39 C 138/2022-18 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu [okres] dne 4. 4. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit jí částku 1 063 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne 2. 7. 2021 použil vlak [právnická osoba] [číslo] směr [okres], čímž uzavřel přepravní smlouvu a vznikla mu povinnost zaplatit jízdné 63 Kč. Při kontrole se nemohl kontrolnímu orgánu prokázat platným jízdním dokladem. Nezaplatil jízdné ve výši 63 Kč. Za porušení § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu mu byla vyměřena také přirážka k jízdnému 1 000 Kč Ani tuto nezaplatila. Právo vymáhat pohledávku přešlo na žalobkyni dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 1. 2022. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dne 31. 1. 2022 spolu s předžalobní výzvou. Ve věci byl dne 11. 4. 2022 vydán platební rozkaz, ten se žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou a byl usnesením ze dne 8. 11. 2021 zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 2. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. K dotazu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání, se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto aplikoval ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. 3. Soud provedl předložené listinné důkazy, ze kterých zjistil, že žalovaný byl dne 2. 7. 2021 kontrolován v osobním vlaku [číslo] před stanicí [okres] ve směru z [země]. Cestující nevyužil možnosti zakoupit jízdenku v jízdenkovém automatu ani u strojvedoucího. Následně bylo vypsáno Potvrzení o nedodržení SPPO [číslo] které žalovaný podepsal a převzal, byl vyrozuměn o povinnosti zaplatit jízdné 63 Kč a přirážku 1 000 Kč, jeho totožnost byla ověřena z [číslo obč. průkazu] (Oznámení o závadách, Potvrzení o nedodržení SPPO). K úhradě byl vyzván dopisem z 26. 1. 2022, kdy mu bylo zároveň oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek včetně příloh. Výše přirážky byla doložena [právnická osoba] Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 4. Podle § 37 odst. 4, písmeno d) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. 5. Podle § 37 odst. 5, písm. b), c) citovaného zákona je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. 6. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 7. Podle § 2550 občanského zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 8. Z Oznámení o závadách a Potvrzení o nedodržení SPPO ze dne 2. 7. 2021 soud zjistil, že žalovaný skutečně v tento cestoval osobním vlakem [právnická osoba] Při této jízdě byl kontrolován revizorem a neprokázal se platným jízdním dokladem. Proto mu přímo na místě bylo uloženo k doplacení jednak jízdné, jednak přirážka k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Žalovaný tuto povinnost dosud nesplnil. 9. Žalovaný tedy použil veřejný hromadný dopravní prostředek provozovaný právním předchůdcem žalobkyně, uzavřel tím přepravní smlouvu, ovšem aniž by zaplatil jízdné. V důsledku tohoto jednání mu vznikla při kontrole pověřenou osobou povinnost podle § 37 odst. 4 d), 5 b), c) zákona č. 266/1994 Sb., tedy zaplatit kromě ceny jízdného rovněž přirážku stanovenou smluvními přepravními podmínkami právního předchůdce žalobkyně ve výši 1 000 Kč. Nárok na úrok z prodlení je dán ustanovením § 1970 občanského zákoníku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Žalobkyni náleží celková náhrada 1 489 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, dále pak náleží odměně za tři úkony právní služby po 200 Kč a 3 paušální náhrady po 100 Kč a DPH 21% z úkonů advokáta a paušálních náhrad, to vše dle vyhl. č. 177/1996 Sb., když hodnota úkonu i paušální náhrady je účtována dle ustanovení § 14b odst. 1, odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. 11. O lhůtách ke splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil pro splnění povinnosti třídenní lhůtu.