13 C 151/2023-32 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 32 030, 69 946 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobní návrh je odůvodněn tak, že mezi účastníky řízení měla být dne [datum] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, který měla následně žalovaná čerpat prostřednictvím kreditní karty. Sjednaný úvěrový rámec činil 100 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, část jistiny úvěru a pravidelné a nepravidelné poplatky a smluvní sankce. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla sjednána na 20. den v příslušném kalendářním měsíci. Pro porušení smluvních povinností žalované spočívajícím v prodlení s úhradou splátek úvěru byl ze strany žalobkyně úvěr zesplatněn, a to dne [datum], přičemž byla žalovaná vyzvána k úhradě zůstatku dluhu ve výši 35 262,32 Kč s lhůtou splatnosti do [datum]. 2. Podle tvrzení žalobkyně sestává dluh z neuhrazené jistiny ve výši 30 994.29 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky žalobkyně ve výši 600.00 Kč a smluvních pokut ve výši 436.40 Kč. Příslušenství pohledávky pak žalobkyně uplatnila v rozsahu úroku za období do podání žaloby, t.j. do [datum] ve výši 5 173,43 Kč, úroku ve výši 15% ročně z dlužné jistiny, t.j. z částky 30 994,29 Kč a konečně zákonný úrok z prodlení. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalované byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. 4. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě. 5. Po právním zhodnocení stavu věci zjištěného na základě provedených listinných důkazů soud zjistil, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podléhající právní úpravě zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku a jednak ustanovení § 122 až 124 a § 132, z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru s ohledem na přechodné ustanovení v § 168, z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle něhož dostal-li se spotřebitel do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o spotřebitelském úvěru po dni nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., použijí se namísto příslušných ustanovení smlouvy o spotřebitelském úvěru, pokud jsou se zákonem č. 257/2016 Sb. v rozporu, ustanovení § 122 až 124 a § 132, z.č. 257/2016 Sb., i když byla smlouva uzavřena přede dnem nabytí jeho účinnosti. 6. Z důkazů provedených soudem, a to zejména z úvěrové smlouvy ze dne [datum] a přehledu výpisu čerpání, splátek a úhrad úvěru za období od [datum] do [datum] zjistil, že mezi účastníky řízení byla uzavřena úvěrová smlouva, na základě které byla žalovaná oprávněna čerpat finanční prostředky až do výše 100 000 Kč. Poskytnutý měl být dle dohody účastníků řízení splacen v pravidelných měsíčních splátkách ve 4. 00 % z aktuální dlužné částky se splatností vždy k 20. dni příslušného kalendářního měsíce. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou úvěru, využila žalobkyně svého oprávnění zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky. Žalovaná tedy úvěr zesplatnila ke dni [datum], čímž žalované vznikla povinnost uhradit žalobkyni celý dluh [datum]. Kromě dlužné jistiny vznikla žalované povinnost hradit žalobkyni náklady na uplatnění nároku žalobkyně ve výši 600 Kč, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalované, dle bodu hlavy 9 § 3 úvěrových podmínek. Náhrada účelně vynaložených nákladů činí 100 Kč za měsíc vymáhání a 130 Kč je-li žalované v daném měsíci zasílána výzva k úhradě formou doporučeného psaní. Dle smlouvy o úvěru se tato částka může v budoucnu měnit podle reálných nákladů vstupujících do kalkulace. Od [datum] byl účelně vynaložený náklad na vymáhání navýšen a sjednocen na částce 300 Kč za měsíc vymáhání. Náklady na vymáhání byly žalobkyní vypočteny jako poměrná část nákladů vynaložených žalobkyní na zaměstnanecký aparát, telekomunikační služby, provozní náklady a náklady na systém správy pohledávek žalobkyně. Žalovaná byla o částce účtovaných nákladů na vymáhání a jejich výši vyrozuměna v rámci příslušné výzvy k zaplacení. Soud přitom považuje náklady ve výši 300 kč měsíčně za přiměřené a neodporující § 122, z.č. 257/2016 Sb. Dále požaduje žalobkyně úhradu smluvní pokuty ve výši 436.40 Kč, a to na základě ustanovení hlavy 9 § 3 úvěrových podmínek, podle něhož v případě prodlení s úhradou splátky úvěru či její části delší než 7 dní je klient povinen zaplatit společnosti smluvní pokutu ve výši 8 % z částky, s jejíž úhradou je v prodlení. Ke dni podání žaloby činí celková částka 436.40 Kč. Jednotlivé dílčí smluvní pokuty vyplývají z přehledu plateb předloženého žalobkyní a jejich výše není v rozporu s hmotněprávními omezeními § 122, z.č. 257/2016 Sb. 7. Příslušenství uplatněného nároku sestává z úroku vyčísleného ke dni podání žaloby ve výši 5 173,43 Kč jako součet zbylých nesplacených úroků, vynesených v jednotlivých předepsaných splátkách do zesplatnění úvěru a z jistiny po jejím zesplatnění. a dále z úroku ve výši 15% ročně z jistiny dluhu od [datum] do zaplacení. žalobkyně přitom dodržela omezení výše úroku podle § 122 odst. 4, z.č. 257/2016 Sb., když smluvní sazbu úroku převyšující výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů uplatnila jen za prvních 90 dnů prodlení. Úrok z prodlení v zákonné výši vyčíslený ke dni podání žaloby, t.j. ke dni [datum] ve výši 1 063,64 Kč byl vypočten z jistiny, poplatků a smluvních pokut. 8. Žalovaná byla vyzvána ke splacení celého dluhu jednak výzvou ze dne [datum] a jednak výzvou adresovanou jí právním zástupcem žalobkyně ze dne [datum], ale přes tyto výzvy svůj dluh neuhradila. 9. Přestože byla smlouva mezi účastníky řízení uzavřena podle již zrušeného právního předpisu, t.j. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, posuzoval právní vztah mezi účastníky řízení podle tohoto právního předpisu, a to s ohledem na § 164, z.č. 257/2016 Sb., podle něhož se práva a povinnosti ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona řídí dosavadními právními předpisy. Podle § 497 a násl., obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nestanoví-li smlouva jinou výpovědní lhůtu, může poskytnutí úvěru vypovědět dlužník s okamžitou účinností a věřitel ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena dlužníku. Od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. 10. Protože ujednání smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky řízení neodporovala použitelné právní úpravě včetně § 122, z.č. 257/2016 Sb., dospěl soud po provedení předložených důkazů k závěru, že nárok uplatněný žalobou je prokázán v celém jeho rozsahu. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku představující jistinu úvěru, úrok, účelně vynaložené náklady spojené s prodlením žalované a nárok na zaplacení smluvní pokuty. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně byla v řízení úspěšná v celém rozsahu. Žalobkyně tedy má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 282 Kč, tří úkonů právní služby po 500 Kč (tj. 1 500 Kč) dle § 14b ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 378 Kč Celkem tak náklady řízení žalobce představuje částka 3 460 Kč Lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.