14 C 226/2022 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 739 Kč s úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zjistila, že žalovaný je evidován jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm³, [registrační značka], [VIN kód], s tím, že toto vozidlo je evidováno v Centrálním registru vozidel jako provozované a žalovaný coby vlastník a provozovatel vozidla neměl v době od 1. 5. 2020 do 31. 8. 2020 sjednané pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky v součtu odpovídající denní sazbě 93 Kč za celkem 123 dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno, tedy celkem částky ve výši 11 439 Kč a částky ve výši 300 Kč, představující náklady na jeho uplatnění, celkem tedy 11 739 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 16. 3. 2022. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil ani zčásti, a to ani v návaznosti na předžalobní výzvu. Žalobkyně se dále domáhala žalobou zapsanou u Okresního soudu Plzeň-město pod sp.zn. 14 C 55/2023 zaplacení částky 9 042 Kč s příslušenstvím. Tuto žalobu odůvodnila tím, že žalovaný je evidován jako vlastník a provozovatel téhož osobního automobilu stejné registrační značky, přičemž neměl sjednané povinné pojištění odpovědnosti za škodu ani v období od 6. 11. 2020 do 7. 2. 2021. Z tohoto důvodu žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky odpovídající součtu denní sazby 93 Kč za celkových 94 nepojištěných dní a částky 300 Kč představující náklady na uplatnění příspěvku, celkem tedy 9 042 Kč. Tato částka byla splatná ke dni 16. 3. 2022. Ani tuto dlužnou částku žalovaný neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy ze strany žalobkyně. 2. Usnesením Okresního soudu Plzeň-město ze dne 20. 2. 2023 č.j. 14 C 226/2022-19 byla obě řízení vedená pod sp.zn. 14 C 226/2022 a 14 C 55/2023 spojena k řízení společnému. 3. Žalovaný se k žalobám nijak nevyjádřil. 4. Soud v této věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, jeho souhlas se tak dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládá. 5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 31. 12. 2021 vyplývá, že žalovaný byl veden jako provozovatel a vlastník automobilu [registrační značka], [VIN kód] s objemem válců nad 2 500 cm3, a to v období nejméně od 1. 5. 2020 do 31. 8. 2020 a dále v období od 6. 11. 2020 do 7. 2. 2021. Ze zprávy [stát. instituce] bylo zjištěno, že v registru vozidel je jako vlastník a provozovatel pro dané období evidována paní [jméno] [příjmení], [datum narození]. [jméno] [příjmení], [datum narození], uzavřela jakožto prodávající s žalovaným coby kupujícím dne 24. 5. 2019 kupní smlouvu, jejímž předmětem byl výše specifikovaný osobní automobil (kupní smlouva předložená k důkazu žalobkyní na č.l. 43-44). Dne 31. 12. 2021 adresovala žalobkyně dvě výzvy žalovanému k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu ČKP, a to v sazbách uvedených v odstavci prvním odůvodnění. Žalovaný netvrdil ani neprokazoval opak. 6. Podle § 3 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. 7. Podle § 4 shora uvedeného zákona, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1). (3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5). Povinnost zaplatit příspěvek a náklady [anonymizováno] podle odstavce 4 zaniká, pokud [anonymizováno] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se [anonymizováno] prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla (odst. 6). 8. Podle § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 205/1999 Sb., denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců nad 2 500 cm³ včetně ve výši 93 Kč. 9. Podle § 2a téže vyhlášky výše nákladů [obec] [anonymizováno] pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 10. V dané věci má soud za zjištěné, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný byl vlastníkem výše uvedeného automobilu [registrační značka] podle písmene i) vyhlášky 205/1999 Sb., se zdvihovým objemem válců nad 2 500 cm³ včetně, a to v obdobích nejméně od 1. 5. 2020 do 31. 8. 2020 a od 6. 11. 2020 do 7. 2. 2021. Soud tak má za prokázané, že v uvedené době nebylo vozidlo žalovaného řádně pojištěno, proto s ohledem na ustanovení § 4 zák. č. 168/1999 Sb. vznikl žalobkyni nárok na zaplacení tzv. příspěvku, který pro vozidlo činí 93 Kč za den. Žalobkyně doložila výzvy k zaplacení dlužných částek adresované žalovanému ve smyslu ustanovení § 4 odst. 6 zák. č. 168/1999 Sb. Po uplynutí 60 dnů ode dne doručení každé jednotlivé výzvy se stal závazek žalovaného splatným, jejich neuhrazením se pak žalovaný dostal do prodlení, v tomto případě ode dne 17. 3. 2022, a to ohledně příspěvku 20 181 Kč. Žalobkyni vznikl též nárok na zaplacení nákladů spojených s uplatněním příspěvku ve výši 2 x 300 Kč dle §4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., a úroků z prodlení v zákonné výši ve smyslu ust. § 1970 OZ (zákona č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014), ohledně zákonného příspěvku. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I.). 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a o.s.ř. (předžalobní upomínky). Žalobkyně má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení ve výši 2 652 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku v celkové výši 1 200 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. a 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Náklady jsou dále zvyšovány o náhradu DPH ve výši 21 % počítané z odměny advokáta a paušálních náhrad. Soud vyhodnotil jako neúčelné podání dvou žalob týkající se téže osoby, stejného vozidla a nároků totožné povahy v rozmezí necelých tří měsíců za situace, kdy obě žaloby byly podány stejným zástupcem žalobkyně.