14 C 71/2023 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 132 923 Kč se zákonným úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne 13. 4. 2010 jako spoludlužníci smlouvu o hypotečním úvěru [anonymizováno] [spisová značka] se společností [právnická osoba] (též [anonymizována dvě slova] a nyní [právnická osoba]) jako věřitelem. Předmětem hypoteční smlouvy byl závazek banky poskytnout žalobkyni a žalovanému hypoteční úvěr ve výši 3 125 222 Kč a žalobkyně a žalovaný byli povinni jej společně a nerozdílně splácet. Splátka úvěru činila 19 011 Kč. Účastníky bylo sjednáno, že hypoteční úvěr bude splácen inkasem z bankovního účtu [číslo] který je veden na jméno žalovaného. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni č.j. 14 Co 61/2021-392 ze dne 24. 6. 2021 bylo rozhodnuto o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků coby bývalých manželů mj. i ve vztahu k závazku vyplývajícímu z uvedeného hypotečního úvěru, přičemž účastníci byli povinni tento závazek splnit rovným dílem. Žalovaný navzdory této skutečnosti závazek neplní, pročež žalobkyně hradí splátky i za žalovaného, tj. v rozsahu převyšujícím její podíl na společném závazku, jinak by došlo k zesplatnění úvěru. V období od října 2021 do listopadu 2022, tj. za celkem 14 měsíců, zaplatila žalobkyně bance částku 266 000 Kč, ač její podíl na závazku v daném období činil 133 077 Kč (jedna polovina ze splátky 19 011 Kč x 14 měsíců). Za uvedené období od října 2021 do listopadu 2022 tak žalobkyně uhradila za žalovaného částku 14x 9 494,50 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zaplacených částek předžalobní výzvou ze dne 14. 6. 2022, a to nejpozději do 21. 6. 2022. Žalovaný přes tuto výzvu na předmětný dluh nic nezaplatil a svou povinnost vůči bance nadále neplní. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě žalobkyně s postupem dle § 115a o.s.ř. souhlasila již v žalobě a žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem nevyjádřil, proto soud jeho souhlas s takovým postupem v souladu s § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal a věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 3. Soud ve věci provedl listinné důkazy a z nich zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o hypotečním úvěru [anonymizováno] [spisová značka] uzavřené dne [datum rozhodnutí] mezi účastníky (tehdy coby manželi) a [právnická osoba] soud zjistil, že banka se zavázala poskytnout účastníkům úvěrové prostředky ve výši 3 125 222 Kč, jež se účastníci zavázali splatit nejpozději do 216 měsíců od ukončení čerpání. Úroková sazba činila 5,39 % ročně na dobu 48 měsíců. Úvěr byl poskytnut za účelem refinancování hypotečního úvěru poskytnutého u [právnická osoba] za účelem pořízení nebytového prostoru. Předmětem zajištění úvěru bylo zástavní právo k zástavě – budově [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], zapsané na [list vlastnictví]. Dle přílohy této smlouvy činila měsíční splátka hypotečního úvěru částku 19 011 Kč (v období od 14. 10. 2021 do 14. 11. 2022). Z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 6. 2021 č.j. 14 Co 61/2021-392, který nabyl právní moci dne 30. 8. 2021, vyplývá, že spoluvlastnictví účastníků k výše citovanému pozemku, jehož součástí je shora uvedená budova, se zrušuje a nemovitost se přikazuje do vlastnictví žalobkyně (výrok I. uvedeného rozsudku). Současně výrokem II. rozsudku Krajského soudu v Plzni bylo rozhodnuto tak, že dluh z hypotečního úvěru vůči [právnická osoba] vzniklý ze smlouvy č. [spisová značka] jsou účastníci povinni splnit rovným dílem. Z jednotlivých výpisů z účtu (č.l. 17-22 spisu) je zřejmé, že žalobkyně hradila v období od října 2021 do listopadu 2022, tedy po dobu 14 měsíců, vždy dvakrát částku 9 500 Kč na účet č. [bankovní účet]. Z dopisu ze dne 14. 6. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě dlužné částky 85 500 Kč za období od 10/ 2021 do 06/ 2022 nejpozději do 21. 6. 2022. Tato výzva byla žalovanému odeslána téhož dne. 4. Podle § 1876 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku vyrovnal-li spoludlužník více, než činí jeho podíl, náleží od ostatních spoludlužníků náhrada. 5. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně a žalovaný coby dlužníci zavázáni společně a nerozdílně ve smyslu § 1872 občanského zákoníku byli povinni splnit dluh společně a rovným dílem. Žalobkyně sama uhradila splátky hypotečního úvěru za měsíce říjen 2021 až listopad 2022 včetně, povinnost založenou výše citovaným rozsudkem, Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 6. 2021 tak splnila za oba účastníky závazku. Bylo případně na žalovaném, aby v řízení prokázal, že svoji část dluhu splnil, avšak žalovaný zůstal v řízení pasivní, pročež soud vyšel z tvrzení a důkazů předložených žalující stranou. S ohledem na uvedené skutečnosti má žalobkyně právo požadovat po žalovaném náhradu ve smyslu § 1876 odst. 2 občanského zákoníku, a to ve výši jedné poloviny z částky vynaložené splátky hypotečního úvěru v uvedeném období. Žalobkyně žalobou uplatnila částku 132 923 Kč (tj. 14 x 9 494,50 Kč) a soud výrokem I. tohoto rozsudku v této částce žalobě vyhověl. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně též právo na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena jako třídenní ve smyslu ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 318 Kč, 3 úkonů právní služby po 6 420 Kč (tj. 19 260 Kč) dle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a kvalifikovanou výzvu k plnění, 3 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 29 711,60 Kč [obec] plnění bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně. 7. O lhůtách a způsobu splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil pro jejich splnění obecnou třídenní lhůtu.