17 C 43/2020-800 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení škody 3 131 500 Kč a bezdůvodného obohacení ve výši 2 606 500 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že realizuje projekt výstavby na pozemku [parcelní číslo] v obci [obec], který je určen k výstavbě obytných domů, občanské vybavenosti a infrastruktury. Na pozemku se nachází svazek 15 optických kabelů v celkové délce přibližně 600 běžných metrů, přestože k položení těchto kabelů žalobkyně ani nikdo z předchozích vlastníků neudělili souhlas. Pozemek má tři přístupy z veřejné komunikace. Na jednom z nich jsou od roku 1967 metalické kabely a další dvě přístupové komunikace byly obsazeny až 15 různými subjekty s optickými kabely. Celková rozloha takto znehodnoceného pozemku včetně ochranných pásem činí více než 4 000 m2. Žalobkyně na pozemku realizuje stavební záměr a předmětné kabely jí brání v pokračování realizace. Žalobkyni se nepodařilo žádným způsobem spolehlivě zjistit vlastníky jednotlivých kabelů, a tak byla nucena přistoupit k dotazování všech 1 889 subjektů, které disponují příslušnou licencí udělenou Českým telekomunikačním úřadem. V roce 2008 probíhaly v obci [obec] pozemkové úpravy, v důsledku nichž byly k pozemku [parcelní číslo] přičleněny plochy v dřívějším majetku obce Žalany, resp. Správy a údržby silnic [obec], které zřídily ke svým pozemkům ještě před přičleněním věcná břemena v souvislosti s pokládkou optické sítě kabelů v délce přibližně 100 metrů a šířce 5 metrů, a to pro pět oprávněných, z nichž jedna je i žalovaná. Protiprávnost jednání žalované spatřuje žalobkyně v tom, že žalovaná je vlastnicí jedné stavby a technického zařízení, které umístila bez vědomí vlastníka a bez souhlasu příslušného stavebního úřadu. Celková výše škody 3 131 500 Kč vznikla vynaložením nákladů na realizaci projektu, které byly žalovanou promarněny, a vynaložením nákladů na pátrání po dokumentaci, kterou si žalobkyně musela opatřit na vlastní náklady, jelikož žalovaná dokumentaci žalobkyni neposkytla, ačkoliv tak byla povinna učinit, vynaložením nákladů na přepracování veškeré dokumentace projektu a neoprávněným přivlastněním si části pozemku o výměře 4 039 m2, a to v místě dvou stran, které tvoří přístupovou cestu k pozemku. Tím se žalovaná dopustila i bezdůvodného obohacení v částce 2 606 500 Kč. Obvyklá cena za zřízení věcného břemene při uložení inženýrských sítí takzvaným protlakem činí 609,24 Kč za běžný metr včetně DPH. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, jelikož věcné břemeno k užívání inženýrských sítí jí zřízeno nebylo. Žalobkyně při prvém jednání do koncentrace řízení uvedla, že stavba proběhla přes výslovný nesouhlas tehdejšího manžela statutární zástupkyně žalobkyně, který byl spoluvlastníkem předmětného pozemku, a to, že v pozemních vedou optické kabely, bylo zjištěno až někdy v roce 2018. 2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že žalobkyně není aktivně věcně legitimovaná, jelikož vlastnicí předmětného pozemku je paní [jméno] [příjmení] a nikoli žalobkyně. Žalovaná byla účastníkem řízení o vydání územního rozhodnutí u [stát. instituce], který vydal územní rozhodnutí, jehož obsahem bylo i rozhodnutí o umístění stavby. Měla proto oprávnění zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech telekomunikační vedení a uvědomila před zahájením výkonu svého oprávnění vlastníky nebo uživatele dotčených nemovitostí o tom, že na pozemcích bude realizováno podzemní telekomunikační vedení. Mezi tehdejšími spoluvlastníky pozemku [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a žalovanou nedošlo k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene a žalovaná tedy podala návrh na příslušný stavební úřad, aby tímto orgánem věcné břemeno bylo zřízeno a stanovena výše jednorázové úplaty, nicméně toto řízení bylo následně zastaveno. Bylo-li v úmyslu žalobkyně vybudovat na svých nemovitostech stavby, telekomunikační trasa žádným záměrům ohledně výstavby nebránila a nebrání. Pokud žalobkyně chtěla realizovat svůj investiční záměr, bylo možné vyvolat jednání o realizaci překládky, což se nikdy nestalo. Nebyl-li realizován projekt, nestalo se tak z důvodu uložení telekomunikačních sítí. Stavby podzemního vedení ve smyslu § 17 odst. 1 zákona č. 110/1964 Sb., nevyžadují stavební povolení, proto bylo územní rozhodnutí [stát. instituce] o umístění stavby podkladem pro realizaci stavby jako takové. 3. Žalovaná do koncentrace řízení ve svém vyjádření ještě uvedla, že [stát. instituce] vydal ještě 15. 9. 2000 další územní rozhodnutí o umístění stavby, které nabylo právní moci 25. 