14 C 56/2023 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou domáhala proti žalované vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 941 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná opakovaně použila ke své přepravě dopravní prostředek městské dopravy provozovaný žalobkyní a na výzvu pověřené osoby žalobkyně se neprokázala platným jízdním dokladem či Plzeňskou kartou, pročež jí vznikla povinnost zaplatit žalobkyni jízdné a přirážku k jízdnému, což doposud neučinila. Žalobkyně uvedla, že žalovaná částka se skládá z jízdného a přirážky za přestupek ze dne 9. 9. 2021 (nárok 1) v celkové výši 1 520 Kč a dále z částky 421 Kč, která představuje zbytek neuhrazeného dluhu za přestupek ze dne 8. 6. 2021 (nárok 2). Jde-li o nárok 2 žaloby, žalobkyně sdělila, že na původní dluh 1 520 Kč zaplatila žalovaná v rámci splátkového kalendáře již celkem 1 099 Kč, a to dne 19. 4. 2022 částku 500 Kč, z níž na tento dluh byla započtena toliko částka 99 Kč (zbytek platby byl započten na jiný dluh žalované), dále dne 16. 5. 2022 byla uhrazena splátka 500 Kč a dne 15. 6. 2022 další splátka 500 Kč, pročež k úhradě původního dluhu zbývá jen 421 Kč. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V daném případě žalobkyně již v podané žalobě projevila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřila, proto soud předpokládal v souladu s § 101 odst. 4 občanského soudního řádu její konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Z hlášení a záznamu o provedené přepravní kontrole za zjištěné a prokázané, že žalovaná cestovala v [obec] dne 8. 6. 2021 v 18:14 hodin tramvajovou linkou [číslo] vozem [číslo] byla kontrolována kontrolním orgánem žalobkyně a na jeho výzvu se neprokázala platnou jízdenkou ani [anonymizována dvě slova], na místě nezaplatila ani jízdné ve výši 20 Kč ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Z hlášení a záznamu o provedené přepravní kontrole za zjištěné a prokázané, že žalovaná cestovala v [obec] dne 9. 9. 2021 v 18:12 hodin tramvajovou linkou [číslo] vozem [číslo] byla kontrolována kontrolním orgánem žalobkyně a na jeho výzvu se neprokázala platnou jízdenkou ani [anonymizována dvě slova], na místě nezaplatila ani jízdné ve výši 20 Kč ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Z dohody o uznání dluhu ze dne 29. 10. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná se zavázala, že bude splácet žalobkyni od listopadu 2021 částku 500 Kč měsíčně a to z titulu celkového dluhu vůči žalobkyni ve výši 4 756 Kč. K této dohodě žalobkyně doložila i žádost žalované o splátkový kalendář z téhož dne (č.l. 11 spisu). Z jednotlivých výpisů z účtu žalobkyně je zřejmé, že žalovaná uhradila dne 19. 4. 2022 částku 500 Kč, dne 16. 5. 2022 částku 500 Kč a dne 15. 6. 2022 částku 500 Kč. 5. Dle § 2550 občanského zákoníku, v rozhodném znění, smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 6. Dle Ceníku navazujícího na článek 4 přepravních podmínek [právnická osoba], za jízdu bez platného jízdního dokladu se stanovuje základní přirážka ve výši 1 500 Kč. 7. Dle Ceníku navazujícího na článek 4 přepravních podmínek [právnická osoba], nemá-li cestující při kontrole u sebe aktivovanou [anonymizována dvě slova] na příslušné období platnosti, ale do 21 kalendářních dnů ode dne kontroly včetně se jí prokáže u přepážky doplatkové pokladny, zaplatí přirážku ve výši 40 Kč. Pokud tak v této lhůtě neučiní, je povinen uhradit přirážku k jízdnému jako za jízdu bez platného jízdního dokladu. Přirážka se pak zvyšuje na částku 1 000 Kč, která musí být uhrazena do 15 kalendářních dnů ode dne kontroly u přepážky doplatkové pokladny nebo převodem na účet. Pokud tak v této lhůtě neučiní, je povinen uhradit přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč u přepážky doplatkové pokladny nebo převodem na účet. 8. Dle Ceníku navazujícího na článek 4 přepravních podmínek [právnická osoba], nemá-li cestující při kontrole u sebe aktivovanou [anonymizována dvě slova] na příslušné období platnosti, ale do 21 kalendářních dnů ode dne kontroly včetně se jí prokáže u přepážky doplatkové pokladny, zaplatí přirážku ve výši 40 Kč. Pokud tak v této lhůtě neučiní, je povinen uhradit přirážku k jízdnému jako za jízdu bez platného jízdního dokladu. Přirážka se pak zvyšuje na částku 1 000 Kč, která musí být uhrazena do 15 kalendářních dnů ode dne kontroly u přepážky doplatkové pokladny nebo převodem na účet. Pokud tak v této lhůtě neučiní, je povinen uhradit přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč u přepážky doplatkové pokladny nebo převodem na účet. 9. Dle Ceníku navazujícího na článek 4 přepravních podmínek [právnická osoba], za nedodržení povinností vycházejících z aktuální epidemiologické situace, je cestující povinen uhradit přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. 10. Podle Nařízení [stát. instituce] [číslo] ve znění pozdějších dodatků, o tarifu Integrovaného dopravního systému na území [územní celek], je cestující povinen uhradit provozovateli dopravy stanovené jízdné a přirážku k jízdnému. Splatnost jízdného a přirážky k jízdnému je stanovena v souladu s článkem 4. bod 24 přepravních podmínek. 11. Žalovaná tedy použila veřejný hromadný dopravní prostředek provozovaný žalobkyní, aniž by zaplatila jízdné. V důsledku tohoto jednání vznikla žalované povinnost zaplatit žalobkyni kromě ceny jízdného a rovněž i přirážku k jízdnému ve výši 2 x 1 500 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná na základě splátkového kalendáře již žalobkyni zaplatila část dluhu, a to v celkové výši 1 099 Kč, rozhodl soud výrokem I. o povinnosti doplatit žalobkyni zbývající částku 1520 Kč a 421 Kč, a to včetně požadovaného příslušenství tak, jak bylo specifikováno v žalobě. Žalovaná nesplnila svoji povinnost, čímž se dostala do prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku. Úroky z prodlení jsou požadovány žalobkyní ve výši odpovídající § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. v rozhodném znění (nárok 1 žaloby), resp. v sazbě nižší než činí sazba zákonná (pozn. u nároku 2 žaloby - od 19. 7. 2021 činila zákonná sazba úroku z prodlení 8,5 % ročně, avšak žalobkyně v žalobě uvedla úrok v sazbě toliko 8,25 % ročně, pročež soud vycházel z výše úroku z prodlení požadované žalobkyní, neboť nemůže být přisoudit víc, než je vymezeno žalobkyní jako předmět řízení). Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu a žalovanou zavázal povinností zaplatit žalobkyni dlužnou částku včetně příslušenství ve lhůtě dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. 12. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, celkem ve výši 600 Kč. Tato částka představuje zaplacený soudní poplatek za řízení ve výši 400 Kč dle zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích v rozhodném znění, a paušální odměnu nezastoupeného účastníka ve výši 200 Kč Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.