25 C 274/2022-76 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 60 166,46 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba] se žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl původním věřitelem poskytnut žalovanému úvěr v konečné výši 60 666,46 Kč, který měl být splacen nejpozději do [datum]. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, čímž zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, žalovaný čerpal částku 60 666,46 Kč se splatností dne [datum]. Úvěr byl poskytnut na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Celková výše nároku žalobce po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného činí celkem částku 60 166,46 Kč, splatných nejpozději dne [datum]. Žalobce dodal, že pokud by soud neuznal jeho nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požádal, aby soud tento nárok v části jistiny žalovaného částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. [jméno] částku žalovaný ani přes výzvy žalobce nezaplatil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalobce doplnil, že žalovaný ke dni [datum] dlužil částku 60 922,54 Kč, sestávající se z výběrů a poplatků za výběry ve výši 46 472,26 Kč (již snížených o případné úhrady), dále z náhrady účelně vynaložených nákladů 750 Kč (3 x 250 Kč) a z úroků za období čerpání ve výši 13 700,28 Kč. Před podáním žaloby žalovaný uhradil částku 756,08 Kč, před postoupením pohledávky uhradil na účet původního věřitele celkem částku 115 880,02 Kč. Zároveň žalobce předložil doklady (výpisy z účtu a potvrzení o provedení platby), dle kterých žalovaný čerpal finanční prostředky v období mezi [datum] až [datum]. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu jeho pobytu zapsaného v Centrální evidenci obyvatel ČR. Vzhledem k tomu, že se účastníci k ústnímu jednání nedostavili, přičemž zástupce žalobce svoji neúčast omluvil a nežádal odročení tohoto jednání, žalovaný se neomluvil, soud postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti stran. 4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobce předložil smlouvu o revolvingovém úvěru, k jejímuž uzavření mělo dojít dne [datum] mezi žalovaným a společností [právnická osoba] Jejím obsahem bylo poskytnutí úvěru až do výše úvěrového limitu 80 000 Kč Smlouva měla být uzavřena na dobu neurčitou, úvěr měl být úročen pevnou úrokovou sazbou dle sazebníku, jež ke dni uzavření smlouvy činil 8,5 % měsíčně, RPSN činila 262,91 %. Klient byl věřiteli povinen splácet úvěr, úroky i poplatek za čerpání pravidelnými měsíčními částkami ve výši odpovídající minimálním splátkám dle obchodních podmínek (12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání nebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší). Pro prodlení klienta měla být sjednána i náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 250 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. K této smlouvě nebyly připojeny podpisy žalovaného ani právního předchůdce žalobce (zmíněná smlouva o revolvingovém úvěru včetně standardních informací o spotřebitelském úvěru). Dále byl ze strany žalobce předložen i dodatek o navýšení úvěrového limitu, který měl být uzavřen mezi shodnými stranami dne [datum] a jímž mělo dojít k úpravě nové výši úvěrového limitu na částku 45 500 Kč (zmíněný dodatek). Soudu byla rovněž předložena kopie občanského průkazu žalovaného. Z potvrzení o provedené platbě ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a dále z částečného výpisu z účtu právního předchůdce žalobce ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] vyplývá, že celková částka 92 700 Kč byla zaslána na výše označený účet, který, jak soud ověřil zprávou [právnická osoba], je žalovaného a na tento účet byla připsána částka 92 700 Kč (potvrzení o provedených platbách a částečné výpisy z účtu, zpráva [právnická osoba] ze dne [datum], [datum] a [datum]). Žalobce soudu dále předložil listinu s názvem Platební informace, která byla vystavena původním věřitelem, v níž byla vyčíslena celková dlužná částka k datu splatnosti 60 922,54 Kč, neuhrazené