31 C 251/2021-48 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 1. 9. 2021 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 92 881,55 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 86 183 Kč od 14. 1. 2020 do zaplacení, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel dne 3. 4. 2019 se žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru„ [anonymizováno]“ [číslo] jejíž nedílnou součástí byl sazebník poplatků, a to elektronicky, kdy žalovaný smlouvu podepsal unikátním kódem uvedeným ve smlouvě, který byl zaslán na telefonní číslo žalovaného poté, co požádal po přihlášení v elektronickém systému žalobkyně o poskytnutí úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v 72 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 315 Kč měsíčně ke každému 2. dni v měsíci, úroková sazba činila 15,90 % a RPSN 17,11 %. Podpisem smlouvy žalovaný rovněž přistoupil ke smlouvě o skupinovém pojištění pro případ ztráty schopnosti splácet úvěr, varianta pojištění JISTOTA a zavázal se hradit měsíční pojištění ve výši 151 Kč, a to stejným způsobem jako pravidelné měsíční splátky. Úvěr byl žalovanému poskytnut dne 2. 4. 2019 převodem na účet. Žalovaný na splátkách uhradil celkem částku 34 725 Kč, když z této částky byla částka 2 265 Kč použita k úhradě pojistného, částka 18 643 Kč byla započtena na úhradu úroku a částka 13 817 Kč k úhradě jistiny. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy porušil, sjednané splátky řádně a včas nehradil. Žalobkyně tak využila svého práva a dopisem ze dne 2. 12. 2020 od úvěrové smlouvy písemně odstoupila a odstoupení zaslala žalovanému na adresu dne 3. 12. 2020. Odstoupení od smlouvy nabylo účinnosti dne 13. 12. 2020. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném k zaplacení částku 92 881,55 Kč sestávající se z jistiny ve výši 86 183 Kč, z dlužných splátek pojištění 755 Kč a z dlužných běžných úroků vyčíslených ke dni odstoupení na částku 4 443,55 Kč a dále pak dlužné úhrady nákladů v případě ukončení smlouvy o úvěru ze strany věřitele ve výši 1 500 Kč. Žalovaný byl vyzván, aby dlužnou částku uhradil, mimo jiné upomínkou ze dne 1. 3. 2021, když ani přes tuto žalovaný dlužnou částku neuhradil. Náhrada účelně vynaložených nákladů pak představuje částku 150 Kč za 1. písemnou upomínku při prodlení spotřebitele, 300 Kč za 2. upomínku při prodlení spotřebitele, 1 000 Kč v případě ukončení smlouvy o úvěru ze strany věřitele z důvodu prodlení spotřebitele trvajícího déle než 3 měsíce. Celkem z tohoto titulu požaduje žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 1 500 Kč. Dále pak žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, s níž se spotřebitel ocitl v prodlení. Souhrn všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. Žalobkyně uvedla, že žalovaný uvedl a stvrdil svým podpisem, že jeho měsíční příjem činí 21 000 Kč, nemá žádné náklady na bydlení, ani žádné srážky ze mzdy, ani žádné exekuce. Ohledně výdajů pak žalobkyně vycházela u žalovaného z průměrných výdajů obyvatelstva dle databáze Českého statistického úřadu, které stanovila na částku 4 750 Kč měsíčně a splátky ve výši 777 Kč a náklady na splátky od úvěru od žalobkyně ve výši 2 315 Kč. Celkový příjem byl pak ověřen z prohlášení žalovaného a z výpisu z účtu částkou ve výši 21 265 Kč, kdy tento byl dostačující k tomu, aby žalovaný byl schopen poskytnutý úvěr splácet. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě žalobkyně vyslovila souhlas, aby bylo rozhodnuto ve věci bez nařízení jednání a žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným č. smlouvy [číslo], a to dne 3. 4. 2019, když na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěru ve výši 100 000 Kč a žalovaný se jej zavázal splácet v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 2 164 Kč spolu s platbami na pojistném ve výši 151 Kč, když celková částka splatná žalovaným bez pojistného činí 155 781 Kč, roční úroková sazba představovala 15,90 % a RPSN 17,11 %. Z přípisu ze dne 1. 3. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky. Zároveň vyrozuměla žalovaného o zániku pojištění. Z poštovního podacího archu má za prokázané, že to odstoupení bylo odesíláno dne 3. 3. 2021. 5. Z přípisu ze dne 2. 12. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně od smlouvy úvěrové odstoupila a vyrozuměla žalovaného o zániku pojištění, kdy tato zásilka byla odesílána dne 3. 12. 2020, jak má soud za prokázané z podacího poštovního archu. Z bilance pojistné smlouvy vyhotovené žalobkyní má soud za prokázané, že žalovaný uhradil celkem částku 34 725 Kč, když částka 2 265 Kč byla započtena na zaplacení pojistného, částka 18 643 Kč na úroky, částka 13 817 Kč na splátky jistiny. Uhradit tak zbývá 92 881,55 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 86 183 Kč, z dlužného úroku ve výši 4 443,55 Kč, z pojištění ve výši 755 Kč a z nákladů na náhradu nákladů ve výši 1 500 Kč. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti má soud za osvědčené, že k dotazu žalovaného žalobkyně zpracovala daný formulář. Z všeobecných pojistných podmínek, na které bylo odkazováno při uzavírání smlouvy o úvěru, má soud za prokázané, že …. Ze sazebníku pro smlouvu o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že poplatek za ukončení smlouvy o úvěru ze strany věřitele představoval 1 500 Kč. 6. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Podle § 1970 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením [číslo] Sb.; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená. 9. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je z převážné části důvodná. Mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva ve smyslu § 2395 občanského zákoníku o úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr a ten se jej zavázal společně s úroky vrátit, dále se zavázal dále hradit pojistné na pojištění úvěru, žalobkyně své povinnosti ze smlouvy splnila, žalovaný nikoli, když se dostal s placením úvěru do prodlení delším než 3 měsíce. Žalobkyně využila svého ve smlouvě sjednaného práva dle § 1931 občanského zákoníku a od smlouvy odstoupila dopisem ze dne 2.12.2020, který je považován ve smyslu ujednání dle bodu O smlouvy za řádně doručený 10. kalendářním dnem po odeslání na adresu žalovaného. Tím se stal celý dluh splatným ke dni doručení, tedy 13.12.2020. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném k zaplacení nevrácenou jistinu ve výši 86 183 Kč, úroky ke dni zesplatnění ve výši 4 443,55Kč, nedoplatek na pojistném ve výši 755 Kč, celkem tedy 91 381,55 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se splněním svého peněžitého závazku z titulu citované smlouvy o úvěru, vznikl žalobkyni vedle nároku na zaplacení jistiny též nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku v rozhodném znění. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v této části vyhověl tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno. 10. Co se týče nároku na zaplacení částky ve výši 1 500 Kč, soud dospěl k závěru, že nárok není oprávněný. Žalobkyně po žalovaném žádala tuto částku z právního důvodu poplatku s odkazem na část D Sazebníku poplatků upravující tzv. sankční nároky věřitele pro případ prodlení. Soud právní důvod žalobkyní požadovaného nároku ve výši 1 500 Kč vyhodnotil tedy jako smluvní pokutu ve smyslu § 2048 a násl. OZ. Vzhledem k tomu, že však ujednání není obsaženo v samotné smlouvě, ale v žalovaným nepodepsaném sazebníku, na který smlouva jen