31 C 248/2021-36 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 22. 6. 2021 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 215,07 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 4 215,07 Kč od 7. 5. 2018 do zaplacení, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že společnost [právnická osoba], [IČO], jakožto původní věřitel pohledávek a postupitel uzavřela dne 4. 2. 2020 smlouvu o postoupení pohledávek se [právnická osoba] [anonymizováno], registrační [číslo] jakožto postupníkem, na jejímž základě došlo k postoupení rovněž pohledávky za dlužníkem. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2020 pak [právnická osoba] [anonymizováno], jakožto postupitel postoupila pohledávku za žalovaným na společnost [právnická osoba], tedy na žalobkyni. Mezi původním věřitelem a žalovaným pak došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, a to prostřednictvím internetových stránek [webová adresa], kde si žalovaný zvolil požadovanou výši úvěru, dobu splatnosti, propočetl si náklady na úvěr. Úvěrová smlouva pak byla považována za uzavřenou a akceptovanou okamžikem, kdy dlužník obdržel výši úvěru, o kterou požádal. Smlouva o úvěru [číslo] tak byla uzavřena distančním způsobem dne 8. 4. 2018 a žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který se zavázal vrátit původnímu věřiteli zpět spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 000 Kč ve lhůtě do 28 dnů. Žalovaný poskytnutý úvěr uhradil pouze částečně, a to ve výši 5 784,93 Kč, žalobkyně tak po žalovaném požaduje k zaplacení částku 4 215,07 Kč. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný v zákonem stanovené lhůtě odpor, když k žalobě samé se vyjádřil tak, že nárok uplatněný žalobou neuznává, úvěrovou smlouvu nepodepsal a ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě nevyplývá, zda skutečně smlouvu uzavřel žalovaný. 3. Žalobkyně ve vyjádření ze dne 16.9.2021 popsala postup při uzavření úvěrové smlouvy, když soudu doložila, že disponuje rovněž kopií občanského průkazu žalovaného. 4. Soud ve věci nařídil ústní jednání, které se konalo dne 25. 10. 2021. K tomuto jednání byli účastníci řádně a včas předvoláni, žalobkyně ani její právní zástupce se k tomuto jednání nedostavili, právní zástupce žalovaného se k tomuto jednání dostavil. Soud v daném případě postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně. 5. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Z potvrzení o provedené platbě má soud za prokázané, že společnost [právnická osoba] uhradila na účet [bankovní účet] částku 10 000 Kč a to dne 8. 4. 2018, kdy z vyjádření [obec] [anonymizováno] ze dne 8. 10. 2021 má soud za prokázané, že ke dni 8.4.2018 byl majitelem a jediným disponentem daného účtu právě žalovaný. Rovněž má soud za prokázané, že dne 8. 4. 2018 byla na tento účet poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč. 6. Při ústním jednání pak žalovaný vznesl námitku promlčení daného nároku s odůvodněním, že dle tvrzení žalobkyně měla být smlouva uzavřena 8. 4. 2018 s tím, že dlužná částka měla být vráceno do 28 dnů, tedy do 6. 5. 2018 a od 7. 5. 2018 pak začala běžet promlčecí lhůta. Žaloba však byla podána až dne 22. 6. 2021, tedy po uplynutí tříleté promlčecí lhůty. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení bylo tvrzeno, že původní věřitel společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce, a to dne 8. 4. 2018, na jejímž základě poskytla žalovanému částku ve výši 10 000 Kč, kterou se zavázal žalovaný vrátit spolu s poplatkem ve výši 1 000 Kč, a to ve lhůtě do 28 dnů. Byť v řízení bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalovanému na jeho účet skutečně částku 10 000 Kč, v řízení nebylo prokázáno, že původní věřitel společnost [právnická osoba] postoupil pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] [anonymizováno] tak, jak bylo v žalobě tvrzeno. Stejně tak, nebylo prokázáno, že by [právnická osoba] [anonymizováno] postoupila pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2020 na žalobkyni. Jedinou smlouvu o postoupení pohledávek, kterou žalobkyně soudu k prokázání svých tvrzení o postupování pohledávek, jakož tedy i o osvědčení své aktivní legitimace v daném řízení, předložila, byla smlouva o postoupení pohledávek mezi společnosti [právnická osoba], tedy mezi žalobkyní a [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne 6. 10. 2020, na jejímž základě tedy postupovala pohledávky, které jí měly být postoupeny [právnická osoba] [anonymizováno], kterážto se stala nabyvatelem pohledávek od původního věřitele společnosti [právnická osoba] Soud se nezabýval tím, jaké konkrétní pohledávky byly na základě této smlouvy postupovány na [právnická osoba] a.s., neboť toto nebylo předmětem skutkových tvrzení žalobkyně obsažených v žalobě, a tudíž ani předmětem tohoto řízení. Jelikož pak v řízení nebyla prokázána a osvědčena aktivní legitimace žalobkyně, v daném řízení soud se dalšími námitkami žalovaného nezabýval a žalobu zamítl tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno. 11. Výrok soudu o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a o. s. ř. a ust. § 151 odst. 3 o. s. ř., když žalovaný byl ve věci zcela úspěšný a má tak vůči žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení představuje odměna za zastoupení účastníka advokátem ve výši 3 500 Kč za 3,5 úkonu právní služby po 1 000 Kč á úkon podle § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, jednoduchý odpor – ½ úkonu, vyjádření ze dne 7.9.2021 a účast u jednání), za 4 režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrada cestovních výdajů za cestu k ústnímu jednání dne 25.10.2021 [obec] - [obec] a zpět celkem 200 km, osobním automobilem Škoda Octavia, při průměrné spotřebě 5,66 l [číslo] km, za cenu motorové nafty dle vyhl. č. 589/2020 Sb., ve výši 27,20 Kč l, při sazbě 4,40 Kč /1 km dle vyhl. č. 5879/2020 Sb., cestovné představuje částku 1 185 Kč a náhrada za promeškaný čas dle § 14 vyhl. č- 177/1996 Sb., za 6 započatých půlhodin 6 x 100 Kč, ve výši celkem 600 Kč Celkem tak náklady vynaložené v tomto řízení žalovaným činí 6 485 Kč, a proto v této výši byly žalovanému přiznány tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění určena jako obecná třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a místem plnění byl určen zástupce žalovaného podle § 149 odst. 1 o. s. ř.