21 C 239/2022 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] doplněnou dne [datum], vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 33 271 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen právní předchůdce žalobkyně), smlouvu [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta bezhotovostní zápůjčka ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 17 211 Kč v 78 týdenních splátkách po 413 Kč (poslední splátky pak ve výši 410 Kč). Žalovaný následně uhradil na pohledávku celkem částku 7 500 Kč, jenže byla ve výši 3 849,59 Kč započtena na jistinu úvěru a ve výši 3 650,41 Kč byla započtena na poplatek. Žalovaný neplnil své povinnosti ze smlouvy řádně a včas, když neplnil předepsané splátky, a proto původnímu žalobci vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty, jenž je požadována v kapitalizované podobě ve výši 7 500 Kč. Žalobkyně dále požadovala úhradu sankčních poplatků ve výši 1 900 Kč, přičemž se jedná o poplatky za zahájení vymáhání dluhu. Na příslušenství požadovala žalobkyně kromě zákonného úroku z prodlení rovněž i smluvní úrok ve výši 56 % z dosud nesplacené jistiny ve výši 11 150,41 Kč jdoucí od [datum] do zaplacení. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobkyně dovozuje ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne [datum]. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu formou předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně ze dne [datum]. 2. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu taktéž dne [datum] a doplněnou dne [datum], vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 33 629,80 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen právní předchůdce žalobkyně), smlouvu [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta bezhotovostní zápůjčka ve výši 13 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 17 021 Kč v 78 týdenních splátkách po 385 Kč (poslední splátku pak ve výši 376Kč). Žalovaný následně uhradil na pohledávku celkem částku 1 400 Kč, jenže byla ve výši 253,61 Kč započtena na jistinu úvěru a ve výši 1 146,39 Kč byla započtena na poplatek. Žalovaný neplnil své povinnosti ze smlouvy řádně a včas, když neplnil předepsané splátky, a proto původnímu žalobci vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty, jenž je požadována v kapitalizované podobě ve výši 6 500 Kč. Žalobkyně dále požadovala úhradu sankčních poplatků ve výši 600 Kč, přičemž se jedná o poplatky za zahájení vymáhání dluhu. Na příslušenství požadovala žalobkyně kromě zákonného úroku z prodlení rovněž i smluvní úrok ve výši 86 % z dosud nesplacené jistiny ve výši 12 2746,39 Kč jdoucí od [datum] do zaplacení. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobkyně dovozuje ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne [datum]. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu formou předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně ze dne [datum]. 3. Usnesením Okresního soudu Plzeň-město ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla řízení o obou shora uvedených nárocích žalobkyně spojena ke společnému projednání. 4. Usnesením Okresního soudu Plzeň-město ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo řízení (původně vedené pod sp. zn. [spisová značka]) na základě zpětvzetí žaloby ze strany žalobkyně ze dne [datum] částečně zastaveno co do smluvního úroku ve výši 74,25 % ročně z částky 12 746,39 Kč jdoucího od [datum] do zaplacení. 5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 6. Ve věci bylo konáno ústní jednání dne [datum], ke kterému se žalovaný nedostavil. 7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] [číslo] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytla žalovanému peněžní hotovost ve výši 15 000 Kč, kterou převzal žalovaný v den uzavření smlouvy a zavázal se tuto částku vrátit včetně platby označené jako poplatek za spotřebitelský úvěr ve výši 14 871 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře. Ve smlouvě byla sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 56 % ročně a stanovena RPSN ve výši 182,08 %. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] [číslo] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytla žalovanému peněžní hotovost ve výši 13 000 Kč, kterou převzal žalovaný v den uzavření smlouvy a zavázal se tuto částku vrátit včetně platby označené jako poplatek za spotřebitelský úvěr ve výši 14 681 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře. Ve smlouvě byla sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 86 % ročně a stanovena RPSN ve výši 160,19 %. Obě výše uvedené smlouvy měly být hrazeny v 78 týdenních splátkách. Pohledávky za žalovaným byly původním věřitelem postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně její přílohy). Žalovaný byl o změnách v osobě věřitele písemně informován oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], dle podacího archu byla tato listina předána k poštovní přepravě dne [datum]. V rámci předžalobní upomínky ze dne [datum] byl žalovaný prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzýván k úhradě dlužné částky (předžalobní výzva ze dne [datum], doklad o odeslání z téhož dne). Z karty plateb, z tvrzení žalobkyně a za situace, kdy žalovaný netvrdil, tudíž ani neprokazoval opak, má soud za prokázané, že žalovaný neuhradil jak na poskytnutou jistinu, tak na sjednaný poplatek ničeho vyjma částky 7 500 Kč u první ze smluv a 1 400 Kč u druhé ze smluv. 8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 s 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko z části, neboť shledal shora uvedené smlouvy o úvěru (nikoliv smlouvy o zápůjčce, jak je v žalobách označuje žalobkyně, neboť pojmový znakem smlouvy o úvěru je úrok, coby forma úplaty) za absolutně neplatné. Závěr o neplatnosti těchto smluv soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny ve výši 15 000 Kč uhradit dále částku ve výši 17 211 Kč, označenou jako poplatek a v druhém případě vedle jistiny ve výši 13 000Kč poplatek ve výši 14 681Kč. Poplatky jsou sice ve smlouvě rozděleny na tři části (úrok, částka za zpracování spotřebitelského úvěru a částka za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení, nic to ale nemění na tom, že právní předchůdce žalobce je osobou, která se v rámci svého podnikání zabývá poskytováním peněžitých zápůjček (spotřebitelských úvěrů) a těžko by bez odpovídajícího úroku se žalovaným smlouvu uzavřel. Poplatek tak svým charakterem představuje skrytý úrok a nikoli platbu za služby, i když toto zdání se snažil navodit právní předchůdce žalobce, když ve smlouvě uvedl úrokovou sazbu ve výši 56% a 86 % ročně (RPSN je ve smlouvách dokonce uváděna ve výši 182,08% a 160,19%), která by sama o sobě, založila rozpor s dobrými mravy. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak soud považuje celý nárok z titulu poplatku jako ujednání o úrocích. Toto však ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje 82,37% ročně a jedná se tak dle ustanovení § 588 o. z. o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné