14 C 124/2022 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit jí částku 23 517,73 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalované vyplývající ze smlouvy o úvěrovém rámci č. [anonymizováno] ze dne 19. 7. 2017 Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s celkovým úvěrovým rámcem minimálně 10 000 Kč. Úvěrový rámec, který byl žalované schválen, činil 20 000 Kč. K prvnímu čerpání došlo dne 27. 4. 2018 výběrem částky 10 000 Kč z bankomatu, čímž žalované v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto čerpanou částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými měsíčními splátkami vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce ve výši sjednané smlouvou v závislosti na výši čerpaného úvěru. První splátka byla splatná dne 15. 5. 2018 (tj. první 15. den měsíce následujícího po měsíci, kdy došlo k první transakci). Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pěti splátek za období od 15. 7. 2021 do 15. 11. 2021, které činily 4 545 Kč (655 Kč činila splátka splatná dne 15. 8. 2021, 1 025 Kč splátka splatná dne 15. 8. 2021, vždy 955 Kč činily splátky splatné dne 15. 9. 2021, 15. 10. 2021 a 15. 11. 2021). Tyto jednotlivé měsíční splátky se skládají z jistiny, úroků, pojištění a poplatků. Žalovaná svoji povinnost splácet úvěr řádně nesplnila, proto žalobkyně dopisem ze dne 28. 11. 2021 prohlásila celý dluh žalované za splatný. V době zesplatnění činila dlužná částka 23 585,29 Kč. Tato částka se skládala ze zesplatněné jistiny 17 868,23 Kč, pěti neuhrazených předepsaných splátek 4 545 Kč, a poplatků za odeslání upomínek ve výši 450 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 67,56 Kč a sankčního poplatku 200 Kč při předčasné splatnosti úvěru. Žalovaná vyčerpala celkem částku 19 927,10 Kč. Dlužná částka, kterou se žalobkyně touto žalobou domáhá, činí 23 517,73 Kč a skládá se z pěti neuhrazených předepsaných splátek 4 545 Kč, zesplatněné jistiny 17 868,23 Kč, poplatku za odeslání upomínky 450 Kč a 200 Kč a dále smluvní pokuty 454,50 Kč počítané jako 10 % z pěti dlužných splátek. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Vzhledem k tomu, že věc bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byla žaloba a výzva doručeny do vlastních rukou. Žalobkyně proti postupu dle § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. taktéž neměla námitky. 4. Z úvěrové smlouvy č. [anonymizováno] ze dne 19. 7. 2017 soud zjistil, že žalobkyně žalované poskytla úvěr za účelem koupě zboží ve výši nejméně 16 850 Kč, a to v souladu a podle Obchodních podmínek [číslo] ze dne 1. 11. 2016. Nedílnou součást smlouvy tvořily tyto obchodní podmínky žalobkyně, jimiž jsou smluvní strany vázány, přičemž tyto podmínky opravňovaly žalobkyni jednostranně od úvěrové smlouvy odstoupit v případě jejího porušení žalovanou. Z výpisu z úvěrového účtu žalované vedeného žalobkyní soud zjistil, že žalovaná z tohoto účtu vyčerpala prostřednictvím kreditní karty ke dni 5. 11. 2021 částku 19 927,10 Kč a dluh za minulé období k témuž dni činil 4 440,07 Kč. Úvěrový rámec přitom činil 20 000 Kč, a to při úrokové sazbě 1,99 % měsíčně, tedy 23,88 % ročně. Žalovaná byla v prodlení se úhradou 5 splátek. Z dopisu žalobkyně adresovaného žalované ze dne 28. 11. 2021 soud zjistil, že žalobkyně ke dni 26. 11. 2021 zesplatnila nesplacený dluh žalované a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 23 585,29 Kč do 20 kalendářních dnů od data vystavení této výzvy. 5. Dle ust. § 2395 NOZ, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle ust. § 1970 NOZ, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 NOZ. Na základě které poskytla žalobkyně žalované revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč. Žalovaná úvěr čerpala ve výši uvedené ve 4. odstavci a zavázala se čerpané prostředky splácet měsíčními splátkami, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnila. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byla žalovaná dle předmětné smlouvy vázána, a úvěr zesplatnila. Žalované tak vznikla povinnost vrátit poskytnutý úvěr, a to včetně sjednaných úroků z úvěru a smluvních pokut, které pro případ prodlení byly ve smlouvě sjednány, a poplatků spojených s upomínáním s úhradou dluhu dle příslušného sazebníku. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky dle § 1970 NOZ Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 393 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 941 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 517,73 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena rovněž dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.