17 C 345/2021-154 — Okresní soud Plzeň-město

1. [právnická osoba] jako původní žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 800 Kč a zákonného úroku z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu, v níž si strany sjednaly měsíční pojistné 4 750 Kč splatné od [datum]. Žalovaný nezaplatil pojistné splatné dne [datum], účinky ukončení pojistné smlouvy nastaly ke dni [datum]. Za období od [datum] do [datum] tak dluží na pojistném 17 800 Kč. Následně došlo k postoupení pohledávky na současného žalobce a bylo rozhodnuto o jeho procesním nástupnictví. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Podle § 115a o. s. ř. nebylo třeba k projednání věci samé nařizovat jednání, jelikož věc bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, přičemž účastníci řízení na výzvu soudu nevyjádřili svůj nesouhlas s tímto postupem, čímž se jejich souhlas podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal. 3. Z listinných důkazů soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu dne [datum], v níž si strany sjednaly pojistné ve výši 4 750 Kč měsíčně. Podle předpisu pojistného činil dluh žalovaného na pojistném za období od [datum] do [datum] celkem 17 800 Kč. Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena po zahájení řízení současné žalobkyni. 4. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla platně uzavřena pojistná smlouva podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v níž se žalovaný zavázal hradit pojistné. Žalovaný však svou povinnost nesplnil, pojistné neplatil, čímž mu vznikl dluh na pojistném v celkové výši 17 800 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svého dluhu, a proto má žalobkyně právo i na úrok z prodlení v zákonné výši v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovanému byla určena obecná třídenní lhůta k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byl ve věci zcela úspěšný. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o. s. ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů, byla nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění) v souladu s § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za 3 zmíněné úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náklady zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.