28 C 27/2022-16 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 30. 11. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 44 374,34 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 3. 8. 2020 řídil žalovaný osobní vozidlo značky ŠKODA, [registrační značka], jehož je současně vlastníkem a provozovatelem a na mokré vozovce nedobrzdil své vozidlo a narazil do nákladního vozidla MAN, [registrační značka], které řídil [jméno] [příjmení] (dále jen poškozený). Na vozidlech vznikla hmotná škoda. Jelikož k vozidlu žalovaného nebylo k datu nehody uzavřené povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/99 Sb., vznikla žalobkyni povinnost poskytnout poškozenému v plné výši plnění za škodu způsobenou žalovaným. Dle § 2910 občanského zákoníku, odpovídá za vzniklou škodu žalovaný jako řidič vozidla, tak jako provozovatel vozidla podle § 2927 občanského zákoníku. Žalobkyně pověřila na základě § 24 odst. 9 zákona pojištění odpovědnosti z provozu vozidla třetí osobu [právnická osoba] s. r. o., aby jeho jménem vyřídila pojistnou událost. V návaznosti na šetření uhradila žalobkyně z garančního fondu ČKP vyplatila majiteli poškozeného vozidla pojistné plnění ve výši 130 703 Kč. Pověřenému partnerovi pak žalobkyně uhradila náklady na likvidaci ve výši 2 420 Kč Celkem z garančního fondu bylo vyplaceno 133 123 Kč. Na základě ustanovení § 24 odst. 9 zákona č. 168/99 Sb. má žalobkyně právo na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně vynaložených nákladů. Žalovaný byl vyzván k plnění náhrady, co za něj žalobkyně plnila představující jednu třetinu vyplaceného plnění z částky 133 123 Kč, tj. částku 44 374,34 Kč, žalovaný však tuto částku dosud neuhradil. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s ustanovením § 115 a) o. s. ř. a v projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout i na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručenému do vlastních rukou v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů (záznam o dopravní nehodě, likvidační zpráva, výpis z registru vozidel, výpis z databáze pojistných smluv, stanovení výše skutečné škody, zápis o poškození, faktura za opravu vozidla, fotodokumentace, výpisy z účtu, k výzvě úhradě, předžalobní výzva včetně podacích archů a pověřovací listina) má soud za prokázaný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě, když žalovaný netvrdil, tudíž ani neprokazoval opak. 5. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/99 Sb., pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikací povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu, nebo zaniklé a doby, kdy je vozidlo odcizené. 6. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění odpovědnosti zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi. 7. Podle § 24 odst. 2 písm. b) výše uvedeného zákona, kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti dle tohoto zákona. 8. Podle § 24 odst. 9 výše uvedeného zákona, výplatou k plnění z garančního fondu vzniká kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odst. 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou kanceláří v řízení případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Za podmínek podle § 10 má kancelář nárok podle věty prvé a druhé na náhradu tohoto, co plnila na poškozenou včetně nákladů podle věty prvé bez omezení. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaný způsobil dopravní nehodu vozidlem jehož je provozovatelem a vlastníkem a zároveň řidičem, při které bylo poškozeno vozidlo třetí osoby s tím, že vozidla žalovaného nebylo řádně pojištěné. S poukazem na shora uvedená ustanovení z fondu žalobkyně byla vyplacena náhrada škody poškozenému a rovněž náklady uplatněné z likvidací předmětné škodní události. Soud tak žalobu shledal zcela důvodnou a žalovanému uložil požadovanou částku uhradit a to včetně zákonného příslušenství, když tím, že žalovaný řádně a včas neplatil, dostal se do prodlení (§ 1970 občanského zákoníku). 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 376Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 776 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (podání žaloby, předžalobní výzva). 10. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.