17 C 108/2022-82 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 26 382 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 9. 11 2021 do zaplacení. Následně vzal žalobu o zaplacení úroku z prodlení zpět za období od [datum] do [datum], s čímž žalovaný souhlasil a řízení tak bylo v této části výrokem I. zastaveno. Žalobce svou žalobu odůvodnil tím, že poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 49 000 Kč za účelem uhrazení pojištění cizinců. Zápůjčka byla poskytnuta převodem [datum] ve výši 28 000 Kč a [datum] ve výši 21 000 Kč. Jelikož žalovaný následně pojištění zrušil, vrátila mu pojišťovna poměrnou část ve výši 22 618 Kč, kterou poukázal žalobci zpět dne [datum]. Celkový dluh tak činí 26 382 Kč a měl být vrácen nejpozději do srpna 2021, což se však nestalo ani přes písemnou upomínku. 2. Žalovaný ve svém vyjádření učinil nesporným, že mu byla poskytnuta zápůjčka 28 000 Kč na úhradu pojištění, a to dne [datum], nicméně lhůta pro vrácení byla ponechána na jeho vůli. Žalovaný tedy není v prodlení s úhradou, jelikož nebyl žalobcem řádně vyzván k vrácení zápůjčky. Po ukončení pojistné smlouvy vrátil žalovaný žalobci částku 22 618 Kč dne [datum]. [příjmení] ve výši 21 000 Kč představuje odměnu za provedenou práci žalovaným pro společnost [právnická osoba], kde žalobce působí ve funkci jednatele. Nejednalo se tedy o poskytnutí zápůjčky. Upomínka k úhradě dlužné částky byla žalovanému zaslána [datum] na chybnou doručovací adresu, kde se žalovaný již nezdržuje, a to na adresu [adresa žalovaného]. Změna adresy byla žalobci sdělena a provedena i v rámci veřejného obchodního rejstříku u společnosti [právnická osoba], kde jsou oba účastníci ve funkci jednatelů, a to v lednu 2022. S touto změnou byl pak obeznámen i žalobce. 3. Žalobce ve své reakci uvedl, že žalovaný pro něj jako fyzickou osobou nikdy žádnou činnost nevykonával a pokud dělal nějakou činnost pro [právnická osoba], pak by mu náležela odměna od této společnosti a nikoliv od žalobce. 4. Žalovaný ve svém dalším vyjádření uvedl, že vykonával práci pro společnost [právnická osoba], a to v podobě odborného vedení společností prováděných staveb na pozici stavbyvedoucího. Žalobce zde vystupoval v pozici jednatele a měl na starosti veškeré platby včetně výplat odměn pro zaměstnance a spolupracovníky společnosti. Běžnou praxí pak bylo vyplácení odměn zaměstnancům z jeho soukromého bankovního účtu. 5. Soud po provedeném dokazování zjistil následující skutečnosti. Podle detailů plateb byly [datum] žalobcem žalovanému převedeny prostředky ve výši 28 000 Kč, se zprávou zápůjčka [anonymizováno], dne [datum] byla žalovanému zaslána částka 21 000 Kč, a to bez zprávy a žalovaný žalobci zaslat zpět částku 22 618 Kč dne [datum]. To, že prostředky ve výši 28 000 Kč byly žalovanému žalobcem poskytnuty za účelem úhrady pojistného, a to že následně byla částka 22 618 vrácena žalobci zpět, nebylo mezi účastníky ani sporné. Žalobce vyzval žalovaného k vrácení částky 26 382 Kč do [datum], přičemž tento dopis byl žalovanému odeslán na adresu [adresa žalovaného]. Z výpisu z účtu společnosti [právnická osoba] vyplývá, že žalovanému společnost vyplatila mzdu ve výši 11 248 Kč dne [datum], dle [datum], [datum], [datum] a [datum]. Podle výpisu z obchodního rejstříku jsou oba účastníci jednateli ve společnosti [právnická osoba] Změna bydliště u žalovaného byla v obchodním rejstříku zapsána až ke dni [datum]. 6. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce poskytl žalovanému 2x prostředky. Nejprve částku 28 000 Kč z níž žalovaný dne [datum] uhradil pouze 22 618 Kč a dále poskytl žalovanému i 21 000 Kč, na které žalovaný nic neuhradil. Žalovaný byl vyzván písemně k vrácení celkového dluhu ve výši 26 382 Kč a písemnost mu byla zaslána na adresu jeho bydliště, která byla v té době evidovaná jako bydliště jednatele v obchodním rejstříku. V centrální evidenci obyvatel byla evidována až do [datum]. 7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ([příjmení]), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji využil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle § 2393 odst. 1 OZ neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. 9. Podle § 573, první části věty OZ má se za to, že došlá zásilka odeslaná s použitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovním dnem po odeslání. 