28 C 239/2014-101 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Krajského soudu v Plzni dne 29. 5. 2013 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 49 260 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dodala žalované požadované zboží a služby v úhrnné hodnotě 49 260 Kč, žalovaná však za tyto neuhradila vystavené faktury. 2. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 6. 2014 byla věc postoupena Okresnímu soudu Plzeň – město. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 2. 9. 2014 bylo řízení na návrh žalobkyně částečně zastaveno, a to co do části požadovaného příslušenství. 4. Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 1. 2014 bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci žalované jako dlužníka. 5. Usnesením zdejšího soudu ze dne 18. 11. 2014 č. j. 28 C 239/2014-40 soud ustanovil žalované opatrovníka [příjmení] [jméno] [příjmení], neboť soud zjistil, že žalovaná nemá osobu oprávněnou za ní jednat, když poslední jednatel byl vymazán ke dni 29. 1. 2014. 6. Opatrovník žalované k věci uvedl, že ve spise nejsou založeny faktury, které žalobkyně odkazovala, a to číslo 60232815 a 60235552, neboť je nezbytné, aby žalobkyně faktury doložila a prokázala tak jejich řádné vystavení a předání žalované. Opatrovník žalované dále uvedl, že nebylo specifikováno označení zboží, jehož uhrazení se žalobkyně domáhá, prokázáním dodání zboží žalované, ani právní jednání žalované, na základě kterého bylo zboží dodáno. 7. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 27. 1. 2015 č. j. [spisová značka] byl zjištěn úpadek žalované a na žalovanou byl prohlášen konkurz. 8. V souladu s ustanovením § 140 a zákona číslo 182/2006 Sb. v řízení nebylo možné pokračovat po dobu, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku. Řízení bylo přerušeno. 9. Z úřední činnosti soud zjistil, že dne 4. 6. 2021 bylo vydáno usnesení o zrušení konkurzu, které nabylo právní moci dne 22. 6. 2021. K dotazu soudu žalobkyně uvedla, že v insolvenčním řízení byla uspokojena toliko částka 215,77 Kč, co do zbytku tedy na podané žalobě nadále trvala. 10. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o. s. ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, resp. v rámci lhůty ve výzvě doručené jim do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv byli poučeni o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 11. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Mezi žalobkyní a žalovanou (tehdy označenou [právnická osoba]) došlo k uzavření kupní smlouvy, jejímž předmětem bylo dodání zboží z nabídky žalobkyně v množství a sortimentu, které bude dohodnuto. Podkladem byla objednávka žalované jako kupující. Žalovaná se zavázala za dodané zboží zaplatit kupní cenu s tím, že podkladem pro zaplacení bude daňový doklad žalobkyně jako prodávající. V případě pozdní úhrady byla účtována smluvní pokuta ve výši 12% roční úrokové sazby za každý den prodlení. Z faktury vystavené dne 17. 10. 2012 soud zjistil, že žalobkyně dodala žalované zboží v celkové hodnotě 21 189 Kč s tím, že splatnost byla stanovena na den 31. 10. 2012. Z faktury vystavené dne 5. 12. 2012 soud zjistil, že žalované bylo dodáno zboží v hodnotě 28 071 Kč s tím, že splatnost byla stanovena na den 19. 12. 2012. Žalobkyně následně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky, a to upomínkami ze dne 3. 4. 2013 a 23. 4. 2013 (upomínky vč. podacích lístků). Žalovaná dlužnou částku dobrovolně neuhradila, když soud má z tvrzení žalobkyně za prokázané, že v rámci insolvenčního řízení došlo k uhrazení toliko částky 215,77 Kč. 12. Podle ustanovení § 409 zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, účinného do 31. 12. 2013, kupní smlouvou se prodávající zavazuje dodat kupujícímu movitou věc (zboží) určenou jednotlivě nebo co do množství a druhu a převést na něho vlastnické právo k této věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu. 13. Po zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla platně sjednána kupní smlouva dle ustanovení § 409 a následující dle zákona č. 513/1991 Sb., účinného do 31. 12. 2013. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně dodala žalované ve fakturách specifikované zboží, žalovaná však vystavené faktury neuhradila, a to ani poté, co byla ze strany žalobkyně k jejich uhrazení upomínána. Soud tak shledal žalobu ve znění částečného zpětvzetí, představující část požadovaného příslušenství důvodnou, a to včetně požadovaného příslušenství představujícího zákonný úrok z prodlení (§ 369 zák. č. 513/1991 Sb.) 14. Co do částky 215,77 Kč nezbylo než žalobu zamítnout, neboť tato částka byla dle tvrzení žalobkyně uspokojena v průběhu insolvenčního řízení. 15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst.3 o.s.ř. a žalobkyni jako v řízení převážně úspěšné přiznal plnou náhradu nákladů tohoto řízené ve výši 3 360 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 460 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (podání žaloby, předžalobní výzva, vyjádření ze dne 27. 1. 2015) 16. O lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.