20 C 92/2022-119 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 31. 3. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částku 92 744 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že byla zaměstnankyní žalovaného na pozici pracovník v sociálních službách – pečovatelka. Dne 30. 9. 2019 okolo 12:30 hod. utrpěla pracovní úraz, když uklouzla a spadla na schodech v bydlišti klientky žalovaného paní [příjmení] [příjmení], u které plnila své pracovní úkoly. Následně byla hospitalizována v [anonymizováno] nemocnici do 2. 10. 2019. V důsledku poškození zdraví žalobkyně bylo rozhodnuto o její pracovní neschopnosti, která trvala od 30. 9. 2019 do 13. 10. 2020. Žalobkyni v době dočasné pracovní neschopnosti vznikla škoda v podobě ztráty na výdělku ve výši 63 764 Kč. Žalobkyně doplnila, že její průměrný hodinový výdělek v druhém čtvrtletí roku 2019 činil 86 Kč, ale vzhledem k tomu, že průměrný hodinový výdělek je nižší než příslušná nejnižší úroveň zaručené mzdy dle nařízení vlády č. 567/2006 Sb., vycházela při výpočtu ztráty na výdělku z hodinové mzdy ve výši 88,10 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 23 750 Kč, která představuje náhradu vytrpěných bolestí za poškození zdraví pracovním úrazem. Utrpěla pohmoždění měkkých tkání lebky, otřes mozku, podvrtnutí – distorzi krční páteře, podvrtnutí – distorzi pravého ramene a zhmoždění – kontuzi v oblasti meziobratlových kloubů. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení doplatku ke mzdě ve výši 5 230 Kč spočívajícím v náhradě do nejnižší úrovně zaručené hodinové mzdy za období od 1. 3. 2019 do 29. 9. 2019. Uvedla, že pracovala jako pracovnice v sociálních službách, pro tuto kategorii prací je stanovená nejnižší úroveň hodinové zaručené mzdy ve výši 88,10 Kč. Žalobkyně se tedy domáhala doplatku ke mzdě za měsíc březen 2019 ve výši 806 Kč, za měsíc duben 2019 ve výši 96 Kč, za měsíc květen ve výši 806 Kč, za měsíc červen ve výši 72 Kč, za měsíc červenec ve výši 1 444 Kč, za měsíc srpen 1 238 Kč a za měsíc září 2019 ve výši 768 Kč. Všech výše uvedených částek se domáhala s příslušným úrokem z prodlení specifikovaným ve výrocích tohoto rozsudku. 2. Žalovaná s nárokem žalobkyně nesouhlasila a navrhovala zamítnutí žaloby. Namítala, že žalobkyně úraz včas nenahlásila a znemožnila tak provedení zkoušky na alkohol. Podle žalované nebyla žalobkyně ani ve výkonu práce, jelikož si účelově upravovala pracovní dobu, respektive tuto porušovala. Dále žalovaná doplnila, že podle ní byla žalobkyně v době úrazu pod vlivem alkoholu a dále porušila povinnost stanovenou zákoníkem práce bezodkladně informovat zaměstnavatele o úrazu. Žalovaná rozporovala také tu skutečnost, že se pracovní úraz stal tím způsobem, jak bylo tvrzeno v podané žalobě. 3. Z pracovní smlouvy z [datum] a popisu pracovní činnosti pracovníka v sociálních službách soud zjistil, že žalobkyně pracovala pro žalovanou od 16. 1. 2019 jako pracovnice v sociálních službách ve funkci pečovatelky a pro žalovanou měla žalobkyně vykonávat zejména provádění úkolů terénní pečovatelské služby dle požadavků ošetřujícího lékaře a osobních potřeb pacienta, monitorování sociálních potřeb klientů a administrativní činnost. Jako místo výkonu práce bylo sjednáno [územní celek]. Sjednaná měsíční mzda činila 14 000 Kč a byla splatná do 25. dne následujícího měsíce. Pracovní doba činila 8 hodin denně, 40 hodin týdně. Z časového plánu péče (ve spise na čl. 57) soud zjistil, že dne 30. 9. 2019 měla žalobkyně rozplánovanou terénní sociální péči, a to u klienta [příjmení] na 120 minut, u klientky [příjmení] od 9:30 hod. na 2 hodiny, tedy 120 minut a dále u klientky [příjmení] od 11:30 hod. na 90 minut, tedy do 13:00 hod. Z čestného prohlášení ze dne 20. listopadu 2019 a z výpovědi svědkyně [příjmení] [příjmení] soud zjistil, že dne 30. 9. 2019 kolem 12:30 hod. došlo k pádu žalobkyně ze schodů vedoucích z prvního nadzemního podlaží ke vchodovým dveřím a to v budově na adrese [ulice a číslo] [obec] (bydliště svědkyně [příjmení] [příjmení]). Svědkyně [příjmení] pozorovala tento pád z toalety, která je umístěna v chodbě v prvním nadzemním podlaží budovy. Podle jejího čestného prohlášení byla žalobkyně otřesena úderem do hlavy, měla naraženou ruku a záda. Měla pocit na zvracení a nebyla schopna samostatného pohybu. Žalobkyně následně přivolala na pomoc svého přítele [jméno] [příjmení], který ji odvezl do nemocnice. Popisovanému pádu nebyla přítomna žádná jiná osoba. Svědkyně [příjmení] dále uvedla, že neměla podezření, že by žalobkyně byla v době pádu pod vlivem alkoholu. Nikdy ji neviděla, že by se v pracovní době napila alkoholu. [příjmení] pád svědkyně popsat nedokázala. Uvedla pouze, že žalobkyně zavrávorala, spadla a sjela ze schodů dolů. