28 C 113/2022-27 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 15. 2. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 58 403,20 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne 6. 11. 2012 Smlouva o kontokorentním úvěru FlexiBusiness, na základě které bylo žalovanému umožněno přečerpat běžný účet o 50 000 Kč. Vzhledem k tomu, že ze strany žalovaného docházelo k opakovanému porušování smluvních podmínek produktu, kdy překročil povolený rámec, byla mu služba výpovědí zrušena a následně byl dne 2. 8. 2021 záporný zůstatek na běžném účtu ve výši 55 714,11 Kč převeden na nově otevřený úvěrový účet takzvaný splatný FlexiBusiness, to vše s pohledu s čl. III úvěrové smlouvy. Žalovaný byl v souladu s obchodními podmínkami informován o otevření úvěrového účtu a povinnosti uhradit dlužnou částku v měsíčních splátkách o počtu dvanáct ve výši 5 157,38 Kč. Žalovaný však splátkový kalendář řádně neplnil, žalobkyně tak přistoupila k zesplatnění dlužné částky a prohlásila dlužnou částku ve výši 58 403,20 Kč splatnou ke dni 6. 1. 2022. Součástí dlužné částky je krom čerpané jistiny též přirostlé příslušenství a předepsané poplatky. Částka ve výši 51 479,66 Kč představuje nečerpanou neuhrazenou jistinu, částka ve výši 3 596,57 Kč představuje obchodní úrok kapitalizovaný ke dni zesplatnění, tj. k 6. 1. 2022 počítaný z částky dlužné jistiny v ujednané úrokové sazbě ve výši 19,90 % ročně. Ohledně poplatku ve výši 1 200 Kč žalobkyně uvedla, že se jedná o čtyři servisní poplatky ve výši 300 Kč. V případě poplatků v částce 1 813,35 Kč se jedná o čtyři poplatky za upomínky ve výši 600 Kč, přičemž na částku 2 400 Kč byla započtena úhrada ve výši 586,65 Kč, tudíž k uhrazení zbývá částka 1 813,35 Kč. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil skutkový stav, který zcela koresponduje tvrzením žalobkyně obsaženým v žalobě (smlouva o úvěru, oznámení o otevření úvěrového účtu, výpis z běžného účtu, produktové podmínky komerčního bankovnictví, všeobecné obchodní podmínky, předžalobní výzva). Bylo případně na žalovaném, aby prokázala opak, ale nestalo se tak. 5. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky, na jehož žádost v době určené v žádosti; určí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinnosti úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 7. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. V dané věci má soud žalobou uplatněný nárok za zcela důvodný, když v řízení bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel s žalobkyní platnou smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku nesplácel způsobem, jaký byl mezi účastníky ujednán, dostal se do prodlení se splněním své povinnosti. Tím, že se žalovaný dostal do prodlení, shledal soud taktéž důvodným nárok žalobkyně co do zákonného úroku z prodlení, když tento požadavek je v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku a jeho výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Oprávněný je rovněž nárok žalobkyně na zaplacení smluvního úroku. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142a) a 142 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, vzniklo jí tedy právo na plnou náhradu nákladů řízení. Soud přiznal náklady ve výši 15 985,80 Kč, když tato částka se stává z uhrazeného soudního poplatku ve výši 2 337 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 3 460 Kč, tří paušálních náhrad po 300 Kč a DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad, při použití § 11 a 13 vyhlášky č. 177/96 Sb. 10. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle § 160 odst. 1 o. s. ř. a žalovanému stanovil ke splnění jeho povinností vyplývajícímu z tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.