31 C 91/2022-68 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 8. 2. 2022 ve znění jeho doplnění doručeném zdejšímu soudu dne 27. 4. 2022 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 445 Kč s příslušenstvím tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne 6. 9. 2019 pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tovární značky VOLKSWAGEN, typ PASSATVARIANT, [registrační značka] (pojistné ACP III – 2014 COMBI). První pojistné bylo sjednáno ve výši 3 881 Kč, kdy bylo sjednáno v délce půlroční. Žalovaný pojistné splatné dne 6. 9. 2019 neuhradil, ačkoli byl o jeho zaplacení upomínán s upozorněním na možnost zániku pojistné smlouvy. Jelikož žalovaný dlužné pojistné neuhradil, pojistná smlouva zanikla ke dni 21. 5. 2021. Za období od 6. 9. 2019 do 21. 5. 2021 tak dluží žalovaný žalobkyni částku 4 445 Kč, když součástí této částky je i částka ve výši 600 Kč, představující náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného, a to za odeslanou zákonnou upomínku na dlužné pojistné s upozorněním na možnost zániku pojištění, účtována v souladu s článkem 15 bod 2. pojistných podmínek ve spojení se sazebníkem žalobkyně. Respektive za odeslání této upomínky je účtována částka 300 Kč a dále pak částka 300 Kč za pokus o smír po zániku pojištění, když se jedná o poplatek v souladu podle bodu 2. sazebníku žalobkyně za dopis ze dne 29. 6. 2021. Jelikož se žalovaný se zaplacením dlužné částky dostal do prodlení, požaduje žalobkyně rovněž k zaplacení úrok z prodlení kapitalizovaný za období od 22. 5. 2021, tedy ode dne následujícího po zániku pojistné smlouvy do dne podání žaloby do 8. 2. 2022 v částce 264 Kč. Žalovaný dlužnou částku ani přes předžalobní upomínku ze dne 22. 9. 2021 neuhradil. 2. Ve věci byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se však žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou a proto byl usnesením zdejšího soudu v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ust. § 174a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. zrušen. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání podle ustanovení § 115a o. s. ř. Právní zástupce žalobkyně s takovýmto postupem souhlasil, žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud tedy aplikoval ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. a souhlas předpokládal. 5. Soud ve věci provedl listinné důkazy a z nich zjistil následující skutkový stav. Z pojistné smlouvy pro Autopojištění Combi Plus III [číslo] má soud za prokázané, že tuto uzavřela žalobkyně na straně jedné se žalovaným na straně druhé dne 6. 9. 2019 s počátkem pojištění od 6. 9. 2019, když předmětem této smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla VOLKSWAGEN PASSATVARIANT, [registrační značka] [ulice] pojistné bylo sjednáno ve výši 7 920 Kč se splatností pololetní, výše splátky představovala 3 881 Kč. Z přípisu ze dne 29. 3. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužného pojistného upomínala a zároveň vyrozuměla žalovaného o možnosti zániku pojistné smlouvy. Z přípisu ze dne 2. 6. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně vyrozuměla žalovaného o zániku pojistné smlouvy. Z přípisu ze dne 29. 6. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného o úhradu dlužné částky vyzývala. Z bilance pojistné smlouvy má soud za prokázané, že žalovaný dluží žalobkyni za období od 6. 9. 2019 do 21. 5. 2021 částku 4 445 Kč, jejíž součástí je i částka 300 Kč představující náklady za vymáhání (upomínka na dlužné pojistné) a částka 300 Kč náklady spojené s vymáháním – pokus o smír za dopis ze dne 29. 6. 2021. Ze sazebníku žalobkyně účinného od 3. 6. 2019 má soud za prokázanou sazbu za jednotlivé upomínky. Z předžalobní výzvy ze dne 22. 9. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky. Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný dlužnou částku neuhradil. 6. Podle § 12 odst. 1 písm. e) téhož zákona pojištění odpovědnosti zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 7. Podle § 13 odst. 1 téhož zákona pojistitel má právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak 8. Po zhodnocení provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná, neboť v řízení bylo prokázáno, že dne 6.9.2019 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena platně pojistná smlouva pro Autopojištění Combi Plus III na dobu neurčitou s počátkem pojištění ode dne 6.9.2019, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla VOLKSWAGEN PASSATVARIANT, [registrační značka]. Žalovaný nezaplatil běžné pojistné, splatné dne 6.9.2019, o jehož zaplacení byl žalobkyní upomínán upomínkou ve smyslu ust. § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999Sb., s upozorněním na možnost zániku pojistné smlouvy pro neplacení pojistného. Jelikož žalovaný dlužné pojistné neuhradil ani v dodatečně poskytnuté lhůtě, pojistná smlouva zanikla ke dni 21.5.2021. Na pojistném za období od od 6. 9. 2019 do 21. 5. 2021 dluží žalovaný žalobkyni částku 4 445Kč, jejíž součástí je i částka 300 Kč představující náklady za vymáhání (upomínka na dlužné pojistné) a částka 300 Kč náklady spojené s vymáháním – pokus o smír za dopis ze dne 29. 6. 2021 v souladu s všeobecnými pojistnými podmínkami žalobkyně ve výši dle ceníku žalobkyně. Jelikož žalovaný pojistné v souladu s pojistnou smlouvou řádně nehradil, dostal se tak do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a je povinen podle ust. § 1970 občanského zákoníku, účinného ode dne 1. 1. 2014 zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení, jehož výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení za období od 22.5.2021 (ode dne následujícího po zániku pojistné smlouvy) do 8.2.2022 (do dne vyhotovení žaloby). Soud s ohledem na shora uvedené žalobě zcela vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. Výrok II. tohoto rozsudku je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměnu zástupce žalobkyně dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb., advokátního tarifu, účinné od 1. 7. 2014, tedy za 2 úkony právní pomoci ve výši 2 x 200 Kč (§ 14b odst. 1) - převzetí zastoupení a podání žaloby a 2 RP dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. § 14b odst. 5 á 100 Kč úkon. Dle § 137 odst. 3 o. s. ř. soud přiznal zástupci žalobkyně rovněž 21 % daň z přidané hodnoty z odměny a RP, náklady řízení tedy celkem představují částku 1 126 Kč. Při posuzování výše odměny advokáta a režijních paušálů soud postupoval dle uvedeného ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění vzhledem k tomu, že všechny podmínky pro užití uvedeného ust. § 14b cit. vyhl. byly splněny, tj. řízení ve věci bylo zahájeno návrhem podaným na ustálené vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč a žalobkyni byla náhrada nákladů řízení přiznána. [obec] plnění bylo určeno v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za zastoupení advokátem za předžalobní výzvu, neboť sama žalobkyně žalovaného několikrát k zaplacení vyzývala a za tyto výzvy jí byla přiznána odměna, soud tedy nepovažuje další výzvu ze strany právního zástupce žalobkyně za účelně vynaložený náklad. 10. O lhůtách ke splnění veškerých povinností žalovaného z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil ji jako zákonnou třídenní, když neshledal důvod pro stanovení delší lhůty.