17 C 406/2022-70 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 416 713,45 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný byl nájemcem bytové jednotky [číslo] ve vlastnictví žalobce, na základě nájemní smlouvy z [datum]. Ve smlouvě se žalovaný zavázal platit měsíční nájemné 11 695 Kč, zálohy ve výši 2 441 Kč. Od června 2019 došlo k navýšení záloh a celková platba tak měla činit 14 236 Kč. Od července 2020 byla stanovena nová výše nájemného na 11 895 Kč a celková výše měsíční platby tak činila 14 436 Kč. Jelikož žalovaný neplatil nájemné, byl výpovědí ukončen nájemný vztah dne [datum] a byt byl žalobci žalovaným zpět předán [datum]. Byt byl značně poškozen a žalobce nechal škody opravit a vynaložil za to částku 117 993,45 Kč. Nedoplatek za období od [datum] do [datum] u žalovaného na ročních nákladech činí 119 829 Kč, za období od roku 2020 činí 139 032 Kč a za období od [datum] do [datum] žalovaný na nedoplatku vyúčtování ročních nákladů dluží 39 863 Kč. Společně se škodou tak žalovaný celkem dluží 416 713,45 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádku (dále o. s. ř.) na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. V souladu s § 115 a) o. s. ř. soud rozhodl bez jednání. 3. Po provedeném dokazování soud zjistil, že strany uzavřely [datum] smlouvu, na základě níž žalobce přenechal žalovanému do nájmu byt na adrese v [obec], [ulice a číslo] s nájemným ve výši 11 695 Kč a zálohami na plnění spojená s užíváním bytu ve výši 2 441 Kč. Podle protokolu z [datum] byl byt předán zpět žalobci žalovaným. V bytě bylo poškozené okno, omítka, zárubně a další. [právnická osoba] vyúčtovala žalobci za opravu zmíněných škod 117 993,45 Kč. Podle ročních vyúčtování nákladů činil dluh za období roku 2019 u žalovaného 119 825 Kč, za období roku 2020 157 649 Kč a za období roku 2021 39 863 Kč. 4. Soud tedy učinil závěr v rozsudkovém stavu, podle něhož žalovaný dluží za užívání bytu a za způsobilou škodu žalobci celkem 416 713,45 Kč. 5. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že strany platně uzavřely nájemní smlouvu podle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ([příjmení]). Žalovanému vznikl dluh na vyúčtování nákladů spojených s užíváním bytu ve smyslu § 7 zákona č. 67/2013 Sb. a dále mu vznikl dluh za způsobenou škodu v bytě porušením povinnosti stanovené v § 2900 OZ. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému celkovou částku 416 713,45 Kč žalobci zaplatit, a to ve standartní třídenní lhůtě v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož žalobci náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byl ve věci zcela úspěšný. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o. s. ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů, byla nálezem Ústavního soudu ke dni [datum], lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po 9 980 Kč (výzva k plnění, příprava a převzetí věci, sepis žaloby) v souladu s § 7 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za tři zmíněné úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, DPH ve výši 21% z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 20 836 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náklady zaplatit k rukám zástupce žalobce.