20 C 257/2021-26 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 13. 8. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 30 100 Kč s příslušenstvím. Žaloba je odůvodněna tím, že žalovaný se žalobkyní uzavřel dne 18. 12. 2019 smlouvu o úvěru ve výši 39 000 Kč sestávající se z jistiny ve výši 20 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 19 000 Kč, podle které měl žalovaný splácet týdně 500 Kč se splatností první splátky do sedmého dne od podpisu smlouvy a další splátka vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Zaplacená částka 8 900 Kč se započetla na půjčenou jistinu v poměru 56,497 % a v poměru 43,503 % na souhrnný poplatek. Žalovaná částka 30 100 Kč se tak skládá z nesplacené půjčené jistiny a z nesplacené části souhrnného poplatku. Pro případ prodlení žalované se zaplacením jakékoliv splátky bylo mezi účastníky sjednáno, že se stává splatný celý zbylý dluh v termínu splatnosti další týdenní splátky. Žalovaný hradil nepravidelně a na dlužnou částku uhradil částku ve výši 8 900 Kč, když s ohledem na výši týdenní splátky se stal celý dluh splatný ke dni 29. 4. 2020. Žalobkyně ovšem požaduje zákonný úrok z prodlení pouze od doby předepsané splatnosti smlouvy, tedy od 17. 6. 2021. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 13. 8. 2021 se žalobkyně dále domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 14 780 Kč s příslušenstvím. Žaloba je odůvodněna tím, že žalovaný se žalobkyní uzavřel dne 16. 3. 2020 smlouvu o úvěru ve výši 18 180 Kč sestávající se z jistiny ve výši 10 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 8 180 Kč, podle které měl žalovaný splácet týdně 303 Kč se splatností první splátky do sedmého dne od podpisu smlouvy a další splátka vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Zaplacená částka 3 400 Kč se započetla na půjčenou jistinu v poměru 56,497 % a v poměru 43,503 % na souhrnný poplatek. Žalovaná částka 14 780 Kč se tak skládá z nesplacené půjčené jistiny a z nesplacené části souhrnného poplatku. Pro případ prodlení žalované se zaplacením jakékoliv splátky bylo mezi účastníky sjednáno, že se stává splatný celý zbylý dluh v termínu splatnosti další týdenní splátky. Žalovaný hradil nepravidelně a na dlužnou částku uhradil částku ve výši 3 400 Kč, když s ohledem na výši týdenní splátky se stal celý dluh splatný ke dni 8. 6. 2020. Žalobkyně ovšem požaduje zákonný úrok z prodlení pouze od doby předepsané splatnosti smlouvy, tedy od 11. 5. 2021. Usnesením ze dne 8. 11. 2021 byla řízení o obou žalobách spojena ke společnému projednání. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o. s. ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, resp. v rámci lhůty ve výzvě doručené jim do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv byli poučeni o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě předložených listinných důkazů, a to smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále také jen„ první smlouva“) má soud za prokázané, že tato byla uzavřena dne 18. 12. 2019 mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem, když na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal spolu se souhrnným poplatkem ve výši 19 000 Kč, tedy celkem částku 39 000 Kč, vrátit žalobkyni zpět v pravidelných 78 týdenních splátkách ve výši 500 Kč se splatností první splátky od 25. 12. 2019. Souhrnný poplatek byl rozčleněn na úrok 6 600 Kč, poplatek za zpracování a doručení 6 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 6 400 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 63,33 % p.a. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále také jen„ druhá smlouva“) má soud za prokázané, že tato byla uzavřena dne 16. 3. 2020 mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem, když na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 180 Kč, tedy celkem částku 18 180 Kč, vrátit žalobkyni zpět v pravidelných 60 týdenních splátkách ve výši 303 Kč se splatností první splátky od 23. 3. 2020 Souhrnný poplatek byl rozčleněn na úrok 1 980 Kč, poplatek za zpracování a doručení 3 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 200 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 70,89 % p.a. <i>5. Podle § 2395 obč. zák. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle § 547 obč. zák. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.</i> <i>7. Podle § 588 obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>8. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>9. Podle § 2991 odst. 2 obč. zák. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>10. Podle § 1958 odst. 2 obč. zák. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> 11. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že obě žaloby jsou důvodné pouze částečně. Mezi účastníky měla být uzavřena první smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, účinného od 1.1.2014. Žalovanému byla poskytnuta peněžitá částka ve výši 20 000 Kč a vedle této částky se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni částku 19 000 Kč. I když tato částka byla formálně rozdělena na položku úrok 6 600 Kč, poplatek za zpracování a doručení úvěru 6 000 a poplatek za hotovostní inkaso 6 400 Kč, tak sjednána byla úroková sazba 63,33 % ročně, což odpovídá právě částce 19 000 Kč, proto celá tato částka je soudem považována za úrok. Mezi účastníky měla být dále uzavřena druhá smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, účinného od 1.1.2014. Žalovanému byla poskytnuta peněžitá částka ve výši 10 000 Kč a vedle této částky se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni částku 8 180 Kč. I když tato částka byla formálně rozdělena na položku úrok 1 980 Kč, poplatek za zpracování a doručení úvěru 3 000 a poplatek za hotovostní inkaso 3 200 Kč, tak sjednána byla úroková sazba 70,89 % ročně, což odpovídá právě částce 8 180 Kč, proto celá tato částka je soudem považována za úrok. Podle soudu se u obou smluv jedná dle § 588 občanského zákoníku o ujednání neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Průměrná, tedy obvyklá úroková sazba poskytovaná bankami na obdobné úvěry v prosinci 2019 i v březnu 2020 činila 9,65 % (www.cnb.cz). Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. V daném případě u obou smluv nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, neboť žalobkyně by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytla. Jednalo se o adhezní smlouvu nepřipouštějící jakoukoliv negociaci ze strany žalovaného, a pokud je nemravná převážná část ujednání smluv, je nutno jako na nemravné nahlížet na smlouvy celé. Soud v souvislosti s tímto taktéž odkazuje na závěry [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [spisová značka], dle kterého je smlouva s takovýmto úrokem absolutně neplatná. Nárok žalobkyně z obou smluv je nezbytné posoudit dle ustanovení o bezdůvodném obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku, kdy veškeré nároky žalobkyně s výjimkou vrácení jistiny jsou nedůvodné, proto soud žalobě vyhověl jen z části. Žalobkyně na základě první smlouvy poskytla žalovanému 20 000 Kč a on podle tvrzení žalované vrátil 8 900 Kč. Žalovaný se tedy obohatil o 11 100 Kč. Na základě druhé smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému 10 000 Kč a žalovaný podle tvrzení žalobkyně vrátil 3 400 Kč. V druhém případě se tedy žalovaný obohatil o 6 600 Kč a celkem o částku 17 700 Kč. Jelikož se žalovaný dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž u