28 C 162/2023-58 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 1. 6. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 29 610 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o nájmu dne 16. 11. 2022, jejímž předmětem byly movité a nemovité věci vedené v předmětné smlouvě, kdy zástupce žalobkyně odkázal na přílohu žaloby. Nájemné bylo sjednáno ve výši 60 000 Kč za 24 měsíců rozdělené do 24 plateb dle sjednaného platebního kalendáře. Žalovaný navrhl žalobkyni ukončit nájemní smlouvu ke dni 31. 1. 2023 tím, že Zastupitelstvo Městského obvodu [obec a číslo] tuto dohodu odsouhlasilo a dne 10. 2. 2023 toto sdělilo žalovanému s tím, že rovněž žalovaný byl informován o požadavku žalobkyně na uhrazení sankce za porušení ustanovení sjednaných ve smlouvě s tím, že celková částka byla vyčíslena na částku 29 610 Kč. K výzvě soudu žalobkyně doplnila svá tvrzení, kdy uvedla, že částka 29 610 Kč se skládá z nájemného za měsíc leden 2023, kdy v návaznosti na článek VII odst. 3 smlouvy byl žalovaný povinen uhradit podíl na energiích, na který žalobkyně vystavila dle smlouvy fakturu ze dne 13. 2. 2023 a to na částku 10 000 Kč za období od prosince 2022 do ledna 2023. Dále za elektřinu za prosinec 2022 ve výši 8 000 Kč za období od prosince 2022 do ledna 2023, kdy odhadované částky byly velmi vstřícné k žalovanému jako nájemníkovi. Dle čl. III odst. 2 uzavřené smlouvy se žalovaný zavázal poskytovat služby veřejnosti v rozsahu 30 týdně s tím, že vzhledem k tomu, že žalovaný tuto povinnost nedodržel v prvních čtyřech týdnech roku 2023, má žalobkyně právo požadovat ve článku XII smlouvy sankci za nedodržení těchto podmínek ve výši 10 400 Kč. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listin má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi účastníky byla sjednána dne 16. 11. 2022 smlouva o nájmu, jejímž předmětem byla budova občanské vybavenosti v [obec], [ulice] [číslo] [adresa] a pozemku č. parcelní [číslo] v [katastrální uzemí]. Součástí pronájmu taktéž bylo movité vybavení předmětných nemovitostí a movitý inventář v gastro, který byl specifikován v článku II odst. 4 smlouvy. Žalovaný se zavázal v článku III odst. 2 zajistit provozní dobu a nabídku restauraci tak, aby restaurace poskytovala služby veřejnosti v rozsahu minimálně 30 hodin týdně. V článku VII bylo určeno nájemné ve výši 60 000 Kč s tím, že tato platba byla rozdělena do 24 plateb dle sjednaného platebního kalendáře. V článku XII odst. 1 byla sjednána smluvní pokuta v případě porušení některých povinností nájemce uvedeného v článku III odst. 2 a v článku XI smlouvy a to ve výši 10 % ročního nájemného. V článku VII odst. 3 pak bylo sjednáno, že ve stanovaném nájemném nejsou zahrnuty žádné platby za služby spojené s užíváním předmětu nájmu, přičemž tyto budou vyfakturovány samostatnou fakturou. Dopisem ze dne 10. 2. 2023 žalobkyně oznámila žalovanému, že akceptuje dohodu o ukončení nájemního vztahu a to dohodou ke dni 31. 1. 2023. V souvislosti s tímto byl žalovaný vyzván k úhradě nájemného za leden 2023 a dále na podílu na spotřebovaném plynu ve výši 10 000 Kč a elektrické energie ve výši 8 000 Kč. Žalobkyně dále vyzvala žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 10 040 Kč za porušení ujednání článku III smlouvy, kdy žalovaný nedodržel poskytování služeb veřejnosti v rozsahu minimálně 30 týdně. Celkově byl vyzván k úhradě částky 29 610 Kč. Dopisem ze dne 29. 3. 2023 byl žalovaný opětovně upomínán ohledně dlužné částky s upozorněním na možnost domáhání se nároku soudní cestou. Z platebního výměru vyplynulo, že žalovaný neuhradil nájemné za leden 2023 ve výši 1 210 Kč, dále podíl na spotřebování energií v celkové výši 18 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 10 400 Kč. Z vystavených faktur bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě shora uvedených plnění. K tvrzením ohledně vyúčtování žalobkyně předložila platební kalendář, souhrnný předpis záloh na plyn a elektřinu. Dle tvrzení žalobkyně podíl na spotřebovaných energií byl ve shora tvrzené výši, kdy žalovaný netvrdil, tudíž ani neprokazoval opak. 5. Podle ust. § 2201 občanského zákoníku nájemní smlouvu se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 6. Podle ust. § 2302 odst. 1 ustanovení tohoto podílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti jiným účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně k podnikání bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen. Není-li dále stanoveno jinak, použije se pro nájem prostoru sloužícího k podnikání obecná ustanovení o nájmu. 7. Po zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl nájemní vztah ve smyslu ust. § 2201 občanského zákoníku a 2302 odst. 1 občanského zákoníku, na základě kterého se žalovaný zavázal řádně a včas hradit sjednané nájemné a další platby sjednané ve smlouvě. Žalovaný však tuto povinnost porušil, když po dohodě u ukončení nájmu ke dni 31. 1. 2023 neuhradil nájemné za měsíc leden 2023, dále neuhradil náklady energií, k jejichž platbám se smluvně zavázal. Žalovaný dále porušil povinnosti plynoucímu ze smlouvy, jejíž porušení bylo utvrzeno smluvní pokutou, která byla platně sjednána dle ust. § 2048 obč. zák., kdy žalovaný ani tuto smluvní pokutu ve výši 10 400 Kč neuhradil. Žalovaný zůstal po dobu celého řízení zcela pasivním. Soud tak žalobě v celém rozsahu vyhověl a to včetně požadovaného příslušenství, když tím, že žalovaný řádně a včas neplnil, dostal se do prodlení (§ 1970 občanského zákoníku). 8. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Žalobkyni náleží celková náhrada 2 933 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 481 Kč, dále pak náleží odměně za tři úkony právní služby po 300 Kč a 3 paušální náhrady po 100 Kč a DPH 21% z úkonů advokáta a paušálních náhrad, to vše dle vyhl. č. 177/1996 Sb., když hodnota úkonu i paušální náhrady je účtována dle ustanovení § 14b odst. 1, odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. 9. O veškerých lhůtách plnění soud rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., kdy stanovil žalovanému k plnění běžnou třídenní lhůtu k plnění.