17 C 96/2023-22 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její předchůdkyně - společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému dne [datum] částku ve výši 4 000 Kč na bankovní účet žalovaného, žalovaný se tak na úrok původního věřitele bez spravedlivého důvodu obohatil. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne [datum], žalobkyně žalovanému dne [datum] zaslala předžalobní upomínku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, listiny mu byly doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud rozhodl bez jednání. 3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. [právnická osoba] dne [datum] zaslala na účet žalovaného částku 4 000 Kč, což vyplývá jak z výpisu účtu, který poskytla žalobkyně, tak ze zprávy [právnická osoba], u které je účet žalovaného veden. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Dopisem ze dne [datum], který byl dle podacího lístku téhož dne odeslán, byl žalovaný vyzván k úhradě svého dluhu ve lhůtě tří dnů. 4. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Žalobkyni se podařilo prokázat, že její právní předchůdkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč a žalobkyně jej vyzvala předžalobní výzvou, aby dlužnou částku vrátil. Na straně žalovaného tedy došlo k bezdůvodnému obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 OZ, jelikož obdržel plnění bez právního důvodu, a v souladu s § 2991 odst. 1 OZ je tak povinen toto bezdůvodné obohacení vrátit, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o počátek prodlení, bezdůvodné obohacení je splatné zpravidla na výzvu, ve které byla stanovena třídenní lhůta k plnění. Podle domněnky dojití výzvy podle § 573 OZ uplynula stanovená lhůta 27. 3. 2020, tj. od následujícího dne se žalovaný dostal do prodlení. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byla ve věci zcela úspěšná. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o.s.ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů, nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč (výzva k plnění, příprava a převzetí věci a sepis žaloby) v souladu s § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za 3 zmíněné úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.