39 C 213/2021-20 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 27. 8. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit jí částku 1 516 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že žalovaná dne 12. 11. 2019 použila vozidla MHD v [obec] a nemohla se kontrolnímu orgánu prokázat platným jízdním dokladem. Ani následně nesplnila svoji povinnost uhradit přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, kterou jí provozovatel MHD vyměřil, ani jízdné 16 Kč. Pohledávku za žalovanou získala žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020. Ve věci byl dne 2. 9. 2021 vydán platební rozkaz, ten se žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou a byl usnesením ze dne 1. 10. 2021 zrušen. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 2. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. K dotazu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání se zástupce žalobkyně nevyjádřil (vyslovila však souhlas již v podané žalobě) ani žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto aplikoval ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. 3. Soud provedl předložené listinné důkazy, ze kterých zjistil, že žalovaná dne 12. 11. 2019 použila autobus [číslo]. Mezi zastávkami [ulice] - [ulice] byla v 9:56 hod. kontrolována kontrolním orgánem Dopravního podniku [územní celek], [anonymizováno] a neměla k dispozici platný jízdní doklad. Totožnost žalované byla ověřena z [číslo obč. průkazu] (zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] [variabilní symbol]). Ze stejné listiny bylo též zjištěno, že žalovaná nezaplatila přirážku k jízdnému ani jízdné. K úhradě byla naposledy vyzvána dopisem právní zástupkyně žalobkyně ze dne 14. 12. 2020, kde jí bylo zároveň oznámeno postoupení pohledávky. Výše jízdného byla prokázána přílohou k Tarifu Dopravního podniku města Pardubic, výše přirážky plyne z čl. X, 8, odst. b) Smluvních přepravních podmínek. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020, kde pohledávka za žalovanou figuruje pod [číslo]. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 4. Podle § 18a odst. 1, písmeno c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle § 18a odst. 2, písm. c) zákona o silniční dopravě je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. 5. Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 6. Podle § 2550 občanského zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 7. Ze záznamu o provedené přepravní kontrole ze dne 12. 11. 2019 soud zjistil, že žalovaná skutečně v tento cestovala veřejným hromadným dopravním prostředkem provozovaným právním předchůdcem žalobkyně. Při této jízdě byla kontrolována revizorem a neprokázala se platným jízdním dokladem. Proto jí přímo na místě bylo uloženo k doplacení jednak jízdné 16 Kč, jednak přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaná tuto povinnost dosud nesplnila. 8. Žalovaná tedy použila veřejný hromadný dopravní prostředek provozovaný právním předchůdcem žalobkyně, uzavřela tím přepravní smlouvy, ovšem aniž by zaplatila jízdné. V důsledku tohoto jednání jí vznikla při kontrole pověřenou osobou povinnost podle § 37 odst. 4 d), 5 b), c) zákona č. 266/1994 Sb., tedy zaplatit kromě ceny jízdného rovněž přirážku stanovenou smluvními přepravními podmínkami žalobce ve výši 1 500 Kč. Nárok na úrok z prodlení je dán ustanovením § 1970 občanského zákoníku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Žalobkyni náleží celková náhrada 1 489 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, dále pak náleží odměně za tři úkony právní služby po 200 Kč a 3 paušální náhrady po 100 Kč a DPH 21% z úkonů advokáta a paušálních náhrad, to vše dle vyhl. č. 177/1996 Sb., když hodnota úkonu i paušální náhrady je účtována dle ustanovení § 14b odst. 1, odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. 10. O lhůtách ke splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil pro splnění povinnosti třídenní lhůtu.