13 C 3/2023-59 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou ze dne [datum] se u žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 69 343 Kč s příslušenstvím. Uplatněný nárok byl odůvodněn tím, že žalovaná coby řidička motorového vozidla tov. zn. Škoda Felicia [registrační značka] 03 ve vlastnictví paní [jméno] [příjmení] způsobila dne [datum] dopravních nehodu, při které došlo k poškození osobního automobilu značky Volkswagen Touran. Z místa dopravní nehody pak žalovaná ujela, aniž by učinila opatření ve vztahu k oznámení dopravní nehody. Zároveň bylo zjištěno, že v době nehody neměla platné řidičské oprávnění. Vzhledem k tomu, že vozidlo řízené žalovanou bylo v době dopravní nehody řádně pojištěno v souladu se zákonem č. 168/1999 Sb. uhradil žalobce z titulu pojištění odpovědnosti za provozu motorového vozidla (povinného ručení) dne [datum] poškozenému vlastníku vozidla Volkswagen Touran pojistné v celkové výši 2 689,81 EUR. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Listiny jí byly v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení, v souladu s ust. § 45an. o.s.ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedeného v centrální evidenci obyvatel. 3. Podle ust. § 153b odst. 1 o.s.ř. zmeškal-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů předem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudek pro zmeškání. 4. Za účelem projednání sporu bylo nařízeno ústního jednání na den [datum]. Žalovaná se k ústnímu jednání nedostavila, ačkoli jí předvolání k ústnímu jednání bylo doručeno dne [datum], a to fikcí ve smyslu ustanovení § 45 an. o.s.ř. na adresu jejího trvalého pobytu uvedeného v centrální evidenci obyvatel. V souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. pak soud věc dne [datum] projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, přičemž zástupce žalobkyně, který se k jednání dostavil, navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. 5. Protože byly splněny všechny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, když žalovaná se bez včasné a důvodné omluvy k ústnímu jednání nedostavila, ačkoli byla v rámci předvolání k ústnímu jednání poučena o následcích nedostavení se; když zástupce žalobce, který se k ústnímu jednání dostavil, navrhl vydání rozsudku pro zmeškání a žaloba byla žalované doručena spolu s výzvou k vyjádření k žalobě již dne [datum], neprováděl soud důkazní řízení a podle ust. § 153b odst. 1 o.s.ř. rozhodl tímto rozsudkem pro zmeškání, kterým žalobě zcela vyhověl, přičemž tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, vzal za nesporná. 6. Soud věc právně posoudil podle ust. § 10 odst. 1, písm. c) a g), z.č. 168/1999 Sb., podle kterého má pojistitel právo na úhradu vyplacené částky, pokud osoba řídící vozidlo v době nehody nebyla držitelem příslušného řidičského oprávnění a zároveň bez důvodu hodného zřetele opustila místo dopravní nehody. 7. Soud se nicméně zabýval otázkou přepočtu výše nároku žalobkyně z EUR na měnu České republiky. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 1142/2007 ze dne 30. 10. 2009 má-li být plnění v českých korunách ekvivalentem plnění v cizí měně, musí odpovídat zůstatku dluhu ke dni jeho splatnosti. Soud se tedy zabýval otázkou splatnosti dluhu žalované a na základě listinných důkazů dospěl k závěru, že dluh žalované byl splatný nejpozději do [datum], což je lhůta určená žalobkyní ve výzvě k úhradě dluhu ze dne [datum]. Protože ke dni splatnosti dluhu činil směnný kurz EUR a Kč 25, 660 Kč za 1 EUR, provedl soud přepočet výše nároku žalobkyně uplatněného v české měně a zjistil, že nárok žalobkyně je důvodný ve výši 69 020,52 (25,660 x 2 689,81). Ve zbývající části proto soud žalobu zamítl. Lhůta plnění ve vyhovující části rozsudku pak byla stanovená jako třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy žalobkyně byla v řízení neúspěšná jen v nepatrné části. Žalobkyně tedy má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 774 Kč, čtyř úkonů právní služby po 3 900 Kč (tj. 15 600 Kč) dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, zaslání kvalifikované výzvy k plnění a účasti na ústním jednání, čtyř režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., cestovní náhrady ve výši 348 Kč, náhrady za promeškaný čas podle § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 3 727,08 Kč Celkem tak náklady řízení žalobce představuje částka 24 249,08 Kč Lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.