30 C 366/2020-38 — Okresní soud Plzeň-město

1.) Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 12. 10. 2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu do odběrného místa na adrese v [obec], [ulice a číslo] dodávala žalobkyně žalované plyn pro potřeby domácnosti. Za období od [datum] do [datum] vystavila žalobkyně žalované v souvislosti s dodaným plynem fakturu [číslo] znějící na částku 15 488 Kč se splatností dne [datum], kdy po odečtení přijatých plateb ve výši 9 000 Kč a 1 930 Kč činí zbývající dlužná částka 4 558 Kč. Za plyn dodaný do výše uvedeného odběrného místa za období od [datum] do [datum] pak vystavila žalobkyně žalované fakturu [číslo] znějící na částku 5 577 Kč, kdy po odečtení přijatých plateb ve výši 4 830 Kč činí dlužná částka 747 Kč. S ohledem na skutečnost, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou výše uvedených faktur, pak vyúčtovala žalobkyně žalované smluvní pokutu ve výši 95 Kč na základě ustanovení v článku II. bodu 7 písm. c) a článku VI. odst. 2 písm. a) všeobecných obchodních podmínek, které jsou nedílnou součástí shora uvedené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. Žalobkyně s žalovanou dále uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ohledně výše uvedeného odběrného místa, kdy za dodanou elektřinu v období od [datum] do [datum] vystavila žalované fakturu [číslo] znějící na částku 2 413 Kč, kdy po odečtení přijatých plateb ve výši 2 367 Kč činí zbývající pohledávka 46 Kč. Žalovaná i přes předžalobní upomínku na celkový dluh ve výši 5 446 Kč dosud ničeho neuhradila. 2.) Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. 3.) Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě. 4.) Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná, když mezi žalobkyní a žalovanou existoval závazkový vztah o dodávce plynu ve smyslu ustanovení § 458/2000 Sb., který svým obsahem odpovídá kupní smlouvě ve smyslu ustanovení § 2079a n. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. 5.) Žalobkyně dodala žalované plyn v uvedeném odběrném místě a cenu za takto odebraný plyn žalované řádně vyúčtovala. Žalované tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni řádně a včas cenu za odebraný plyn ve lhůtě splatnosti uvedené na fakturách shora. Žalobkyně dále uzavřela s žalovanou smlouvu o dodávce elektřiny do odběrného místa uvedeného výše, která svým obsahem odpovídá kupní smlouvě ve smyslu ustanovení § 2079 a n. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, ve spojení s ustanovením § 50 odst. 1 energetického zákona. Žalobkyně pak dodávala žalované elektřinu do výše uvedeného odběrného místa a žalované tak vznikla povinnost zaplatit za ni dohodnutou cenu. S ohledem na skutečnost, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou ceny plynu, vyúčtovala žalobkyně žalované ještě smluvní pokutu ve výši 95 Kč v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou nedílnou součástí shora uvedené smlouvy, když soud shledal smluvní pokutu platně sjednanou ve smyslu ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. S ohledem na shora uvedené tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako obecná třídenní ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 6.) Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, ze tří úkonů právní služby po 200 Kč (tj. celkem 600 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a 21 % DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 1 489 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako obecná třídenní ve smyslu ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 7.) Nad rámec shora uvedeného soud doplňuje, že o náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno postupem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy soud návrh žalobkyně vyhodnotil jako návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, když jen u zdejšího soudu žalobkyně podala několik desítek obdobných návrhů.