39 C 217/2022-55 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 25. 6. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit částku 19 719,63 Kč se zákonným úrokem z prodlení, sjednaným úrokem a náklady řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovanou 3. 7. 2019 smlouvu [číslo] jejíž součástí byly smluvní podmínky. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila schopnost žalované úvěr splácet, vycházela z informací z nebankovních registrů, z registru [příjmení] a z dalších databází, například z insolvenčního rejstříku. Zároveň posoudila kompletně aktuální finanční schopnosti žalované a její náklady. Na základě smlouvy byla poskytnuta zápůjčka 10 000 Kč. Za poskytnutí a spravování zápůjčky měla uhradit žalovaná předem vyčíslený poplatek 13 094 Kč, ve kterém je obsažena úroková sazba 29 % ročně, částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částka za administrativní činnost a komfortní splácení. Úvěr měl být zaplacen v 24 měsíčních splátkách po 963 Kč, respektive 945 Kč. Žalovaná zaplatila 6 867,83 Kč (2. 8. 2019, 16. 9. 2019 a 28. 7. 2020), jiné platby provedeny nebyly. O tuto částku byla ponížena jistina na 7 659,12 Kč a poplatky na 5 667,88 Kč. Protože žalovaná neplnila své povinnosti, vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na doplacení dlužné částky, včetně kapitalizovaného úroku z prodlení, právo na zaplacení smluvní pokuty, která je požadována částkou 5 000 Kč (sjednáno 0,1 % denně z hodnoty splátek, ohledně nichž je žalovaná v prodlení), nárok na sankční poplatky 1 392,63 Kč dle smluvních ujednání. Právo vymáhat pohledávku přešlo na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, postoupení bylo žalovanému oznámeno, ten na něj však nereagoval. Dlužná částka sestává z jistiny ve výši 19 719,63 Kč (nesplacená část zápůjčky 7 659,12 Kč, poplatek za poskytnutí a správu úvěru 5 667,88 Kč, kapitalizovaná smluvní pokuta 5 000 Kč a sankční poplatky 1 392,63 Kč), dále je požadován kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, zákonný úrok z prodlení od 18. 3. 2022 do zaplacení a úrok 29 % ročně z částky 7 659,12 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, vydaný platební rozkaz musel být pro jeho nedoručení zrušen. K nařízenému jednání se žalovaná bez omluvy nedostavila. 2. K výzvě soudu, aby žalobkyně prokázala, že byla řádně prověřena schopnost žalované úvěr splácet, a dále že byla pohledávka postoupena, poskytla žalobkyně obsáhlé vyjádření z 16. 9. 2022. Z tohoto podání bylo zjištěno pouze tolik, že žalovaná v době prověřování vykazovala pravidelný měsíční příjem 28 236 Kč, což doložila výplatními páskami za duben a květen 2019. Dále bylo ověřeno, že další čisté příjmy domácností jsou 25 391 Kč. Důkazem o správném posouzení je dle žalobkyně i fakt, že žalovaná uhradila 6 687,83 Kč. V ostatních částech bylo podání žalobkyně pro účely rozhodnutí naprosto nezajímavé. 3. Z předložených listin bylo ověřeno, že 3. 7. 2019 uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba] smlouvu o spotřebitelském úvěru pod [číslo] zápůjčka byla poskytnuta ve výši 10 000 Kč v hotovosti se sjednanou měsíční splátkou 963 Kč, poslední splátka, kterých bylo sjednáno 24, měla činit 945 Kč. Ve smlouvě se uvádí, že strany sjednaly úrok 3 296 Kč (úroková sazba 29 % za dobu trvání smlouvy), částku za zpracování spotřebitelského úvěru 4 063 Kč, částku 2 639 Kč za vedení účtu a komfortní splácení. Celkem měla žalovaná uhradit za 24 měsíců částku 23 094 Kč. Shodné informace byly seznatelné ze standardní informace o spotřebitelském úvěru. Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru včetně podmínek pro splácení spotřebitelského úvěru a postupu při prodlení zákazníka (bod 6). Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek, včetně přílohy, kdy pohledávka za žalovanou je vedena pod [číslo] což odpovídá označení uzavřené smlouvy. Postoupení pohledávky oznámila žalované dne 10. 2. 2022, naposledy pak právní zástupce žalobkyně 20. 