částky z minulého období 19 713,53 Kč, aktuální povinná minimální měsíční splátka k datu splatnosti 7 615,32 Kč, aktuální povinná celková částka k úhradě k datu splatnosti 27 328,85 Kč a datum splatnosti [datum] (zmíněná listina). Ze strany žalobce byla předložena i blíže neoznačená listina, která obsahovala tabulku s jednotlivými částkami výběrů, poplatků, úhrad i faktur, z níž soud zjistil, že výběry činily celkem částku 92 700 Kč, úhrady částku 115 880,02 Kč. Výběry z této tabulky korespondují s již provedenými důkazy (potvrzení o provedených platbách a částečné výpisy z účtu). Věřitelem pohledávky za žalovaným se stal na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobce (smlouva o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek). O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne [datum] (dopis původního věřitele z uvedeného dne). Soudu byla předložena i nepojmenovaná listina v anglickém jazyce s údaji o žalovaném. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu prostřednictvím zástupce žalobce (výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] včetně podacího lístku). 5. Podle ustanovení § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo jiné skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. 6. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce není dán. V řízení bylo na žalobci, aby prokázal, že jím tvrzená písemně uzavřená smlouva o úvěru, byla řádně a platně uzavřena, tak, aby závazek platně dle shora citovaného ust. § 1723 odst. 1 o.z. vznikl. K této smlouvě nebyly připojeny podpisy žalovaného, nebylo možné ověřit, zda měla žalovaný vůli být touto smlouvou vázán, zda k ní v tomto znění přistoupil. Žalobce k prokázání této skutečnosti kromě předložených smluv včetně dodatku a kopie občanského průkazu žalovaného neoznačil žádné další důkazy, nařízeného ústního jednání, u něhož by mu bylo poskytnuto poučení, se nezúčastnil. Žalobce přitom řádně tvrdil, že smlouva byla uzavřena distančně, avšak svá tvrzení nikterak neprokázal. Je třeba zdůraznit, že žalobce stíhá důkazní břemeno, v případě jeho neunesení nemůže být ve věci úspěšný. Soud má za to, že i uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku lze řádným způsobem prokázat, což se však v dané věci nestalo. Dle názoru soudu takovou skutečnost nemůže bez dalšího prokázat toliko předložená kopie občanského průkazu žalovaného, s touto kopií mohl žalobce disponovat i v rámci jiného smluvního vztahu účastníků či ji získat jiným způsobem. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce žalovanému zaslal na jeho účet celkem částku 92 700 Kč, kterou by event. bylo možné hodnotit dle ust. § 2991 a násl. o.z. jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobce bez spravedlivého důvodu. Poskytnutí jiných peněžních prostředků nemá z provedených důkazů soud za prokázané. Soud v tomto směru odkazuje především na jednotlivé výpisy, potvrzení o provedených platbách, tabulku, které žalobce soudu předložil, stejně tak na zprávu [právnická osoba] Co se týká listiny nazvané Platební informace, k ní je nutné konstatovat, že z ní nevyplývají údaje o konkrétním čerpání peněžních prostředků ze strany žalovaného, není tak zřejmé, z čeho se vyčíslené částky sestávají. Protože z tvrzení žalobce vyplynulo, že žalovaný zaplatil celkem částku 115 880,02 Kč a dále částku 756,08 Kč, nebylo možné postupovat dle výše citovaného ust. § 2991 a násl. o.z., neboť žalovaný žalobci, respektive jeho právnímu předchůdci, poskytnuté peněžní prostředky vrátil. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I. tohoto rozsudku), neboť se žalobci nepodařilo prokázat uzavření smlouvy o úvěru včetně jejího dodatku ani ujednání o poplatcích či nákladech za vymáhání, příp. o smluvní pokutě. Soud nad rámec připomíná, že rovněž RPSN ve výši 262,91 % a úroková sazba ve výši 102 % ročně není souladná s požadavkem přiměřenosti a bylo by tak na místě přihlédnout i k ustanovení § 1813 o.z. K nepřiměřenému ujednání se dle ustanovení § 1815 o.z. nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovol