13 C 176/2021-16 — Okresní soud Plzeň-město

1 Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu přirážky k jízdnému za jízdu bez platné jízdenky dne [datum] vlakem [právnická osoba] (dále jen„ dopravce“) [číslo] na trase z [obec] do [obec]. 2 Žalovaný se k žalobě, jež mu byla doručena uložením s účinky ke dni [datum] (viz obálku na č.l. 10 spisu a sdělení na č.l. 11 spisu), nevyjádřil. 3 Soud ve věci konal jednání dne [datum]. Zástupce žalobkyně se z něj omluvil, o jeho odročení nepožádal. Žalovaný, jemuž bylo předvolání doručeno spolu se žalobou uložením s účinky ke dni [datum] (viz výše), se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud přitom dospěl k závěru, že ve věci je možno rozhodnout na základě obsahu spisu, a proto věc při tomto jednání projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. 4 Odvolání proti tomuto rozsudku není přípustné, a proto je jeho odůvodnění omezeno na náležitosti uvedené v § 157 odst. 4 o.s.ř. 5 Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: dne [datum] ve 20:35 hod. cestoval žalovaný vlakem dopravce [číslo] na trase z [obec] do [obec] bez platné jízdenky. V době jízdy činila u dopravce přirážka k jízdnému za jízdu bez platného dokladu [částka] Smlouvou ze dne [datum] postoupil dopravce pohledávku vůči žalovanému z titulu přirážky žalobkyni. Žalovaný dopravci ani žalobkyni přirážku za uvedenou jízdu dosud nezaplatil. 6 Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 7 Podle § 2550 obč. zák. smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 8 Podle § 37 odst. 5, věty druhé, písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 266/1994 Sb.“), cestující je dále povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. 9 Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10 V souzené věci žalovaný ve výše uvedený den cestoval vlakem dopravce bez platného jízdního dokladu. Byl proto povinen podle § 37 odst. 5, věty druhé, písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. zaplatit dopravci za tuto jízdu přirážku ve výši [částka]. Jelikož tuto – již splatnou (viz dále) – částku dosud nezaplatil, soud žalobě ohledně ní vyhověl. 11 Právo dopravce na úroky z prodlení se opíralo o ustanovení § 1970 obč. zák. Přirážka k jízdnému za jízdu bez platného dokladu je splatná v den jízdy a od následujícího dne je cestující v prodlení. Soud proto žalobě vyhověl i ohledně 8,25 % ročních úroků z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení. 12 Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o ustanovení § 1879 a násl. obč. zák. a o výše uvedenou smlouvu o postoupení pohledávky. 13 Žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, jež spočívají pouze v soudním poplatku zaplaceném ve správné výši [částka] a je třeba je zaplatit k rukám advokáta žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Náhradu nákladů právního zastoupení soud žalobkyni nepřiznal. Vzhledem k množství pohledávek nabytých postoupením je zřejmé, že žalobkyně je inkasní agenturou, jež si má vymáhání pohledávek zajistit vlastním aparátem. Navíc je vlastněná advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], [příjmení] a její zastoupení dalším advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] je tedy zjevným zneužitím práva na právní zastoupení (srov. ve velmi podobných věcech nálezy Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 585/17, a ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 193/17). Skupování bagatelních pohledávek advokáty za účelem jejich navyšování o náklady soudního řízení kazí pověst advokátnímu stavu jako celku, některým advokátům je to však lhostejné a jsou rozhodnuti si tímto způsobem vydělávat i nadále. 14 Lhůtu k plnění soud stanovil žalovanému podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.