28 C 286/2021-27 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 13. 8. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 79 690 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena dne 26. 6. 2019 smlouva o úvěru ve výši 90 900 Kč skládající se z půjčené částky 50 000 Kč a souhrnného poplatku 40 900 Kč, tuto částku se žalovaný zavázal splácet po 1 515 Kč týdně. Žalovaný zaplatil toliko částku 11 210 Kč, kterou žalobkyně započetla na půjčenou jistinu v poměru 56,497 % a v poměru 43,503 % na souhrnný poplatek. Žalovaná částka ve výši 79 690 Kč seskládá z nesplacené půjčené jistiny a z nesplacené části souhrnného poplatku. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný, resp. v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne 26. 6. 2019 smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě této smlouvy byla žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy poskytnuta částka 50 000 Kč s tím, že žalovaný se celkově zavázal uhradit částku 90 900 Kč, formou 60-ti týdenních splátek, kdy nad rámec poskytnuté jistiny se zavázal uhradit úrok ve výši 9 900 Kč, poplatek za zpracování a doručení úvěru 15 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátky 16 000 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 70,89 % ročně, RPSN byla uvedena ve výši 212,77 % (smlouva, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Z evidenční karty klienta soud zjistil, že žalovaný uvedl svoji výši měsíčního příjmu 24 539 Kč s tím, že životní výdaje činily 4 420 Kč, životní minimum tak činilo 4 410 Kč, ostatní výdaje 1 600 Kč, bankovní závazky 1 200 Kč. Žalovaný uvedl, že hypotéku nemá, stejně tak nemá úvěr s balonovou splátkou. Disponibilní zůstatek tak byl určen ve výši 12 990 Kč měsíčně. Z přehledu plateb má soud za prokázané, že žalovaný uhradil žalobkyni toliko částku 11 210 Kč, když žalovaný netvrdil, tudíž ani neprokazoval opak. 5. Žalovaný byl vyzýván žalobkyní v rámci předžalobní výzvy ze dne 15.4.2021, která byla dána k přepravě téhož dne. 6. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud se v prvé řadě z úřední povinnosti se zabýval úvahou, zda není úvěrová smlouvy absolutně neplatná z důvodu ujednání v ní obsaženém. Pokud bylo zjištěno, že žalovanému byla poskytnuta hotovost ve výši 50 000 Kč s tím, že žalovaný se současně zavázal uhradit částku 40 900 Kč představující poplatky a úrok z prodlení, kdy roční úroková sazba byla stanovena ve výši 70,89 % ročně, je nutno na předmětnou smlouvu bez dalšího hledět jako na absolutně neplatnou. Soud uvádí, že ačkoliv jsou dílčí nároky ve smlouvě označeny jako poplatky, ve své podstatě se ve všech případech jedná o odměnu zapůjčení peněz, tedy o úrok ve výši 70,89 % ročně. Smlouva o úvěru je za daných podmínek absolutně neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 588 občanského zákoníku. Pojmovým znakem smlouvy o úvěru je úrok, úrok však musí být přiměřený, což platí zejména ve spotřebitelských vztazích. Podle ustálené judikatury jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou sazbu, kterou obvykle uplatní banky při poskytování úvěrů či půjček. Pokud úroková sazba takovou míru výrazně přesahuje a to dokonce několikanásobně, nejedná se o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. Tak je tomu i v daném případě, neboť obvyklá úroková sazba BANK v případě úvěrů na spotřebu dle časových řad ARAD evidovaných ČNB v období srpna 2019 činila 8,59 % ročně. Smluvená sazba pak představuje devítinásobek obvyklé sazby, jde tedy o smluvní podmínky zjevně nemravné. V důsledku závěru o absolutní neplatnosti smlouvy je nutno vztah mezi účastníky vypořádat podle pravidel o bezdůvodném obohacení. Žalovaný má tak povinnost vrátit žalobkyni pouze částku, kterou přijal a dosud nesplatil. Dle žalobních tvrzení žalovaný čerpal na úvěru celkem částku 50 000 Kč a splatil částku 11 210 Kč, žalovanému tak vznikla povinnost vrátit plnění přijaté bez právního důvodu ve výši 38 790 Kč. V tomto rozsahu je proto žaloba důvodná z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku. Tím, že žalovaný řádně a včas neplnil, dostal se do prodlení, soud proto žalobkyni přiznal taktéž odpovídající zákonný úrok z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, když počátek prodlení soud vázal na zaslání upomínky k zaplacení odeslané žalovanému dne 15. 4. 2021, dle domněnky stanovené v § 573 obč. zák., byla upomínka doručena dne 20.4.2021, do 7 dnů měl žalovaný plnit, počínaje 28.4.2021 se tak dostal do prodlení. Co do zbytku soud žalobu zamítl. 7. Žalovaný byl ve věci převážně úspěšný, v řízení však nebylo zjištěno, že by mu nějaké náklady vznikly, soud proto rozhodl, že žádnému z účastníků náklady nepřiznal. 8. O lhůtě k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.