14 C 7/2023 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 3 780 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 64 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalované jako držiteli televizního přijímače vznikla povinnost přihlásit se do příslušné evidence pro platbu televizního poplatku. Tuto svou povinnost splnila dne 22. 11. 2004, avšak od února 2020 nehradí předepsané televizní [anonymizováno]. Žalobkyně proto vyzvala žalovanou k doplacení dlužných televizních poplatků za období od února 2020 do května 2022, jež žalovaná přes výzvu žalobkyně neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě v soudem stanovené lhůtě nevyjádřila. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobkyně již v podané žalobě projevila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřila, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění. Žalovaná se dne 22. 11. 2004 přihlásila do příslušné evidence držitelů televizního přijímače jako poplatník televizního poplatku. Tento poplatek však včas a řádně nehradila, neboť žalobkyni nezaplatila platby nejméně za období od února 2020 do května 2022 v celkové výši 3 780 Kč odpovídající celkem 28 měsíčním platbám. Žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění této povinnosti dopisem ze dne 6. 6. 2022, a to prostřednictvím spol. [právnická osoba], žalovaná však dluh ani poté neuhradila. 5. Podle ust. § 3 odst. 2) zákona č. 348/2005 Sb. je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 6. Podle ust. § 6 zákona č. 348/2005 Sb. činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. 7. Podle ust. § 7 odst. 2) zákona č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 8. Podle ust. § 7 odst. 3) zákona č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem 13), nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. 9. Podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 10. Právo požadovat úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1970 občanského zákoníku, výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. Žalované vznikla coby držiteli televizního přijímače v souvislosti s citovaným ust. § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. povinnost hradit žalobkyni televizní poplatky ve výši stanovené tímto zákonem. Žalovaná tuto svoji povinnost řádně nesplnila, žalobkyni neuhradila poplatky za období února 2020 do května 2022 v celkové výši 3 780 Kč odpovídající 28 měsíčním platbám. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády, a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti každé dlužné platby tak, jak tato splatnost vyplývá z ust. § 7 zákona č. 348/2005 Sb. V souvislosti s předžalobní výzvou žalobkyně vynaložila částku 64 Kč, kterou jí soud přiznal jako příslušenství pohledávky, neboť se jedná o částku nižší, než kolik činí paušální náhrada nákladů podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 12. Jde-li o výrok II. tohoto rozsudku, o náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná. Soud žalobkyni přiznal pouze zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhradu nezastoupeného účastníka ve výši 100 Kč za podání žaloby, dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. V souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3344/12 a sp. zn. I. ÚS 195/2011 soud nepřiznal žalobkyni odměnu za její zastoupení advokátem, režijní paušály ani DPH. Žalobkyně má na poli svého působení výsadní postavení (k čemuž má vytvořené specifické podmínky) a lze tak na ni klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci, které hospodaří s majetkem státu, tudíž může být dostatečně vybavena odbornými pracovníky, kteří mohou hájit její zájmy před soudem a neangažovat k vymáhání svých pohledávek externí odborníky (advokáta). 13. O lhůtách k plnění bylo v případě výroku I. a II. rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.