14 C 54/2023 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit jí částku 1 071 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne 18. 11. 2019 použil vlak [číslo] neprokázal se kontrolnímu orgánu platným jízdním dokladem. Nezaplatil jízdné ve výši 71 Kč. Za porušení § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu mu byla vyměřena také přirážka k jízdnému 1 000 Kč Ani tuto nezaplatil. Právo vymáhat pohledávku přešlo na žalobkyni dle rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2015. Postoupení bylo žalovanému oznámeno spolu s předžalobní výzvou. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. K dotazu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto aplikoval ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. 4. Soud z žalobkyní předložených listin zjistil, že žalovaný byl dne 18. 11. 2019 kontrolován v osobním vlaku [číslo] mezi stanicemi [obec] [ulice] nádraží – [obec]. Cestující nevyužil možnosti zakoupit jízdenku v jízdenkovém automatu ani u strojvedoucího. Při namátkové kontrole byl zjištěn žalovaný bez platného jízdního dokladu, hlášenku podepsal a převzal a současně byl poučen o povinnostech při nedodržení SPPO. Dále bylo vypsáno Potvrzení o nedodržení SPPO, které žalovaný podepsal a převzal, a současně byl vyrozuměn o povinnosti zaplatit jízdné 71 Kč a přirážku 1 000 Kč (Oznámení o závadách, Potvrzení o nedodržení SPPO). K úhradě byl vyzván dopisem ze dne 7. 7. 2022, kdy mu bylo zároveň oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Aktivní legitimace žalobkyně byla doložena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2015 včetně příloh. Výše přirážky byla doložena [právnická osoba] 5. Podle § 37 odst. 4, písmeno d) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. 6. Podle § 37 odst. 5, písm. b), c) citovaného zákona je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. 7. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 8. Podle § 2550 občanského zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 9. Žalovaný tedy použil veřejný hromadný dopravní prostředek provozovaný právním předchůdcem žalobkyně, uzavřel tím přepravní smlouvu ve smyslu § 2550 občanského zákoníku, avšak nesplnil svou povinnost zaplatit jízdné. V důsledku tohoto jednání vznikla žalovanému při kontrole pověřenou osobou povinnost podle § 37 odst. 4 d), 5 b), c) zákona č. 266/1994 Sb., tedy zaplatit kromě ceny jízdného taktéž přirážku stanovenou smluvními přepravními podmínkami právního předchůdce žalobkyně ve výši 1 000 Kč. Nárok na úrok z prodlení je dán ustanovením § 1970 občanského zákoníku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Žalobkyni náleží celková náhrada 1 489 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, dále pak náleží odměně za tři úkony právní služby po 200 Kč a 3 paušální náhrady po 100 Kč a DPH 21% z úkonů advokáta a paušálních náhrad, to vše dle vyhl. č. 177/1996 Sb., když hodnota úkonu i paušální náhrady je účtována dle ustanovení § 14b odst. 1, odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. 11. O lhůtách ke splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil pro splnění povinnosti třídenní lhůtu.