5. 2022. Žalobkyně předložila také výpočet smluvní pokuty a výpočet kapitalizovaného úroku. Dokazování nebylo prováděno k tomu, kolik žalovaná za dobu do podání žaloby uhradila, zde soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že uhrazeno bylo 6 867,83 Kč. Příjmy žalované v době uzavření smlouvy byly zachyceny v kartě zákazníka, kde uvedla jako svého zaměstnavatele [právnická osoba], od něhož pobírá měsíčně 28 234 Kč. Toto bylo ověřeno z pracovní smlouvy včetně dodatků a z výplatních pásek za duben a květen 2019, ověřil [jméno] [příjmení]. 4. Další důkazy byly zamítnuty pro nadbytečnost, neboť soud před rozhodnutím seznámil žalobkyni, se svým právním názorem a výsledným rozhodnutím, ke kterému nebylo třeba další důkazy provádět. 5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 7. Podle § 580 občanského zákoníku platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 8. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku 9. S ohledem na předmět řízení se soud zabýval tím, zda mezi účastníky byla platně uzavřena úvěrová smlouva či nikoliv, když z prokázaného skutkového stavu je zřejmé, že účastníci v písemné podobě sjednali poskytnutí finančních prostředků s tím, že žalovaná jako úvěrovaná měla za poskytnuté finanční prostředky hradit souhrnný poplatek. Jedná se o smlouvu uzavřenou na formuláři společnosti, kde jsou jednak přesně vymezeny povinnosti, dále pak ve smluvních podmínkách jsou stanoveny úrokové sazby, jak úroková sazba výpůjční, tak i RPSN, která v tomto případě představuje 14281%. Výpůjční výroková sazba je uvedena 29%. Soud konstatuje, že tento způsob uzavírání úvěrových smluv s fyzickými osobami je poměrně běžný, to je soudu z jeho činnosti známo. Je také zcela jasné, že úvěrovaný nemá v podstatě možnost do obsahu smlouvy zasáhnout, snad s výjimkou poskytované finanční částky a možná množství týdenních splátek či splátek měsíčních. 10. Nicméně soud zároveň konstatuje, že je třeba zodpovědnost za uzavírání úvěrových smluv přenášet i na úvěrovaného. Pokud se žalovaná rozhodla uzavřít úvěrovou smlouvu, nepochybně si byla vědom skutečnosti, že ze strany úvěrující společnosti se nejedná o charitativní činnost či dar, byla si vědoma toho, že úvěrující jako podnikatel je společností určenou pro generování zisku, u společností poskytujících úvěry tímto ziskem je právě úrok. Soud tedy z pohledu právní jistoty má za to, že je na místě z předložených listin uzavřít pouze tolik, že strany měly v úmyslu uzavřít úvěrovou smlouvu, na základě které by žalované bylo poskytnuto 10 000 Kč. K tomu také došlo. Nebylo zjištěno, že by strany měly v úmyslu sjednat jakoukoliv smlouvu jinou, jen velmi těžko si lze představit, že by úvěrující poskytovala finanční prostředky bez jakéhokoliv zisku. Stranám bylo též zcela zřejmé, že úrok bude hrazen ve výši 3 296 Kč. V této části se tedy soud rozhodl, že bude považovat smlouvu za platné právní jednání, z něhož vznikla žalované povinnost zaplatit 13 296 Kč. Vzhledem k tomu, že zaplaceno bylo 6 932,17 Kč, uložil soud žalované uhradit zbývající část, tedy 6 428,17 Kč s úrokem z prodlení od 18. 3. 2022 v souladu s požadavkem žalobkyně. 11. Pro úplnost soud dodává, že za dostatečné považuje posouzení schopnosti žalované úvěr splácet, s příjmem přesahujícím 20 000 Kč bylo v možnostech žalované uhradit měsíčně cca 1 000 Kč. 12. Ohledně zbývajících poplatků a vymezených sankcí soud konstatuje, že ujednání o těchto platbách považuje s odkazem na ustanovení § 580 občanského zákoníku za neplatné. Použitím těchto částek měla žalobkyně (a již její právní předchůdkyně) jediný cíl, skrytě navýšit svůj zisk za poskytnutí peněz, ovšem tak aby nebylo lze hovořit o úroku za poskytnutí peněz, kde se již judikatura vymezila směrem k obvyklému obchodnímu úroku. Tomuto jednání není možné poskytnout ochranu, proto ve zbytku byla žaloba zamítnuta. 13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Poměr úspěchu a neúspěchu