25 C 180/2023-52 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 11 523,52 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 290,80 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 193,45 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 8 039,27 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], žalované dodával na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu a smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], plyn a elektřinu, jež žalovaná odebírala. Cenu smluvní strany dohodly určeným ceníkem původního věřitele, platným pro dané fakturační období. Součást smluv tvořily platné obchodní podmínky. Právní předchůdce žalobkyně vystavil za odebraný plyn v období od [datum] do [datum] fakturu [číslo] na částku 3 290,80 Kč, jež byla splatná dne [datum]. Za odebraný plyn v období od [datum] do [datum] jí dále vystavil fakturu [číslo] na částku 193,45 Kč, splatnou dne [datum]. Další fakturou [číslo] právní předchůdce žalobkyně žalované vyúčtoval za odebranou elektřinu v období od [datum] do [datum] částku 8 039,27 Kč, jež byla splatná dne [datum]. Pohledávky za žalovanou přešly na žalobkyni ke dni [datum] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byla žalovaná informována dne [datum] Ani přes výzvu ze dne [datum] žalovaná svoji povinnost nesplnila a dlužnou částku nezaplatila. Vedle dlužné částky žalobkyně nárokovala i zaplacení úroků z prodlení v zákonné sazbě. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Listiny jí byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) na adresu zapsanou v Centrální evidenci obyvatel ČR a na další soudem zjištěné adresy. Podle § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba] se žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky plynu a dále smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejichž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal dodávat plyn a elektřinu žalované do odběrného místa [ulice a číslo], [obec]. Žalovaná se zavázala za odebrané komodity platit ceny stanovené v aktuálním ceníku původního věřitele za příslušné období. Obě smlouvy byly uzavřeny na dobu neurčitou s požadovaným termínem zahájení dodávky u plynu od [datum] a u elektřiny od [datum] (zmíněné smlouvy včetně Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny a plynu, ceník původního věřitele). Právní předchůdce žalobkyně žalované vyúčtoval dodávku plynu za období od [datum] do [datum] fakturou ze dne [datum] částkou 3 290,80 Kč, splatnou dne [datum], za období od [datum] do [datum] fakturou ze dne [datum] částkou 193,45 Kč, splatnou dne [datum]. [příjmení] elektřiny za období od [datum] do [datum] právní předchůdce žalobkyně žalované vyúčtoval fakturou ze dne [datum] částkou 8 039,27 Kč, splatnou dne [datum] (vyúčtování za plyn a elektřinu [číslo] včetně detailního rozpisu vyúčtování). Upomínkami ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] původní věřitel vyzval žalovanou k úhradě dluhu a odstoupil od uzavřených smluv (zmíněné upomínky z označených dnů včetně přehledu pohledávek a poplatků po datu splatnosti). Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (zmíněná smlouva včetně dodatku [číslo] dílčí předávací protokol o postoupení pohledávek), což bylo žalované oznámeno (dopis z [datum] včetně poštovního podacího archu). Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu dopisem ze dne [datum] (výzva k uhrazení závazku – předžalobní upomínka z uvedeného dne včetně poštovního podacího archu). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná dlužnou částku zaplatila. 4. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 5. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán. Účastníci uzavřeli dvě dílčí smlouvy na dodávku plynu a elektřiny. Vztahy z nich plynoucí soud právně posoudil s přihlédnutím k ust. § 50 a § 72 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, odpovídající svým obsahem kupní smlouvě dle § 2079 a násl. o.z. Žalobkyně se stala v souladu s § 1879 a násl. o.z. věřitelem pohledávek na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny smlouvy, na jejichž základě původní věřitel dodával žalované plyn a elektřinu a žalovaná byla povinna za tyto dodávky platit sjednanou cenu. Protože žalovaná svoji povinnost vůči žalobkyni, vyplývající z výše zmíněného § 2079 odst. 1 o.z., nesplnila, když nezaplatila za odebrané komodity, vyúčtované ve shora konkretizovaných fakturách, jež jí žalobkyně řádně dodala, soud jí tuto povinnost v celkové výši 11 523,52 Kč (3 290,80 + 193,45 + 8 039,27) uložil ve výroku I. tohoto rozsudku. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou svých závazků, má žalobkyně v souladu s § 1970 o.z. právo vedle plnění i na přiznání úroků z prodlení, jejichž výše je stanovena v souladu s prováděcím předpisem (§ 2 nařízení č. 351/2013 Sb.). Žalobkyni byl proto přiznán i úrok z prodlení v zákonné sazbě ode dne počátku prodlení s úhradou výše specifikovaných faktur tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud tedy žalobě zcela vyhověl, přičemž lhůtu k plnění určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako běžnou třídenní. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. a s ust. § 151 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, soud přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) za 2 a půl úkonu právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a prostá výzva k plnění) á 300 Kč a náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby á 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) AT. Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., tj. o částku 220,50 Kč Celkem tedy žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení v zaokrouhlené výši 2 071 Kč, splatná rovněž v zákonné třídenní lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. 7. Zástupce žalobkyně sice požadoval přiznání náhrady nákladů řízení v souladu s § 6 odst. 1, § 7 AT, nicméně v daném případě jsou splněny všechny podmínky kladené v § 14b AT, proto bylo na místě ohledně náhrady nákladů řízení rozhodnout ve smyslu tohoto ustanovení. Není přitom rozhodné, zda stejnou žalobkyni zastupuje více právních zástupců, když ze žalobního návrhu je zcela zřejmé, že dochází toliko k obměnám generálií žalované osoby a dále některých specifických údajů jako např. datum uzavření smlouvy, označení odběrného místa, specifikace vyúčtování (daňových dokladů - faktur) včetně vyčíslení dlužných částek, dat splatnosti a uvedení období, za nějž bylo účtováno a podobně.