24 C 355/2021-28 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že v souladu s ustanovením § 15 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zjistila, že žalovaný je vlastníkem osobního vozidla tovární značky [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] o objemu válců do 1 000 cm3, přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od [datum] do [datum], tedy po dobu 246 dnů, uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně pak dále uvedla, že čerpá data z centrálního registru vozidel, a to podle přesně zákonem stanoveného postupu, když tato data jsou předávána v elektronické podobě dle § 15 odst. 8 zákona č. 168/1999 Sb. S ohledem na shora uvedené je tak žalovaný povinen zaplatit žalobkyni příspěvek ve výši [částka], když denní sazba příspěvku činí [částka] u automobilů s objemem válců do 1 000 m3, přičemž doba, za kterou vozidlo nebylo pojištěno, činí 246 dnů. Dále pak žalobkyně požaduje i náklady na uplatnění nároku ve výši [částka] dle § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nákladů na jeho uplatnění výzvou ze dne [datum], přičemž ve výzvě byla žalované poskytnuta zákonná lhůta 30 dnů pro zaplacení, resp. popření pasivní legitimace, která marně uplynula, proto žalobkyně zaslala žalovanému upomínku k úhradě dlužné částky zákonného příspěvku nepojištěných. Žalovaný doposud na celkový dluh ve výši [částka] ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručením v souladu s ustanovením § 45 a násl., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) na adresu přechodnou k pobytu občana EU na území ČR. Podle ustanovení § 115a o. s. ř., když s tímto postupem oba účastníci souhlasili, soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplynuly skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě. 3. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Z tvrzení žalobkyně a z výpisu centrálního registru vozidel má soud za prokázané, že žalovaný byl v rozhodné době (od [datum] do [datum]) vlastníkem a provozovatelem shora specifikovaného vozidla. Žalobkyně pak prokázala dopisem ze dne [datum] a poštovní dodejkou, že žalovaného vyzvala k zaplacení zákonného příspěvku ve výši [částka] a zároveň k úhradě stanovila třicetidenní lhůtu s odvoláním na ustanovení § 24c zákona č. 168/1999 Sb., když v souvislosti s tímto dále uvedla, že vozidlo žalovaného nebylo ve shora uvedeném období pojištěno dle shora uvedeného zákona. K úhradě shora uvedené částky pak žalovaného opakovaně vyzvala. Soud dále uvádí, že lhůtu 30 dnů v souladu s ustanovenou judikaturou nepovažuje za prekluzivní, a proto žalovaný měl právo tvrdit, že prokazovat v rámci soudního řízení, že v rozhodné době nebyl vlastníkem či provozovatelem předmětného vozidla, tj. že jej neprovozoval v rozporu se zákonem uvedeným shora, což žalovaný neučinil. S ohledem na shora uvedené tedy vznikla žalovanému dle shora citovaného zákona ustanovení povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek ve výši [částka], a dále náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši [částka] dle § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. vede celkem částku [částka]. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého splatného závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroků z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, než když je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 4. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., když žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených k tomuto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], ze tří úkonů právní služby po [částka] (tj. celkem [částka]) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tří režijních paušálů po [částka] dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 187/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka] Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka [částka] Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.