30 C 196/2022-58 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 29. 4. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) uzavřela dne 13. 12. [číslo] jako úvěrující s žalovaným jako úvěrovaným smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 469 Kč počínaje dnem 13. 10. 2019, a to včetně úroku ve výši 12,48 % ročně (správně 37,90 % ročně). Žalovaný úvěr nehradil řádně a včas, proto právní předchůdce žalobkyně celý úvěr ke dni 26. 2. 2021 zesplatnil a vyzval žalovaného k jeho úhradě. Pohledávka z předmětného úvěru pak byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2021 postoupena na žalobkyni. Ke dni podání celková dlužná pohledávka sestávala z dlužné jistiny úvěru ve výši 5 085,33 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 12,18 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 508,26 Kč a poplatku a smluvní pokuty ve výši 2 015,25 Kč. Žalovaný i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45a n. o. s. ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. 3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě. 4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi původním úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla platně sjednána smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a n. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Původní úvěrující svoji povinnost ze shora uvedené smlouvě řádně splnil, když poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný pak měl povinnost úvěr včetně úroku hradit v pravidelných měsíčních splátkách. Protože žalovaný úvěr nehradil řádně a včas, původní úvěrující celý úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného k jeho okamžité úhradě, když celková dlužná pohledávka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 5 085,33 Kč, poplatku a smluvní pokuty ve výši 2 015,25 Kč, když soud shledal smluvní pokutu platně sjednanou ve smyslu ustanovení § 2048 a n. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, a dále kapitalizovaného úroku. Předmětná pohledávka pak byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ustanovení § 1879 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, postoupena na žalobkyni. S ohledem na shora uvedené tak soud žalobě v plném rozsahu. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, ze tří úkonů právní služby po 200 Kč (tj. 600 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 1 489 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 6. Nad rámec shora uvedené soud uvádí, že o náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno postupem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy soud návrh žalobkyně vyhodnotil jako návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech.