31 C 256/2021-24 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 13. 7. 2021 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 068 Kč s příslušenstvím tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala společnost [právnická osoba] žalované elektřinu a související služby na odběrném místě na adrese [adresa žalované]. Za období od 23. 3. 2018 do 3. 5. 2018 při spotřebě celkem 0,503 MWh vyúčtoval původní věřitel žalované částku ve výši 2 068 Kč, a to fakturou [číslo] se splatností dne 23. 5. 2018. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 s účinností ke dni 8. 2. 2021 postoupil původní věřitel pohledávku za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná přípisem ze dne 16. 2. 2021 vyrozuměna. Touto výzvou byla rovněž vyzvána k zaplacení dlužné částky. 2. Ve věci byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, a proto byl v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušen. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě se žalobkyně ani žalovaná na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřily, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 5. Soud ve věci provedl listinné důkazy a z nich zjistil následující skutkový stav. 6. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalovanou dne 15. 3. 2018, když na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat žalované do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Z faktury [číslo] má soud za prokázané, že původní věřitel vyúčtoval žalované za dodávku elektrické energie za období od 23. 3. 2018 do 3. 5. 2018 částku 2 068 Kč se splatností 23. 5. 2018. Z upomínky ze dne 22. 6. 2018 má soud za prokázané, že původní věřitel vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky. Z přípisu ze dne 16. 2. 2021 má soud za prokázané, že žalovaná byla vyrozuměna o postoupení pohledávek z původního věřitele na žalobkyni. Z výzvy ze dne 16. 2. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou o zaplacení dlužné částky písemně upomínala. 7. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), (dále jen„ zákon č. 458/2000 Sb.“), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 8. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 9. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o dodávkách elektřiny do sjednaného odběrného místa ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 a § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. a podle § 2079 a násl. občanského zákoníku. Právní předchůdce žalobkyně své povinnosti ze smlouvy splnil, když do sjednaného odběrného místa elektřinu dodával, žalovaná však nikoli, když za odebranou elektřinu neuhradila dohodnutou kupní cenu. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat nejenom zaplacení kupní ceny za dodanou elektřinu ve výši 2 068 Kč, ale také právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť se žalovaná se zaplacením dlužné částky dostala do prodlení. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ustanovení § 1879 občanského zákoníku. S ohledem na shora uvedené tedy soud žalobě vyhověl tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno. 11. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, a proto jí soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. přiznal plnou náhradu nákladů, které v tomto řízení účelně vynaložila. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem ve výši 3 x 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy), tří režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Při posuzování výše odměny advokáta a režijních paušálů soud postupoval dle uvedeného ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění vzhledem k tomu, že všechny podmínky pro užití uvedeného ust. § 14b cit. vyhl. byly splněny, tj. řízení ve věci bylo zahájeno návrhem podaným na ustálené vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč a žalobkyni byla náhrada nákladů řízení přiznána. Celkem tak náklady vynaložené v tomto řízení žalobkyní činí 1 489 Kč, a proto v této výši byly žalobkyni přiznány tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Místem plnění byl určen zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. 12. O lhůtách a způsobu splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil pro splnění povinnosti třídenní lhůtu, když neshledal důvody pro jiný postup.