14 C 332/2023 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 11 299,18 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že dne 21. 4. 2021 uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 15 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná porušila své povinnosti vyplývající pro ni ze smlouvy, neboť se dostala do prodlení s úhradou jednotlivých splátek. Žalobkyně proto v souladu se smlouvou úvěr ke dni 12. 4. 2023 zesplatnila, o čemž byla žalovaná informována dopisem s výzvou k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky. Žalovaná však svůj dluh ani poté neuhradila a dluží žalobkyni celkem 12 691,52 Kč, z čehož částka 11 298,63 Kč představuje dlužnou jistinu, částka 0,55 Kč dlužné poplatky, částka 842,74 Kč představuje kapitalizovaný smluvní úrok z nesplacené jistiny úvěru a částka 549,60 Kč odpovídá kapitalizovanému zákonnému úroku z prodlení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud v této věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřila, její souhlas se tak dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládá. 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění. Strany uzavřely dne 21. 4. 2021 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč (historický výpis žalobkyně k danému úvěrovému účtu, interní účetní doklad žalobkyně). Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit v 72 měsíčních splátkách po 672 Kč včetně úroku ve výši 15 % ročně, celkem se tedy zavázal zaplatit žalobkyni částku 47 947,70 Kč (úvěrová smlouva na č.l. 13-16). Jednotlivé platby učiněné žalovanou v rámci splácení úvěru vyplývají z předloženého historického výpisu z úvěrového účtu. Z důvodu prodlení žalované s hrazením splátek zaslala žalobkyně žalované upomínku o úhradu dlužné částky dopisem ze dne 22. 2. 2023 s tím, že žalovanou informovala o možném zesplatnění celé úvěrové částky v případě, že dluh nebude ve stanovené lhůtě zaplacen. Žalobkyně následně přistoupila v souladu se smlouvou (bod 9.1 písm. f) úvěrových podmínek) k zesplatnění celého úvěru a to ke dni 12. 4. 2023 (předžalobní upomínka ze dne 4. 5. 2023). Dle historického výpisu úvěru se žalovaná dostala do prodlení s úhradou splátek a kde dni 11. 5. 2023 dlužila na zůstatku úvěrové jistiny celkem částku 11 298,63 Kč. Žalobkyně odeslala žalované předžalobní upomínku dne 4. 5. 2023, v rámci které byla žalovaná znovu upomínána o úhradu dlužné jistiny, smluvních poplatků 0,55 Kč a úroku z prodlení ve výši 246,27 Kč. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 6. Po právním zhodnocení jednotlivých skutkových zjištění dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Žalobkyně se žalovanou platně uzavřela smlouvu o úvěru v souladu s § 2395 a násl. o. z., nicméně žalovaná přestala hradit dohodnuté splátky řádně a včas, čímž porušila své povinnosti vyplývající pro ni ze smlouvy. Žalobkyně proto přistoupila v souladu s příslušným ustanovením úvěrové smlouvy k zesplatnění celého úvěru a vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu i poplatky, a to včetně příslušenství z dlužné jistiny v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni prodlení žalované tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Lhůta k plnění byla žalované určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Žalobkyni náleží celková náhrada 2 252 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč, dále pak náleží odměně za tři úkony právní služby po 300 Kč a 3 paušální náhrady po 100 Kč a DPH 21% z úkonů advokáta a paušálních náhrad, to vše dle vyhl. č. 177/1996 Sb., když hodnota úkonu i paušální náhrady je účtována dle ustanovení § 14b odst. 1, odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., soud neshledal žádné důvody, pro které by měla být stanovena lhůta delší.