17 C 282/2021-53 — Okresní soud Plzeň-město

1 Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 9.000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný dne [datum] vnikl do domu [jméno] [příjmení], který byl u žalobkyně pojištěn, a odcizil mu motorovou pilu, křovinořez a rybářské vybavení, za což byl odsouzen Okresním soudem [okres] pro spáchání přečinu krádeže a porušování domovní svobody. Poškozený [jméno] [příjmení] měl s žalobkyní uzavřenou smlouvu o pojištění domácnosti a uplatnil tak u žalobkyně nárok na pojistné plnění, a žalobkyně mu vyplatila plnění ve výši 9.000 Kč. Na žalobkyni tak přešlo právo na náhradu škody vůči žalovanému v žalované částce. 2 Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Podle § 115a o.s.ř. nebylo třeba k projednání věci samé nařizovat jednání, jelikož věc bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, přičemž účastníci řízení na výzvu soudu nevyjádřili svůj nesouhlas s tímto postupem, čímž se jejich souhlas podle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal. 3 Po provedeném dokazování soud zjistil, že žalovaný byl odsouzen Okresním soudem [okres] ve věci [spisová značka] za to, že vnikl do domu [jméno] [příjmení] a odcizil mu věci uvedené žalobkyní. Žalovaný měl uzavřenou pojistnou smlouvu k pojištění staveb domácnosti a odpovědnosti u právní předchůdkyně žalobkyně. Pojistná událost vznikla v důsledku vloupání žalovaného do domu poškozeného a byla uzavřena s tím, že pojišťovna vyplatí poškozenému 9.000 Kč, a tato částka byla poškozenému i vyplacena. 4 Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žalovaný způsobil pojištěnému [jméno] [příjmení] škodu odcizením jeho věcí, a vznikla mu tak povinnost k náhradě této škody v souladu s § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“). Tato pohledávka přešla na žalobkyni v souladu s § 2820 odst. 1 OZ z důvodu uzavřené pojistné smlouvy mezi poškozeným a žalobkyní (její právní předchůdkyí). Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému dlužnou částku žalobkyni zaplatit, a to i s příslušenstvím v souladu s § 1970 OZ ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jelikož žalovaný neuhradil pojišťovně její nárok i přesto, že byl k úhradě vyzván, čímž nastala splatnost předmětného nároku. Žalovanému byla určena obecná třídenní lhůta k plnění podle § 160 odst. 1 o.s.ř. 5 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byl ve věci zcela úspěšný. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o.s.ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů, byla nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za 3 úkony právní služby po 1.500 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění) v souladu s § 7 ve spojení s § 11 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za 3 zmíněné úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.