21 C 27/2023-27 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se žalobou podanou k Okresnímu soudu [okres] dne [datum] domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku 65 100 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne [datum] uzavřel žalobce, vlastník bytové jednotky [číslo] nacházející se na adrese [adresa] (dále jen bytová jednotka), s žalovaným jako nájemcem smlouvu o nájmu bytu, jejímž předmětem byl nájem výše specifikované bytové jednotky. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to od [datum] do [datum]. Žalovaný byl dle smlouvy povinen platit nájemné ve výši 6 900 Kč a zálohu na úhradu služeb poskytovaných s nájmem bytu ve výši 1 500 Kč, a to vše se splatností k 25. dni předcházejícího kalendářního měsíce, za který se nájemné a úhrada služeb platí. Žalovaný však do dnešního dne žalobci neuhradil nájemné a zálohy na služby za měsíce listopad a prosinec 2021, a dále nájemné za měsíce leden 2022 až červenec 2022 Celkem tak dluh žalovaného činí částku 65 100 Kč, k jejíž úhradě byl žalovaný dne [datum] vyzván prostřednictvím právního zástupce žalobce, nicméně tak dosud neučinil. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V daném případě žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, žalovaný se na výzvu soudu ohledně tohoto postupu nevyjádřil, a soud proto jeho souhlas v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, věc projednal a rozhodl na základě žalobcem předložených listinných důkazů. 3. Z těchto byl zjištěn následující skutkový stav: Mezi žalobcem, coby pronajímatelem, a žalovaným, coby nájemcem, byla dne [datum] uzavřena smlouva o nájmu bytu, přičemž v čl. III této bylo sjednáno nájemné ve výši 6 900 Kč měsíčně a částka 1 500 Kč představující součet plateb a záloh na služby spojené s užíváním daného bytu, oboje splatné vždy k 25. dni předešlého měsíce (smlouva o nájmu bytu ze dne [datum], výpis z KN ze dne [datum] k bytové jednotce). Žalovaný byl k úhradě dlužného nájemného a záloh na služby vyzván předžalobní upomínkou ze dne [datum] (předžalobní upomínka ze dne [datum], podací lístek ze dne [datum]). Z tvrzení žalobce, za situace kdy žalovaný netvrdil ani neprokazoval opak, vzal soud za prokázané, že na předmětný dluh nebylo dosud uhrazeno ničeho. 4. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 5. Dle § 2247 odst. 1 a 4 o. z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby. 6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi účastníky byla platně sjednaná smlouva o nájmu bytu, přičemž žalovaný porušil svou povinnost řádně a včas hradit sjednané nájemné a zálohu na služby spojené s užíváním bytové jednotky. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému zahradit žalobci částku 65 100 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dílčí platby nájemného a záloh ve lhůtě splatnosti ve smlouvě dohodnuté, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 269,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 604 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 65 100 Kč sestávající z částky 3 740 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 120 Kč ve výši 2 545,20 Kč. 9. Lhůty k plnění soud určil jako běžné třídenní v souladu s § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.