34 C 48/2022-25 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 9 532 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku. Žalobu odůvodnila tím, že na žalovanou přešel nájem bytu ve smyslu ust. § 705 a § 706 obč. zák., kdy žalovaná v postavení nájemkyně užívala byt [číslo] v domě na adrese [ulice a číslo] v [obec], který je ve vlastnictví žalobce, přičemž žalovaná nezaplatila nájemné za leden a únor 2011 ve výši 3 246 Kč měsíčně, část měsíce březen 2011 ve výši 420 Kč, za služby spojené s užíváním bytu za rok 2011 ve výši 2 198 Kč a za rok 2012 ve výši 422 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud vzal za prokázané, že 20. 6. 2010 zemřel dosavadní nájemce bytu [číslo] v ulici [ulice a číslo] v [obec] ve vlastnictví žalobce, přičemž žalovaná s panem [jméno] [příjmení] žila v pronajatém bytě ke dni jeho smrti ve společné domácnosti a neměla vlastní byt. Výše nájemného činila 3 694 Kč měsíčně, cena za služby spojené s užíváním bytu za období od 20. 6. 2010 do 31. 12. 2010 činila 2 198 Kč a za období od 1. 1. 2011 do 4. 3. 2011 částku 422 Kč. Vyúčtování služeb žalovaná převzala ve dnech 26. 2. 2011 a 27. 5. 2011. 4. Uvedené je prokázáno dopisem žalobce ze dne 6. 9. 2010 na č. l. 10, pokud jde o skutečnosti týkající se přechodu nájmu bytu evidenčním listem nájemníka na č. l. 11, pokud jde o výši nájemného vyúčtováním nedoplatků na zálohách za období od 20. 6. 2010 do 31. 12. 2010 vyúčtováním na č. l. 5 a za období od 1. 1. 2011 4. 3. 2011 na č. l. 6. Doručení vyúčtování žalované je prokázáno doručenkami na č. l. 8 a 7. 5. Po právní stránce soud vyšel z § 706 odst. 1 věty první obč. zák. a uzavřel, že na žalovanou přešel nájem po [jméno] [příjmení]. Žalovaná proto měla postavení nájemce ve smyslu § 685 odst. 1 obč. zák. a tedy i povinnost platit nájemné podle § 696 odst. 1 obč. zák. Taktéž úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu podle § 696 odst. 6 a § 697 obč. zák., přičemž při prodlení delším 5 dnů náleží žalobci též poplatek z prodlení stanovený v § 2 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 726 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 532 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč.