13 C 31/2022-13 — Okresní soud Plzeň-město

1 Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 655 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne [datum] s ním uzavřela pojistnou smlouvu pro [anonymizována tři slova] III [číslo] zahrnující pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka] (dále jen„ předmětné vozidlo“), žalovaný však své povinnosti ze smlouvy řádně neplnil a za období od [datum] do [datum] dluží žalobkyni pojistné ve výši 655 Kč. Na příslušenství vymáhané pohledávky požadovala žalobkyně úroky z prodlení z částky 955 Kč od [datum] do [datum] ve výši 65 Kč a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky v podobě upomínky na dlužné pojistné s upozorněním na možnost zániku pojištění ve výši 300 Kč. 2 Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci se opírá o ustanovení čl. 14 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, a o skutečnost, že žalovaný jakožto pojistník měl v době zahájení řízení bydliště v České republice (viz výpis z registru obyvatel na č.l. 7 spisu). 3 Žalovaný se k žalobě, jež mu byla doručena uložením s účinky ke dni [datum] (viz doručenku připojenou k č.l. 8 spisu), nevyjádřil. 4 Soud ve věci konal jednání dne [datum]. Zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, o jeho odročení nepožádal. Žalovanému bylo předvolání doručeno spolu se žalobou uložením s účinky ke dni [datum] (viz výše), žalovaný se však k jednání bez omluvy nedostavil. Soud však dospěl k závěru, že ve věci je možno rozhodnout na základě obsahu spisu, a proto věc projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. 5 Odvolání proti tomuto rozsudku není přípustné, a proto je jeho odůvodnění omezeno na náležitosti uvedené v § 157 odst. 4 o.s.ř. 6 Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že dne [datum] účastníci mezi sebou uzavřeli podle českého práva pojistnou smlouvu pro [anonymizována tři slova] III [číslo] zahrnující pojištění odpovědnosti za újmu z provozu předmětného vozidla, s počátkem pojištění od [datum] na dobu neurčitou, v níž se žalovaný zavázal platit žalobkyni za každé – čtvrtletní – pojistné období pojistné ve výši 1 839 Kč, splatné vždy k prvnímu dni pojistného období, a pro případ svého prodlení poplatek za upomínku k zaplacení dlužného pojistného ve výši 160 Kč. Žalovaný na tuto smlouvu zaplatil pojistné za první čtyři pojistná období. Za páté pojistné období již pojistné nezaplatil. Pojištění zaniklo dohodou účastníků uplynutím dne [datum]. 7 Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. 8 Použití českého práva na vztah mezi účastníky se opírá o ustanovení čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, a o volbu práva provedenou účastníky ve smlouvě. 9 Podle § 3 odst. 1, věty první, zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. 10 Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11 V dané věci soud mezi účastníky uzavřenou smlouvu právně posoudil jako smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve smyslu § 3 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaný se zavázal platit žalobkyni za každé – čtvrtletní – pojistné období pojistné ve výši 1 839 Kč, splatné vždy k prvnímu dni každého pojistného období. Žalovaný zaplatil na tuto smlouvu pojistné za první čtyři pojistná období, za páté pojistné období již pojistné nezaplatil. Žalobkyně má podle § 2782 odst. 1 obč. zák. právo na pojistné za celou dobu trvání pojištění, tedy i za období od [datum] do [datum], čítající 30 dnů a představující část pátého pojistného období, jež mělo trvat od [datum] do [datum] a čítat 89 dnů. Dlužné pojistné tedy činí 30: 89 x 1 839 Kč = 620 Kč. Jelikož žalovaný žalobkyni tuto – již splatnou (viz dále) – částku dosud nezaplatil, soud žalobě ohledně ní vyhověl. Ohledně pojistného ve výši dalších 655 Kč – 620 Kč = 35 Kč ji jako nedůvodnou zamítl. 12 Právo žalobkyně na úroky z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 obč. zák. Pojistné bylo splatné k prvnímu dni každého pojistného období, pojistné za páté pojistné období tedy dospělo dne [datum] a od následujícího dne je žalovaný v prodlení. Požadavek žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení až od [datum] je tedy po právu, soud jí je však přiznal pouze z přiznaných 620 Kč (ze zamítnutých 35 Kč a z příslušenství pohledávky představovaného náhradou nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč úroky z prodlení nepřísluší), a to v tehdy platné sazbě 8,25 % ročně. Do [datum] činí tyto úroky z prodlení 42 Kč. Ohledně úroků z prodlení ve výši dalších 65 Kč – 42 Kč = 23 Kč soud žalobu na úrocích z prodlení jako nedůvodnou zamítl. 13 Na příslušenství pohledávky požadovala žalobkyně také náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky v podobě upomínky na dlužné pojistné s upozorněním na možnost zániku pojištění ve výši 300 Kč. Sepis a odeslání takové upomínky žalovanému však nebyly prokázány – soudu bylo předloženo pouze oznámení o zániku pojištění ze dne [datum] a upomínka zaplacení dlužného pojistného po zániku pojištění ze dne [datum]; žádná upomínka zaplacení dlužného pojistného s upozorněním na možnost zániku pojištění soudu předložena nebyla. Proto soud žalobu ohledně nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč pro neunesení důkazního břemene zamítl. 14 Souhrn žalobkyní požadovaných částek včetně příslušenství činí 1 020 Kč, souhrn soudem přiznaných částek včetně příslušenství činí 662 Kč; žalobkyně měla tedy ve věci úspěch v rozsahu 64,9 % a má proto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu 29,8 % účelně vynaložených nákladů řízení. Ty spočívají v soudním poplatku zaplaceném ve správné výši 400 Kč, v paušální náhradě hotových výdajů nezastoupeného účastníka za jeden úkon (sepis výzvy k plnění ze dne [datum]) podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 100 Kč, v odměně advokáta za zastoupení při dvou úkonech právní služby (převzetí a příprava zastoupení a sepis žaloby formulářového charakteru) podle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 2 x 200 Kč = 400 Kč, v paušální náhradě hotových výdajů advokáta za dva úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 2 x 100 Kč = 200 Kč a v náhradě za 21 % daň z přidané hodnoty, již je její advokát povinen z odměny a náhrad odvést (§ 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř.), ve výši 126 Kč Náklady žalobkyně celkem činí 1 226 Kč, z čehož 29,8 % činí 365,30 Kč; tuto částku je třeba zaplatit k rukám jejího advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Náhradu nákladů právního zastoupení spojených se sepisem výzvy k plnění ze dne [datum] soud žalobkyni nepřiznal, neboť tato upomínka byla v situaci, kdy sama žalobkyně již předtím sepsala upomínku ze dne [datum], jenž má rovněž náležitosti výzvy k plnění podle § 142a o.s.ř., již nadbytečná a neúčelná. 15 Lhůtu k plnění soud stanovil žalovanému podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek neshledal.