12 C 215/2017-365 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce podal u zdejšího soudu dne [datum] žalobu, kterou se domáhal jednak určení neplatnosti výpovědi podané dne [datum], okamžitého zrušení pracovního poměru podaného dne [datum] a dále pak přiznání náhrady mzdy ve výši 35 669,05 Kč a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] pracovní smlouvu, na jejímž základě byl založen pracovní poměr mezi žalobcem jako zaměstnancem a žalovaným jako zaměstnavatelem, a to se dnem nástupu do práce [datum]. Takto založený pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do [datum], tedy na dobu jednoho roku. Jako druh práce, kterou měl žalobce pro žalovaného vykonávat, byl v pracovní smlouvě sjednán„ přípravář výroby“. Žalobce řádně plnil své pracovní povinnosti, žádné pochybení mu nebylo vytýkáno a dokonce mu byly vypláceny i odměny dle mzdového předpisu. Dne [datum] žalobce obdržel od žalovaného výpověď z pracovního poměru, v níž odkázal žalovaný na e-mailovou komunikaci ze dne [datum], výtky v této komunikaci obsažené však žalobce zpochybňuje, jednak proto, že své pracovní povinnosti plnil a jednak proto, že mu výtku zaslali pracovníci, kteří nebyli jeho nadřízenými. Dne [datum] obdržel žalobce od žalovaného další upozornění na porušení pracovních povinností a i v tomto dokumentu obsažené výtky žalobce neuznával a považoval je za účelové s ohledem na krátký časový odstup a současně shodu ve skutkovém vymezení vytýkaných pochybností. Výpověď obdržel žalobce dne [datum] dle §52 písmeno g) zákoníku práce. Tuto výpověď žalobce zpochybnil pro účelovost a i s ohledem na skutečnost, že důvody v ní uvedené nebyly naplněny. Dne [datum] pak byl žalobce žalovaným převeden na jinou práci, což odmítl. Dne [datum] obdržel žalobce upozornění na porušení pracovních povinností, které spočívaly v tom, že nevyčerpal dovolenou za rok 2016 do [datum]. Dne [datum] pak obdržel od žalovaného žalobce okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu odmítnutí výkonu práce, na níž byl převeden. Dopisem ze dne [datum] namítl žalobce u žalovaného neplatnost okamžitého zrušení a trval na dalším zaměstnávání. Rozvázání pracovního poměru výpovědí i okamžitým zrušením považuje žalobce za neplatné, uplatnil současně za období od [datum] do [datum] náhradu mzdy, když současně uvedl, že jeho průměrný měsíční výdělek činil 196,07 Kč za hodinu a náleží mu tak za 1 pracovní den v dubnu 2017 a za celý měsíc květen 2017 částka 35 669,05 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil podáním doručeným soudu dne [datum], s podanou žalobou nesouhlasil, jako nesporná označil tvrzení ohledně vzniku pracovního poměru a doručení upozornění na porušení povinností, výpovědi, převedení na jinou práci a doručení okamžitého zrušení pracovního poměru. Nesouhlasil však s tvrzeními žalobce v tom smyslu, že by byl s prací žalobce žalovaný spokojen, když u zaměstnavatele osobní ohodnocení ve výši 20% mzdy dostával každý zaměstnanec a při nespokojenosti se z této částky ubíralo. Popřel tedy, že by vyplácení osobního ohodnocení mohlo být považováno za projev spokojenosti, neboť žalovaný vyplácel žalobci méně, než 20%. Dopisem ze dne [datum] bylo žalobci mimo jiné vytýkáno, že neobjednal lisovací prvek, který byl nezbytný pro výrobu a s ohledem na expresní dodávku materiálu, kterou musel žalovaný zaplatit, mu tak vznikla škoda v celkové výši 84,52 EUR v důsledku porušení povinností žalobce. Dále pak žalovaný uvedl, že veškerých v e-mailové komunikaci a v dopisech uvedených a vytýkaných pochybení se žalobce dopustil a že zaměstnanci [celé jméno svědka] [celé jméno svědka] byli oprávněni koordinovat výrobu a mimo jiné též ukládat povinnosti žalobci. Obdobně se vyjádřil k pravdivosti pochybení vytýkaných dopisem ze dne [datum] s tím, že krátký časový odstup vytčení způsobil žalobce svým jednáním a nelze je přičítat k tíži žalovanému. Výpověď žalovaný považuje za platnou, stejně tak i převedení na jinou práci a okamžité zrušení pracovního poměru, nárok na náhradu mzdy pak za neoprávněný. 3. K vyjádření žalovaného zaslal žalobce repliku doručenou soudu dne [datum], na svých tvrzeních a právních závěrech setrval. 4. V řízení bylo nesporné, že mezi účastníky vznikl, na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] pracovní poměr, že žalobce pro žalovaného pracoval jako přípravář výroby a že mu žalovaný doručil e-mailovou zprávu ze dne [datum] a dopisy ze dne [datum], [datum], v nichž jsou vytýkaná pochybení žalobce, dopis ze dne [datum], kterým vytýká nevyčerpání dovolené a dále pak výpověď ze dne [datum] a okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum] a stejně tak i dopis o převedení na jinou pozici. 