31 C 154/2021-20 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 25. 3. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit mu částku 1 520 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnil tím, že žalovaná použila dne 29. 1. 2020 vozidlo MHD a nemohla se prokázat kontrolnímu orgánu platným jízdním dokladem. Ani následně nesplnila svoji povinnost uhradit jízdné a přirážku k jízdnému, kterou jí žalobce jako provozovatel MHD vyměřil. 2. Platební rozkaz vydaný zdejším soudem se nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením soudu v souladu s ust. § 173 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 174a) odst. 3 o. s. ř. zrušen. 3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 4. Žalobce při podání žaloby předložil soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o. s. ř. Žalobce souhlasil, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení jednáním, žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila, soud tedy její souhlas předpokládal a postupoval dále v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. a ve věci jednání nenařizoval. 5. Soud provedl předložené listinné důkazy, ze kterých zjistil, že žalovaná dne 29. 1. 2020 použila tramvajovou linku [číslo] když byla v 10:46 hodin kontrolována kontrolním orgánem [anonymizováno] městských dopravních podniků a neměla k dispozici platný jízdní doklad (hlášení a záznam o provedené přepravní kontrole). Ze stejné listiny bylo zjištěno, že žalovaná na výzvu kontrolního orgánu nezaplatila ani jízdné ani přirážku k jízdnému. Z upomínky ze dne 2. 12. 2020 má soud za prokázané, že si žalovaná zásilku v úložní lhůtě nevyzvedla. 6. Podle § 37 odst. 4, písmeno d) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle § 37 odst. 5, písm. b), c) zákona o drahách je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. 7. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 8. Podle § 18a odst. 1, písmeno c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle § 18a odst. 2, písm. c) citovaného zákona je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. 9. Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 10. Podle Nařízení [stát. instituce] [číslo] o tarifu Integrovaného dopravního systému na území [územní celek] je cestující povinen uhradit provozovateli dopravy stanovené jízdné a přirážku k jízdnému. Splatnost jízdného a přirážky k jízdnému je stanovena v souladu s článkem 15 přepravních podmínek. 11. Z hlášení a ze záznamu o provedené přepravní kontrole ze dne 29. 1. 2020 soud zjistil, že žalovaná skutečně cestovala veřejným hromadným dopravním prostředkem provozovaným žalobcem, byla kontrolována revizorem, neprokázala se platným jízdním dokladem. Proto jí přímo na místě bylo uloženo k doplacení jednak jízdné ve výši 20 Kč, jednak přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaná tyto povinnosti dosud nesplnila. 12. Žalovaná tedy použila veřejný hromadný dopravní prostředek provozovaný žalobcem, aniž by zaplatila jízdné. V důsledku tohoto jednání jí vznikla při kontrole pověřenou osobou povinnost podle § 37 odst. 4 d), 5 b), c) zákona č. 266/1994 Sb. a podle § 18a, odst. 1, písm. c), odst. 2, písm. c), odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. tedy zaplatit kromě ceny jízdného rovněž přirážku ve výši 1.500,00 Kč. Jelikož žalovaná tuto svou povinnost nesplnila, dostala se do prodlení ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. Úroky z prodlení jsou požadovány ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s tím, že počátek prodlení žalované odpovídá provedenému dokazování. Nárok žalobce se ukázal být zcela po právu, soud tedy návrhu v celém rozsahu vyhověl. 13. Protože žalobce byl ve věci zcela úspěšný, má podle § 142 odst. 1 o. s. ř ve spojení s ust. §142a o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení. Náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a dále v paušální náhradě účastníka v souladu s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony spočívající v sepisu výzvy k plnění a v podání žaloby, tedy ve výši 200 Kč Celkem tedy náklady řízení představují částku 600 Kč. 14. O lhůtách ke splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil pro splnění povinnosti třídenní lhůtu.