39 C 7/2022-21 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 22. 11. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit jí částku 4 080 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že žalovaná použila ve čtyřech případech vozidlo MHD a nemohla se prokázat kontrolnímu orgánu platným jízdním dokladem. Ani následně nesplnila svoji povinnost uhradit jízdné a přirážku k jízdnému, kterou jí žalobce jako provozovatel MHD vyměřil. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, vydaný platební rozkaz musel být pro jeho nedoručení zrušen. 2. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Soud vyzval účastníky, aby se k této možnosti vyjádřili, žalobkyně souhlas udělila již v žalobě, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. a ve věci jednání nenařizoval. 3. Soud provedl předložené listinné důkazy, ze kterých zjistil, že žalovaná: - dne 7. 9. 2020 použila autobusovou linku [číslo]. Na této lince v prostoru zastávek [anonymizováno] – [ulice] byla v 5:56 hodin kontrolována kontrolním orgánem žalobkyně a neměla k dispozici platný jízdní doklad, její totožnost byla ověřena z [číslo obč. průkazu] (hlášení o porušení tarifních a přepravních podmínek [číslo]), - dne 23. 7. 2020 použila tramvajovou linku [číslo]. V prostoru zastávek [ulice] - [ulice] byla v 6:24 hodin kontrolována kontrolním orgánem žalobkyně a neměla k dispozici platný jízdní doklad, její totožnost byla ověřena z [číslo obč. průkazu] (hlášení o porušení tarifních a přepravních podmínek [číslo]), - dne 11. 8. 2020 použila tramvajovou linku [číslo]. V prostoru zastávek [obec] - [anonymizováno] byla v 4:56 hodin kontrolována kontrolním orgánem žalobkyně a neměla k dispozici platný jízdní doklad, její totožnost byla ověřena z [číslo obč. průkazu] (hlášení o porušení tarifních a přepravních podmínek [číslo]), - dne 16. 9. 2020 použila tramvajovou linku [číslo]. V prostoru zastávek [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] byla v 10:39 hodin kontrolována kontrolním orgánem žalobkyně a neměla k dispozici platný jízdní doklad, její totožnost byla ověřena z [číslo obč. průkazu] (hlášení o porušení tarifních a přepravních podmínek [číslo]). Ze stejných listin bylo též zjištěno, že žalovaná na výzvu kontrolního orgánu nezaplatila ani jízdné ani přirážku k jízdnému, která jí v okamžiku přepravní kontroly byla vyměřena vždy 600 Kč. K zaplacení byla žalovaná vyzvána právním zástupcem žalobkyně ještě upomínkou ze dne 27. 7. 2021. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 4. Podle § 18a odst. 1, písmeno c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle § 18a odst. 2, písm. c) zákona o silniční dopravě je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. 5. Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 6. Podle § 37 odst. 4, písmeno d) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle § 37 odst. 5, písm. b), c) zákona o drahách je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. 7. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. ve znění účinném ke dni spáchání přestupku výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 8. Podle Smluvních přepravních podmínek Integrovaného dopravního systému [anonymizováno] je cestující povinen před nástupem do vozidla mít připravený jízdní doklad a při kontrole se jím prokázat. Výše přirážky je stanovena na částku 600 Kč, pokud je jízdné a přirážka zaplacena do 5 pracovních dnů po provedené kontrole, jinak se zvyšuje na 1 000 Kč (čl. V.13.). Podle Nařízení [stát. instituce] [číslo] kterým se stanovuje Tarif městské dopravy v [obec] v rámci Integrovaného tarifu veřejné dopravy [územní celek] základní přestupní jízdné 20 Kč s platností 40 minut. Splatnost jízdného a přirážky k jízdnému není speciální stanovena, do prodlení se tedy cestující dostává den následující po provedené přepravní kontrole. 9. Podle § 2550 občanského zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 10. Z hlášení a ze záznamů o provedené přepravní kontrole ze dne 23. 7. 2020, 11. 8. 2020, 7. 9. 2020 a 16. 9. 2020 soud zjistil, že žalovaná skutečně v tyto dny cestovala veřejným hromadným dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní. Při těchto jízdách byla kontrolována revizorem a neprokázala se platným jízdním dokladem. Proto jí přímo na místě bylo uloženo k doplacení jednak jízdné ve výši 20 Kč, jednak přirážka k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Žalovaná tyto povinnosti dosud nesplnila. 11. Žalovaná tedy použila veřejný hromadný dopravní prostředek provozovaný žalobkyní, čímž uzavřela přepravní smlouvu, aniž by zaplatila jízdné. V důsledku tohoto jednání jí vznikla při kontrole pověřenou osobou povinnost podle § 18a odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., tedy zaplatit kromě ceny jízdného rovněž přirážku ve výši 1 500 Kč. Jelikož žalovaná tuto svou povinnost nesplnila, dostala se do prodlení ve smyslu § 1970 obč. zák. Úroky z prodlení jsou požadovány ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s tím, že žalovaná se dostala do prodlení s úhradou peněžitého plnění vždy den následující po provedené přepravní kontrole. Nárok žalobkyně se ukázal být zcela po právu, soud tedy návrhu v celém rozsahu vyhověl. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Žalobci náleží celková náhrada 1 489 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, dále pak náleží odměna za tři úkony právní služby po 200 Kč a 3 paušální náhrady po 100 Kč a DPH 21% z úkonů advokáta a paušálních náhrad, to vše dle vyhl. č. 177/1996 Sb., když hodnota úkonu i paušální náhrady je účtována dle ustanovení § 14b ost. 1, odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. 13. O lhůtách ke splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil pro splnění povinnosti třídenní lhůtu.