39 C 167/2022-17 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 16. 5. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit jí částku 1 520 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že žalovaná použila vozidlo MHD a nemohla se prokázat kontrolnímu orgánu platným jízdním dokladem. Ani následně nesplnila svoji povinnost uhradit jízdné a přirážku k jízdnému, kterou jí žalobkyně jako provozovatel MHD vyměřila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, vydaný platební rozkaz musel být pro jeho nedoručení zrušen. 2. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Soud vyzval účastníky, aby se k této možnosti vyjádřili, žalobkyně souhlas udělila již v žalobě, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. a ve věci jednání nenařizoval. 3. Soud provedl předložené listinné důkazy, ze kterých zjistil, že žalovaná dne 22. 2. 2021 použila trolejbusovou linku [číslo]. V prostoru zastávek [ulice] - [ulice] byla v 13:57 hodin kontrolována kontrolním orgánem [anonymizována čtyři slova] a neměla k dispozici platný jízdní doklad, její totožnost byla ověřena z [číslo obč. průkazu] (záznam o provedené přepravní kontrole [číslo]). Ze stejných listin bylo též zjištěno, že žalovaná na výzvu kontrolního orgánu nezaplatila ani jízdné ani přirážku k jízdnému. K zaplacení byla žalovaná vyzvána žalobkyní ještě upomínkou ze dne 5. 11. 2021, kterou nevyzvedla. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 4. Podle § 37 odst. 4, písmeno d) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle § 37 odst. 5, písm. b), c) zákona o drahách je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. 5. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. ve znění účinném ke dni spáchání přestupku výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 6. Podle Nařízení [stát. instituce] [číslo] o tarifu Integrovaného dopravního systému na území [územní celek] je cestující povinen uhradit provozovateli dopravy stanovené jízdné a přirážku k jízdnému. Pokud je jízdné a přirážka k jízdnému zaplacena do 15. kalendářních dnů od provedené kontroly, není účtován úrok z prodlení, ten je účtován až od 16. dne (čl. 4, bod 11 Smluvních přepravních podmínek. 7. Podle § 2550 občanského zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 8. Ze záznamu o provedené přepravní kontrole ze dne 22. 2. 2021 soud zjistil, že žalovaná skutečně v tento den cestovala veřejným hromadným dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní. Při této jízdě byla kontrolována revizorem a neprokázala se platným jízdním dokladem. Proto jí přímo na místě bylo uloženo k doplacení jednak jízdné ve výši 20 Kč, jednak přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaná tyto povinnosti dosud nesplnila. 9. Žalovaná použila veřejný hromadný dopravní prostředek provozovaný žalobkyní, uzavřela tedy přepravní smlouvy, jízdné však nezaplatila. V důsledku tohoto jednání jí vznikla při kontrole pověřenou osobou povinnost podle § 37 odst. 5, písm. b), c) zákona č. 266/1994 Sb., tedy zaplatit kromě ceny jízdného rovněž přirážku ve výši 1 500 Kč. Jelikož žalovaná ani tuto svou povinnost nesplnil do 15. kalendářních dnů, dostala se do prodlení ve smyslu § 1970 obč. zák. Úroky z prodlení jsou požadovány ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně se ukázal být zcela po právu, soud tedy návrhu v celém rozsahu vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Žalobkyni náleží celková náhrada 600 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a 2 paušálních náhradách po 100 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. 11. O lhůtách ke splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil pro splnění povinnosti třídenní lhůtu.