpal, když tento řádně nesplácel, a proto došlo k jeho zesplatnění úvěru. S ohledem na shora uvedené tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2019 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 9.) Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 918 Kč, tří úkonů právní služby po 300 Kč (tj. celkem 900 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně přestavuje částka 2 370 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.