10. 2000. Na základě územních rozhodnutí, tak žalované vzniklo právo přes dotčené pozemky realizovat stavbu. Na okolních pozemních, kde byla taktéž zřízena stavba, váznou věcná břemena k užívání stavby vedení optického kabelu. V důsledku pozemkové reformy a sloučení pozemků vázne věcné břemeno i v rozích pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec]. Žalovaná se nebrání v uzavření dohody o zřízení věcného břemene, anebo aby byla stanovena výše bezdůvodného obohacení na základě znaleckého posudku ke stanovení míry bezdůvodného obohacení žalované, nicméně s ohledem k dlouhé době, která uběhla, a v omezené době, kdy žalobkyně byla vlastnicí předmětných nemovitostí, namítla žalovaná uplynutí promlčení lhůty k vydání bezdůvodného obohacení. Dále uvedla, že za doby účinnosti zákona č. 110/1964 Sb. o telekomunikacích se věcná břemena odpovídající právu zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech telekomunikační vedení do katastru nemovitostí nezapisovala. 4. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že při horní hranici pozemku [parcelní číslo] v obci [obec] vede jeden optický kabel, který patří žalované ani to, že na části pozemku nevázne věcné břemeno k užívání této stavby. 5. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Podle výpisu z katastru nemovitostí (č. l. 230) byla žalobkyně vlastnicí parcely [parcelní číslo] v obci [obec] k. ú. [obec] do 25. 9. 2018, a to na základě smlouvy darovací od 14. 3. 2012, resp. na základě rozhodnutí Pozemkového úřadu od 31. 5. 2008 [stát. instituce], odbor územního plánování a architektury, vydal 4. 9. 2000 územní rozhodnutí, které nabylo právní moci 20. 10. 2000 (č. l. 468 až 474), jímž rozhodl o umístění stavby - liniové telekomunikační stavby Optický kabel SRN [obec] o délce přibližně 25 km, přičemž trasa optického kabelu, jehož umístění je předmětem územního řízení, byla zakreslena na mapovém pokladu v měřítku 1: 500 000, který je součástí návrh pro umístění stavby. Stavba podle rozhodnutí měla být umístěna na pozemcích podle snímku pozemkových map v měřítku 1: 2 880 a 1: 1 000. toto rozhodnutí bylo doručováno veřejnou vyhláškou. Rozhodnutím Ministerstva zemědělství, [pozemkový úřad] (č. l. 273) ze dne 30. 4. 2008 došlo v rámci pozemkových úprav k přechodu vlastnických práv na [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (statutární zástupkyni žalobkyně), a to včetně pozemků [číslo] v k. ú a obci [obec]. Tímto rozhodnutím byly sloučeny pozemky s tím, že součástí pozemku [parcelní číslo] se staly i ty části, k nimž již byla zřízena věcná břemena k užívání optických kabelů. Rozhodnutí odkazuje na geometrický plán, podle něhož v rozích předmětného pozemku jsou zakreslena místa označující věcné břemeno (č. l. 279 p.v. a 280). Podle znaleckého posudku znalkyně [celé jméno znalkyně], který při jednání doplnila svým výslechem, činila hodnota za užívání části pozemku [parcelní číslo] pro podzemní vedení jednoho optického kabelu v období od 13. 2. 2017 do 25. 9. 2018 v k. ú. [obec] 440 Kč. 6. Zbylé důkazy soud zamítl pro nadbytečnost, resp. z provedených důkazů neučinil žádná skutková zjištění. Těžiště žaloby totiž stálo na tvrzení, že se žalovaná zřízením černé stavby dopustila protiprávního jednání, které mělo žalobkyni způsobit škodu. Jelikož primární předpoklad, tedy protiprávní jednání žalované, nebyl prokázán, bylo pak nadbytečné se otázkou výše škody zabývat. Pokud jde o výši bezdůvodného obohacení, tak protože se jednalo o odbornou otázku, nezbylo soudu nežli ustanovit znalkyni, poněvadž žalobkyně rezignovala na předložení odborného stanoviska k vyčíslení výše hodnoty za užívání části pozemku v rozhodném období bez zřízení věcného břemene. Znalkyni lze v jejím posudku vytknout, že pokud jde o zjišťování dosažených obchodů pro stanovení ceny pozemků v rozhodné lokalitě, neuvedla přímo pozemky, jichž se obchody týkaly, nicméně tento nedostatek napravila při svém výslechu. 7. Soud tedy učinil následující závěr o skutkovém stavu. Na pozemku [číslo] v k. ú. [obec] je pouze v jeho rozích zaneseno věcné břemeno k liniové stavbě – optických kabelů, z nichž vlastnicí jednoho z nich je žalovaná. Žalovaná umístila kabel pod povrchem předmětného pozemku na základě rozhodnutí o umístění stavby. Strany neuzavřely smlouvu o zřízení věcného břemene k části pozemku, na němž nevázne věcné břemeno, a žalovaná za užívání této části pozemku žalobkyni v rozhodném období od 13. 2. 2017 do 25. 9. 2018 nic nezaplatila. 8. Podle § 32 odst. 1, písm. a) z. č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)