17 C 58/2023-29 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 661 Kč z titulu uzavřené pojistné smlouvy, jež odpovídá dlužnému pojistnému za období od [datum] do [datum] (tj. do dne, kdy došlo k zániku pojištění). V žalobě dále uvedla, že celková žalovaná částka se skládá jednat z dlužného pojistného ve výši 1 461 Kč a dále z poplatku za odeslání upomínky ve výši 200 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Podle § 115a o. s. ř. nebylo třeba k projednání věci samé nařizovat jednání, jelikož věc bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, přičemž účastníci řízení na výzvu soudu nevyjádřili svůj nesouhlas s tímto postupem, čímž se jejich souhlas podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal. 3. Z listinných důkazů soud zjistil, že strany uzavřely pojistnou smlouvu dne [datum], jejímž předmětem bylo pojištění [značka automobilu], v níž si sjednaly pojistné ve výši 4 824 Kč ročně. Žalobkyně upomenula žalovaného o dluh na pojistném ve výši 1 461 Kč a dále i o náklady na upomínání ve výši 200 Kč. Podle sazebníku administrativních poplatků činí poplatek za upomínku dlužného pojistného 200 Kč. 4. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena pojistná smlouva podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v níž se žalovaný zavázal hradit pojistné a dále se zavázal hradit smluvené poplatky. Žalovaný však svou povinnost nesplnil, pojistné ani smluvený poplatek neuhradil, čímž mu vznikl dluh v celkové výši 1 661 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svého dluhu, a proto má žalobkyně právo i na kapitalizovaný úrok za dobu prodlení v celkové výši 289 Kč v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovanému byla určena obecná třídenní lhůta k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byl ve věci zcela úspěšný. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o. s. ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů, byla nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění) v souladu s § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za 3 zmíněné úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, DPH ve výši 21% z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náklady zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.