39 C 26/2022-27 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 10. 12. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 6 546,54 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši, se sjednaným úrokem a náklady řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že [právnická osoba], jako věřitel a žalovaná jako dlužník uzavřeli dne 29. 7. 2019 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta částka 7 000 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku zaplatit ve splátkách po 304 Kč týdně, celkem bylo sjednáno 45 splátek. Za poskytnutí půjčky byl sjednán souhrnný poplatek ve výši 6 652 Kč Poslední splátku uhradila žalovaná dne 20. 2. 2020, původní splatnost byla sjednána do 8. 6. 2020. Žalovaná neuhradila celkem 6 546,54 Kč na jistině a 4 348,39 Kč na poplatku, uhradila v součtu jen 1 113 Kč. Žalobce uvedl, že nepožaduje zaplacení zbylého dlužného poplatku, ale pouze jistiny se sjednaným úrokem. Aktivní legitimaci žalobce odůvodnil odkoupením této pohledávky od původního věřitele na základě smlouvy ze dne 18. 12. 2020. Žalobce následně oznámil žalované postoupení pohledávky a vyzval ji dopisem ke splnění dluhu, ovšem bez výsledku. Ve věci byl dne 23. 12. 2021 vydán platební rozkaz, ten se však nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou a byl zrušen. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, byť ji dne 10. 2. 2022 osobně převzala na shora uvedené adrese. 2. Žalobce při podání žaloby předložil soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Právní zástupce žalobce souhlasil s tímto postupem již v žalobě, žalovaná se k výzvě soudu, zda s tímto postupem souhlasí, ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. a ve věci jednání nenařizoval. 3. Z předložených listin byly zjištěny tyto skutečnosti. Dne 29. 7. 2019 byla uzavřena mezi [právnická osoba], jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem smlouva o zápůjčce. Výše zápůjčky byla sjednána na 7 000 Kč, poplatek pak 5 302 Kč, doplňkové pojištění pak za dobu trvání smlouvy 1 350 Kč. Celková částka byla stanovena na 13 652 Kč, tato měla být splacena v 45 týdenních splátkách po 304 Kč, resp. výše poslední splátky byla stanovena na 276 Kč. Ve smlouvě žalovaná potvrdila, že se seznámila s obchodními podmínkami žalobce (z obsahu smlouvy), potvrdila také převzetí finanční částky. Žalovanou zaplacené částky plynou z Tabulky umoření ze dne 12. 1. 2021, žalovaná proti uvedeným platbám nebrojila, netvrdila další úhrady. Dopisem ze dne 6. 1. 2021 právní předchůdce žalobce oznámil žalované postoupení pohledávky na žalobce. Výzvu k zaplacení učinil též právní zástupce žalobce dne 9. 11. 2021, zároveň oznámil postoupení pohledávky. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 včetně přílohy, kde figuruje i pohledávka za žalovanou pod [číslo]. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 4. Podle § 2391 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 5. Z předložených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Mezi účastníky (resp. právním předchůdcem žalobce a žalovanou) byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Bylo sjednáno, že žalovaná vrátí dlužnou částku včetně sjednaného příslušenství ve splátkách po 304 Kč týdně. Žalobce prokázal, že ze strany žalované nedošlo k vrácení všech finančních prostředků a příslušenství, ke kterému se žalovaná podpisem smlouvy zavázala. Soud tedy žalobě vyhověl co do jistiny dlužné částky a zákonného úroku z prodlení, s odkazem na ustanovení § 1970 občanského zákoníku. 6. Nedůvodným shledal soud nárok na sjednaný úrok, který byl ze strany žalobce účtován od 9. 6. 2020 do zaplacení. Soud vychází z první strany smlouvy, kde je zcela jednoznačně stanovena, jaká výsledná částka bude ze strany žalované uhrazena, jednoznačně je vyčíslena i částka úroku za půjčení peněz, a to ve výši 932 Kč. K vrácení této částky se žalovaná zavázala, tato se objevila v dlužném poplatku a soud ji považuje za zcela legitimní. Ovšem tuto částku žalobce podanou žalobou nevymáhá, nedožaduje se splnění povinnosti zaplatit částku úroku 932 Kč, byť z tabulky umoření neplyne, že by byl úrok částkou 932 Kč splacen (dle tabulky bylo na úrok započítáno 38,93 Kč + 50,78 Kč + 61,39 Kč). Soud je vázán uplatněným nárokem, a pokud jej žalobce nepožaduje, nemůže mu být přiznán, byť soud uvádí, že ve výši 932 Kč by požadavek na zaplacení sjednaného úroku považoval za důvodný. Nikoliv však další úrok. Soud považuje ujednání v obchodních podmínkách, dle nichž je i dále účtován sjednaný úrok za takové, které je v rozporu s ujednáním na prvé straně smlouvy. S ohledem na tento závěr soud v části úroku v sazbě 29,00% ročně jdoucí od 9. 6. 2020 do zaplacení žalobu zamítl. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný co do 70,25 % neúspěšný co do 29,75 %, má tedy právo na zaplacení náhrady nákladů řízení v rozsahu 40,50%. Žalobci by v případě plného úspěchu náležela celková náhrada 1 489 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, dále pak ve 3 úkonech právní služby po 200 Kč, 3 paušálních náhradách po 100 Kč a DPH 21 % dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., při použití ustanovení § 14b) tohoto předpisu. 40,50 % z této částky tedy představuje náhradu nákladů řízení ve výši 603 Kč. 8. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle §160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., žalované byla stanovena ke splnění všech v tomto rozsudku uvedených povinností běžná třídenní lhůta.