10. Po právní hodnocení dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 OZ, na základě níž poskytl žalobce žalovanému nejprve částku 28 000 Kč a následně částku 21 000 Kč. Žalovaný na svůj dluh uhradil žalobci pouze částku 22 618 Kč a zůstal mu tak dlužen 26 382 Kč Lhůta splatnosti mezi účastníky sjednána nebyla, a tak měla být ze strany žalovaného zápůjčka vrácena podle § 2393 odst. 1 věty prvé OZ na základě vypovězení smlouvy, a to do šesti týdnů v souladu s větou druhou stejného ustanovení. Za výpověď smlouvy lze považovat upomínku datovanou [datum] a odeslanou následujícího dne, jelikož je z ní zřejmé, že se žalobce domáhá vrácení peněz poskytnutých žalovanému. S ohledem na znění § 573 OZ, lze zásilku považovat za doručenou dnem [datum] Lhůta šesti týdnů pro vrácení zápůjčky tak uplynula [datum] a od následujícího dne je žalovaný v prodlení s vrácením zápůjčky. Proto po částečném zpětvzetí žaloby bylo žalobě vyhověno zcela, a to i spolu s úrokem z prodlení, jelikož bylo prokázáno, že žalovaný obdržel prostředky od žalobce, které mu byly poskytnuty z důvodu zápůjčky, nicméně je žalobci nevrátil ani po vypovězení smlouvy do šesti týdnů od jejího doručení. Soud proto uložil žalovanému vrátit žalobci poskytnutou zápůjčku, a to spolu s úrokem z prodlení v souladu s § 1970 OZ ve výši stanovené v nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ve standartní tří denní lhůtě v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. 11. Obrana žalovaného, že vrácení zápůjčky ve výši 5 382 Kč dosud není splatné, nebyla důvodná, jelikož z dokazování vyplynulo, že žalovanému byla doručena výzva k vrácení peněz, kterou lze považovat za výpověď smlouvy o zápůjčce a tato výzva byla doručena na adresu žalovaného evidovanou ve veřejném rejstříku. 12. Pokud jde o obranu žalovaného, že částka 21 000 Kč nepředstavuje zápůjčku, nicméně odměnu za činnost žalovaného pro společnost [právnická osoba], která na základě obchodní zvyklosti měla být vyplácena ze strany žalovaného, žalobce neunesl důkazní břemeno k této svojí skutkové konstrukci. Žalovaný byl jak před jednáním samotným, tak během jednání opakovaně poučován, že je nutné, aby tvrdil, z jakého důvodu má být žalobce tím, kdo je zavázán za společnost [právnická osoba] hradit odměnu a je tak pasivně legitimován. Žalovaný však zůstal pasivní a skutková tvrzení nedoplnil takovým způsobem, aby bylo možné dovodit jakýkoliv právní vztah mezi žalovaným, žalobcem a společností [právnická osoba] z něhož by vyplývala povinnost žalobce vyplácet žalovanému jakékoliv finanční prostředky. S ohledem na absenci těchto tvrzení, tak nebylo možné ani v této části vést dokazování. Soud proto jako nadbytečné zamítl návrh na výslech rodinných účastníků žalovaného k obchodním zvyklostem, na základě nichž mělo být ze strany žalobce vypláceno plnění za společnost [právnická osoba] Jestliže žalovaný netvrdil náležitosti trojstranného právního vztahu mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobcem a žalovaným, nebylo v tomto směru možné ani vést dokazování. Žalovaný tak netvrdil žádné skutkové okolnosti, které by bylo možné zasadit do nějakého právního rámce, jež by ukazoval na pasivní legitimaci žalovaného. 13. V případě, že by žalovaný doplnil skutková tvrzení, která by bylo možné prokázat a z nichž by vyplynul trojstranný právní vztah mezi zmíněnými účastníky, soud by pak musel podrobit právnímu posouzení, zda je možné, aby žalovanému, jako jednateli společnosti [právnická osoba], byly vůbec vypláceny nějaké prostředky. V takovém případě by soud posuzoval, zdali plnění vyplácené žalovanému je plněním z titulu smlouvy o výkonu funkce kapitálové společnosti v souladu s § 60 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (ZOK), či zda se jedná o jiné plnění s parametry § 61 ZOK. U obou těchto plnění je nutný souhlas valné hromady proto, aby nárok na výplatu plnění z titulu smlouvy o výkonu funkce či jiného plnění podle § 61 odst. 1 ZOK byl důvodný. Soud by pak v takovém případě zkoumal, zda byl dán souhlas valné hromady. Při absenci takového souhlasu by nárok nemohl být důvodný pro rozpor s veřejným pořádkem. 14. S ohledem na absenci tvrzení žalovaného, tak nebylo ani zřejmé, zda nárok, kterého se domáhá, nevyplývá z pracovně právního závazku společnosti [právnická osoba] Není tak zřejmé, zda žalovaný pro tuto společnosti pracoval na základě existující pracovní smlouvy nebo pracovní smlouvy zdánlivé či z jiného důvodu (např. na základě živnostenského oprávnění). S ohledem však na absenci skutkových tvrzení ze strany žalovaného, tak nebylo m