12 C 72/2023-32 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu Plzeň-město dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit částku 10 357,39 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne [datum] uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] pro hotovost ve výši 10 000 Kč, kterou převzala v místě svého bydliště, což stvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství za dobu jeho trvání ve výši 8 592 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a v inkasním poplatku. Celkově se zavázala vrátit původnímu věřiteli částku 18 592 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit danou částku ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 328 Kč. Žalovaná však částku nehradila řádně a včas. Žalovaná uhradila částku ve výši 1 400 Kč, přičemž původním věřitelem byla tato částka alokována na jistinu úvěru ve výši 694,17 Kč a na příslušenství pohledávky ve výši 705,83 Kč. Žalovaná dle žalobkyně se dostala do prodlení s úhradou částky 17 192 Kč. Splatnost nastala ke dni poslední předepsané splátky, tj. ke dni [datum]. V důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení a dále i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Dne [datum] byla původním věřitelem a žalobkyní uzavřena Rámcová smlouva o postoupení pohledávek, na základě této smlouvy pak došlo k uzavření dílčí Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 25 490,61 Kč. Žalobkyně v rámci soudního řízení požaduje uhrazení nesplacené jistiny 9 305,83 Kč, nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku 831,38 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 4 531,02 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 859,31 Kč a nesplacený inkasní poplatek 1 664,46. Dále za žalovanou vznáší žalobkyně náklady za odchozí dopis 217 Kč. Na smluvní pokutě žádá žalobkyně částku ve výši 1 051,56 Kč. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 4. Dne [datum] byla žalovanou a původním věřitelem uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] to na částku 10 000 Kč Náklady spotřebitelského úvěru 8 592 Kč. Uváděný úrok ve výši 15 %, RPSN 272,44 %. 5. Stejné informace obsahuje taktéž Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. 6. Dopisem označeným jako„ Oznámení o postoupení pohledávky“ ze dne [datum] byla žalovaná mj. vyzvána k uhrazení částky 25 490,61 Kč, a to novému věřiteli – žalobkyni. Dle podacího listu byl dopis odeslán dne [datum]. 7. Z výzev ze dne [datum] (žalobkyně) a ze dne [datum] (právní zástupce žalobkyně), je zřejmé, že žalovaná byla opakovaně vyzvána k uhrazení dluhu před podáním žaloby. 8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku platí, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 10 000 Kč. Soud však dospěl k závěru, že tato smlouva není platná, a to z níže uvedených důvodů. 11. Pokud jde o žalobkyní nárokovanou jistinu označenou ve smlouvě vždy jako„ náklady úvěru“, soud dospěl k závěru, že ve smlouvě označené„ náklady“ nepředstavuje nic jiného než úroky, tedy formu úplaty za poskytnuté prostředky v podobě jistiny. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze předchůdce žalobkyně jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že zmíněný poplatek jistě nemůže představovat nic jiného než právě úrok (jinak řečeno: předchůdce žalobkyně jako podnikatel v oblasti spotřebitelských úvěrů jistě neposkytoval svým klientům bezúročné půjčky). Výše úroků však byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nemravnost takto vysokého úroku lze dovodit i z výše RPSN, která byla pro půjčku vyjádřena ve výši 272,44 %. Přepočet úroků činí cca 73,65 % ročně. Soud je tedy toho názoru, že smlouva byla sjednána nemravně a je tedy z tohoto důvodu neplatná. 12. Soud tak věc posuzoval z hlediska, zda se žalovaná bezdůvodně neobohatila tím, že na základě neplatné smlouvy o zápůjčce přijala finanční prostředky, které jí nenáleží. Ze skutkových tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná uhradila celkově částku 1 400 Kč. V daném případě tedy žalobkyni přiznala částku odpovídající rozdílu mezi neprávem obdrženou částkou (10 000 Kč) a již uhrazenou částkou (1 400 Kč). Ve zbývající části předmětu řízení soud žalobu zamítl. 13. Soud jen korigoval nárok žalobkyně ohledně úroků z prodlení, když žalobkyně neprokázala (ani netvrdila) dřívější výzvu k vrácení částky. První výzvou bylo tedy oznámení o postoupení pohledávky, kdy toto bylo reálně odesláno dne [datum]. Při běžném třídenním doručení se tak dopis dostal do sféry žalované ke dni [datum]. V rámci výzvy byla stanovena lhůta 10 dní. Úroky z prodlení byly stanovy po marném uplynutí této lhůty, tj. od [datum]. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 487,67 Kč, přičemž tato částka představuje 66,06 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 83,03 % a úspěchu žalované v rozsahu 16,97 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 357,39 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.