14 C 90/2023 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala žalobou vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 936,46 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou 100 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 1. 6. 2020 a platných obchodních podmínek, které byly nedílnou součástí smlouvy, dodávala žalobkyně žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného] Cena dodávek plynu byla stanovena ceníkem žalobkyně. Smlouva byla uzavřena na dobu 36 měsíců od data 5. 6. 2020 s možností automatické prolongace smlouvy. Smlouva byla ukončena ke dni 16. 2. 2022 dohodou ze dne 9. 2. 2022 Smluvní strany se dohodly, že žalovaný za uzavření smlouvy na dobu určitou obdrží jednorázový bonus 60 Kč formou započtení proti částce fakturované za odebraný plyn ve faktuře [číslo] ze dne 17. 6. 2021. Vzhledem k tomu, že smlouva byla ukončena předčasně, byl žalovaný povinen dle čl. 3 ceníku služeb žalobkyně povinen vrátit 30 Kč z titulu bezdůvodného obohacení nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy nastala skutečnost způsobující zánik nárok na tento bonus. Žalobkyně provedla vyúčtování odebraného plynu, a to za období od 16. 6. 2021 do 16. 2. 2022 za 9,82 m³ odebraného plynu v částce 1 036,52 Kč, částce 30 Kč představující výše uvedený bonus a částce 130,06 Kč představující přeplatek z předchozího období fakturou [variabilní symbol] na celkovou částku ve výši 936,46 Kč splatnou dne 14. 3. 2022. Žalovaný neprovedl na tuto fakturu žádnou úhradu, byť byl ze strany žalobkyně upomínán. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu v souladu se smluvními podmínkami žalobkyně ve výši 100 Kč za nezaplacení shora uvedené faktury splatné dne 14. 3. 2022. Smluvní pokuta byla žalovanému vyúčtována dne 1. 4. 2022 pod [variabilní symbol] a její splatnost byla stanovena minimálně na 7 dní od data vystavení vyúčtování. 2. Žalovaný se žalobě nevyjádřil. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě žalobkyně přímo v podané žalobě souhlasila s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ve lhůtě poskytnuté soudem nevyjádřil, pročež soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Soud ve věci provedl listinné důkazy a z nich zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o dodávce zemního plynu ze dne 1. 6. 2020 má soud za prokázané, že tato smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným, přičemž na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Z vyúčtování dodávek plynu za období od 16. 6. 2021 do 16. 2. 2022 má soud za prokázané, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za dodávku plynu fakturou [číslo] pod [variabilní symbol] částku 936,46 Kč sestávající z částky 1 036,52 Kč za odebrané množství plynu a částky 30 Kč odpovídající vrácenému bonusu a zohledněného přeplatku za minulé období ve výši 130,06 Kč. Z vyúčtování [číslo] ze dne 1. 4. 2022 [variabilní symbol] je zřejmé, že žalovanému byla účtována smluvní pokuta 100 Kč. Z dohody uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 9. 2. 2022 má soud za zjištěné, že strany se dohodly na ukončení smlouvy o dodávkách plynu do výše uvedeného odběrného místa ke dni 16. 2. 2022. Z výzvy žalobkyně ze dne 21. 6. 2022 adresované žalovanému má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení dlužné částky 1 036,46 Kč. 5. Dle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., (občanský zákoník, dále také jen„ OZ“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 6. Podle § 2048 věty první OZ ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 7. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má z provedených listinných důkazů za zjištěné, že žalovaný odebral od žalobkyně plyn v uvedeném období na základě platně uzavřené smlouvě o dodávce zemního plynu. Celkový dluh žalovaného u žalobkyně činí z titulu nezaplacené ceny za dodávky plynu částku 936,46 Kč. Žalovaný nezaplatil vyúčtované množství plynu, pročež byl povinen kromě ceny odebraného plynu uhradit žalobkyni též smluvní pokutu dle § 2048 OZ. Pokud jde o splatnost dlužných částek, soud odkazuje na výše uvedené faktury, v nichž je uvedena lhůta splatnosti dílčích pohledávek žalobkyně za žalovaným. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že jeho dluh vůči zanikl, pročež soud vycházel z jednotlivých tvrzení žalobkyně. Bylo případně na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal opak, což se nestalo. Vzhledem k těmto skutečnostem soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému dlužnou pohledávku žalobkyni zaplatit v plné výši. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, neboť jednotlivá vyúčtování neuhradil ve lhůtách jejich splatnosti, a proto má žalobkyně právo též na zaplacení úroků z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jejichž výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, proto soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni vzniklé náklady řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem ve výši 3 x 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby), 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Při posuzování výše odměny advokáta a režijních paušálů soud postupoval dle uvedeného ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění vzhledem k tomu, že všechny podmínky pro užití uvedeného ust. § 14b cit. vyhl. byly splněny, tj. řízení ve věci bylo zahájeno návrhem podaným na ustálené vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč a žalobkyni byla náhrada nákladů řízení přiznána. Celkem tak náklady vynaložené v tomto řízení žalobkyní činí 1 489 Kč, a proto byly žalobkyni v této výši přiznány tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. I v tomto případě byla lhůta k plnění určena jako obecná třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a místem plnění byl určen zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.