5. Okresní soud Plzeň-město rozhodl ve věci rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a to tak, že určil, že výpověď z pracovního poměru daná žalovaným žalobci ze dne [datum] je neplatná, dále tak, že žaloba o určení, že okamžité zrušení pracovního poměru učiněné žalovaným vůči žalobci dne [datum] je neplatné, byla zamítnuta, stejně tak byla zamítnuta žaloba co do části zaplacení částky 35 669,05 Kč. 6. Na základě odvolání obou účastníků ve věci rozhodl Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] Krajský soud rozhodl tak, že rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. a III. potvrzuje (zamítnutí žaloby co do části určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, a dále co do části zaplacení částky 35 669,05 Kč), dále ve výroku I se rozsudek soudu prvního stupně mění tak, že se žaloba na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru daná žalovanou žalobci dne [datum] zamítá. 7. Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], když oba dva výše uvedené rozsudky zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu Plzeň-město k dalšímu řízení. 8. Soud ve věci provedl provedl následující dokazování, z nichž vyvodil daný skutkový stav. 9. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], který pracuje a pracoval u žalovaného v pozici vedoucího ekonomicko-administrativního úseku a vedoucího personálního úseku soud zjistil, že byl přítomen výběrovému řízení na přijetí žalobce k žalovanému do pozice přípravář výroby. Přítomen byl i [anonymizováno] [celé jméno svědka], tato pozice zahrnovala i plánování výroby. Žádný vnitřní předpis ani jiný dokument, který by vymezoval povinnosti přípraváře výroby, ve společnosti žalovaného nebyl, přípravář výroby obecně má za úkol zpracování poptávek zákazníků včetně zajištění materiálu pro výrobu a skartace dokumentace do povinností přípraváře výroby zahrnuta je. Žalobce se o rozsahu svých povinností dozvěděl v rámci přijímacího pohovoru a uzavírání pracovní smlouvy. Nadřízeným žalobce byl [anonymizováno] [celé jméno svědka], mistři byli se žalobcem v každodenním kontaktu, neboť práce žalobce s jejich prací souvisela, ale nebyli jeho přímými nadřízenými. 10. Před odvolacím soudem svědek svou výpověď doplnil tak, že ve společnosti žalované je mzdový systém, kdy kromě základního platu mají zaměstnanci ještě osobní ohodnocení ve výši 0- 20 %, u žalobce docházelo ke krácení, z čehož vyplývá, že s jeho prací nebyla spokojenost. Určitě předcházelo napomenutí ze strany žalované, pokud se týká pracovních výsledků žalobce. Žalobce nesouhlasil s přidělováním práce, jednalo se o skartaci. Pracovní pozici uvedl, že žalobce byl na funkci přípraváře výroby, tzn., že pokud dostane zakázku, musí zjistit, jaký materiál je potřeba, jaký kroky jsou třeba k tomu, aby mohla být zakázka realizována. 11. Z výpovědi svědka [příjmení] [celé jméno svědka] soud zjistil, že pracuje na pozici vedoucí výroby a pracoval tam i v době působení žalobce u žalovaného. Žalobce pracoval jako přípravář výroby na obrobně. Vysvětlil povinnosti přípraváře výroby tak, že má na starosti celý proces výroby, tedy i nákup materiálu, resp. odeslání pokynu do oddělení nákupu, zpracování pracovních postupů pro výrobu a zadání údajů do počítačového systému žalovaného. S těmito povinnostmi byl za přítomnosti svědka žalobce seznámen. Domnívá se, že skartace dokumentace je součástí povinností přípraváře výroby. Uváděl dále, že se u žalobce stávalo opakovaně, že podklady pro výrobu nepřipravil, udělal špatné podklady pro kalkulaci, nezajistil polotovary - lisovací prvky pro výrobu a nakonec si na žalobce stěžovali prakticky všichni. Zaměstnavatel byl s prací žalobce nespokojený, žalobce vykazoval chybovost. Spolupráce s mistry byla u žalobce nutná, jeho nadřízeným byl pan [celé jméno svědka]. Osobní ohodnocení bylo vypláceno standardně ve výši 20% a při nespokojenosti žalovaného bylo u konkrétního zaměstnance snižováno. Žádné podstatné škody žalobce neudělal, protože pan [celé jméno svědka] je zachytil a opravil. Chybovost software s výtkami žalobci nesouvisí. 12. Před odvolacím soudem svědek svou výpověď doplnil tak, že žalobce pracoval na pozici přípravy výroby. Pokud přišla zakázka, měl žalobce zjistit, zda se jedná o opakované díly, poté mohl udělat podklady v počítači, pokud se jednalo o nový díl, pak musel zadat do systému skladová místa, připravit pracovní pos