14 C 332/2021-32 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou, doručenou soudu dne 28. 6. 2021, žalobkyně uplatnila dvě postoupené pohledávky v částce celkem 13 165 Kč s příslušenstvím, vzniklé ze smluv o zápůjčce, které žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“), přičemž žalobkyně nárokuje zaplacení pouze částky představující bezdůvodné obohacení žalovaného se zákonným úrokem z prodlení. 2. Na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 17. 2. 2017 původní věřitel poskytl žalovanému peněžní zápůjčku ve výši 20 000 Kč, kterou žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli zápůjčku 20 000 Kč a zaplatit souhrnnou částku ve výši 17 333 Kč, tvořenou úrokem ve výši 3 577 Kč, odměnou za zpracování a doručení 8 816 Kč a částkou za komfortní splácení v hotovosti 4 940 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 623 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 13. 4. 2018. Žalovaný své smluvní závazky nehradil řádně a včas, za celou dobu uhradil pouze 14 399,22 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni a zároveň postoupení pohledávky písemně oznámil žalovanému. Žalobkyně nárokuje zaplacení jistiny 5 600,78 Kč (rozdíl mezi poskytnutou a uhrazenou částkou) a úrok z prodlení 1 213,54 Kč (úrok z prodlení v zákonné sazbě za dobu od 14. 4. 2018 do 20. 1. 2020). 3. Na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 22. 10. 2016 původní věřitel poskytl žalovanému peněžní zápůjčku ve výši 30 000 Kč, kterou žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli zápůjčku 30 000 Kč a zaplatit souhrnnou částku ve výši 23 550 Kč, tvořenou úrokem ve výši 6 364 Kč, odměnou za zpracování a doručení 2 750 Kč a částkou za komfortní splácení v hotovosti 14 436 Kč, a to ve 24 měsíčních splátkách po 2 232 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 22. 10. 2018. Žalovaný své smluvní závazky nehradil řádně a včas, za celou dobu uhradil pouze 22 435,78 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni a zároveň postoupení pohledávky písemně oznámil žalovanému. Žalobkyně nárokuje zaplacení jistiny 7 564,22 Kč (rozdíl mezi poskytnutou a uhrazenou částkou) a úrok z prodlení 1 065,05 Kč (úrok z prodlení v zákonné sazbě za dobu od 23. 10. 2018 do 20. 1. 2020). 4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 5. Podle ust. § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a z předložených listinných důkazů zjistil skutečnosti, které odpovídají shora uvedeným tvrzením žalobkyně. Z předložených listin dále vyplývá, že původní věřitel oznámil postoupení pohledávky žalovanému dopisem ze dne 20. 1. 2020, podací lístek dokládá odeslání dopisu dne 14. 2. 20210. Jiné důkazy nebyly navrženy. 6. Žalobkyně je věřitelem pohledávek na základě jejich postoupení dle ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Mezi původními účastníky byly uzavřeny smlouvy o zápůjčce ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Soud hodnotí obě smlouvy jako absolutně neplatné, a to kumulativně ze dvou důvodů. Žalobkyně si je právního názoru soudu již vědoma, a proto předešla zamítavému rozhodnutí tím, že uplatňuje pohledávku jen v omezeném rozsahu z titulu tzv. bezdůvodného obohacení. Z tohoto titulu je nárok v zásadě důvodný a soudu tak nic nebránilo v tom, aby na základě ust. § 2991 o. z. žalobě vyhověl, pokud jde o jistinu pohledávky, když žalovaný má povinnost vrátit žalobkyni částku, kterou přijal a dosud nesplatil. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení je splatný na výzvu ochuzeného, v tomto případě se jedná o oznámení o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020. V tomto dopise byl žalovaný vyzván k úhradě do 10 dnů od data doručení. Dopis odeslaný 14. 2. 2020 lze považovat za doručený 17. 2. 2020 a lhůta 10 dnů tak uplynula 27. 2. 2020. Počínaje dnem 28. 2. 2020 se proto žalovaný dostal do prodlení a je tak povinen uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. v sazbě dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V tomto rozsahu soud návrhu na zaplacení úroku z prodlení vyhověl, ve zbývajícím rozsahu tento návrh jako nedůvodný zamítl. 7. Protože byla žalobkyně ve věci převážně úspěšná, podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v poměrném rozsahu 70 % jejich výše. Náklady řízení žalobkyně tvoří soudní poplatek 800 Kč, odměna za zastoupení advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 750 Kč (dva úkony po 300 Kč za převzetí zastoupení a podání žaloby a jeden úkon po 150 Kč za jednoduchou výzvu k plnění) a náhrada hotových výdajů advokáta dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu ve výši 300 Kč (tři úkony po 100 Kč). Podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta zvyšuje o 21% daň z přidané hodnoty. Náklady činí 2 070,50 Kč a poměrné náhradě tak odpovídá 1 449,35 Kč.