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že výpověď svědkyně [příjmení] (jeho matky) je s jistotou věrohodná v tom, že v době pádu žalobkyně nebyl na místě přítomen nikdo další kromě žalobkyně a svědkyně, svědek taktéž potvrdil, že byl přítomen sepsání čestného prohlášení dne 20. listopadu 2019 a uvedl, že [jméno] [příjmení] k jeho sepisu nikdo nenutil, svědkyně si událost pamatovala a nikdo ji nemusel nic předestírat. Uvedl, že v době pádu žalobkyně, ani v době sepisování čestného prohlášení, svědkyně [příjmení] neměla již žádné problémy s alkoholem, které se u ní vyskytly dříve. Doplnil, že v domě měl usazenu jednu kameru za účelem monitorování své matky, nicméně ta je nainstalována v obývacím pokoji a místo pádu z něj viditelné není. Svědek také potvrdil, že z toalety na chodbě v prvním nadzemním podlaží je vidět na schodiště vedoucí ke vchodovým dveřím. 4. Skutková zjištění týkající se doby a způsobu vzniku úrazu žalobkyně potvrzoval taktéž svědek [jméno] [příjmení], partner žalobkyně. Uvedl, že mu onen den okolo půl jedné volala paní [příjmení] a sdělila mu, že paní [celé jméno žalobkyně] upadla a že je otřesená a zda by pro ni mohl přijet. Žalobkyně nechtěla zavolat záchrannou službu, ale protože uváděla, že jí je špatně a má pocity na zvracení a točí se jí hlava, tak ji svědek odvezl do [anonymizováno] nemocnice. Žalobkyně byla přijata cca po deseti minutách a byla odeslána na rentgen. Svědek telefonoval paní [příjmení], nadřízené žalobkyně a sdělil jí, že žalobkyně měla úraz u paní [příjmení] a že je v nemocnici s tím, že až budou vědět více, sdělí další podrobnosti. Svědek doplnil, že žalobkyně do bydliště paní [příjmení] jela vlastním automobilem, který následně buď ten den večer nebo druhý den převážel před [anonymizováno] nemocnici. Svědek neměl žádné podezření, že by žalobkyně byla v době úrazu pod vlivem alkoholu. Potvrdil pravost výpisu hovoru k telefonnímu číslu [tel. číslo]. Dále svědek uvedl, že z domova posílal paní [příjmení] taktéž SMS zprávu cca v 18:40 hod., jelikož se po komunikaci s ní obával, aby informaci o úrazu nezapřela. 5. Skutečnost, že druh žalobkyně [jméno] [příjmení] informoval nadřízenou žalobkyně paní [příjmení] o tom, že se žalobkyni stal dne 30. 9. 2019 úraz, je potvrzena podrobným výpisem použitých služeb k telefonnímu číslu [číslo], ze kterého soud zjistil, že v čase 13:4 8:49 hod. byl uskutečněn hovor na služební telefon žalované, jehož délka nepřekročila jednu minutu. Pravdivost výpovědi [jméno] [příjmení] je dokládána také printscreenem SMS komunikace z 30. 9. 2019, ze které soud zjistil, že svědek zaslal na služební telefon žalované v čase 19:14 hod. SMS ve znění:„ Dobrý večer paní [příjmení]. Paní [celé jméno žalobkyně] je hospitalizovaná v nemocnici s pracovním úrazem, který se jí stal dnes 30. 9. ve 12:30 u klientky paní [příjmení]. Děkuji.“ Z emailové komunikace předložené žalovanou pak soud zjistil, že žalovaná musela obdržet informaci o úrazu žalobkyně dříve, než 30. 9. 2019 v čase 15:51 hod., jelikož tento okamžik zaměstnankyně žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] zaslala na email žalobkyně zprávu s textem:„ Dobrý den [jméno], předpokládám, že jste v pracovní neschopnosti, jelikož jste se zatím neozvala. Je třeba doručit do kanceláře klíče klientů, nemocenský lístek a karty péče klientů za září 2019. Učiňte tak neprodleně. Děkuji. S přátelským pozdravem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vedoucí pečovatelské služby.“ Na tuto zprávu žalobkyně odpověděla emailem téhož dne v čase 18:33 hod. se sdělením, že byla právě po vyšetření uložena na pokoj v nemocnici. Z lékařské zprávy vystavené [právnická osoba], chirurgické oddělení, MUDr. [anonymizována dvě slova], soud zjistil, že žalobkyně se dne 30. 9. 2019 dostavila do ordinace ambulance chirurgického oddělení [anonymizováno] nemocnice, kde uvedla, že kolem 13:00 hod. jí ujela noha na schodech, ze kterých spadla a narazila si rameno a záda. Na pád si nepamatovala, měla nauzeu a vertigo, nezvracela. V čase 13:36 hod. bylo provedeno RTG vyšetření a v čase 13:38 hod. bylo provedeno vyšetření CT mozku. Žalobkyni bylo diagnostikováno tupé trauma lbi s nemožností vyloučení komoce mozkové, kontuze Cp a Thp, kontuze pravého ramene. Zpráva z chirurgického oddělení byla vyhotovena ve 13:57 hod. Z propouštěcí zprávy chirurgického